Čestné prohlášení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Čestné prohlášení je náhradou za zejména listinný důkaz ve správním řízení, osvědčuje (ale nedokazuje) určité skutečnosti.

Česko[editovat | editovat zdroj]

Formulář pro čestné prohlášení

Do českého práva bylo zavedeno zákonem o čestném prohlášení ve správním řízení v roce 1948, podle kterého mohlo být úřadem připuštěno k osvědčení skutečností, které měly být jinak dokázány veřejnou nebo soukromou listinou, jejíž předložení ale bylo spojeno s neúměrnými obtížemi. Nebylo ale přípustné tam, kde byl dán zvláštní veřejný zájem, např. v trestním řízení nebo pokud by mohla být porušena procesní rovnost stran. Mohlo být učiněno ústně nebo písemně, vždy však muselo obsahovat ujištění daného účastníka řízení na jeho čest, že určitá skutečnost odpovídá skutečnosti. Pokud by neodpovídala, šlo v případě pouhé nedbalosti o přestupek, trestaný vězením do tří měsíců, v případě úmyslného lhaní ale už o zločin, za který hrozilo žalářování od šesti měsíců do jednoho roku.[1]

Podobná úprava čestného prohlášení zůstala i ve správním řádu z roku 1967, upřesněno bylo pouze to, že jím nešel nahradit znalecký posudek a nepravdivé údaje už byly posuzovány jen jako přestupek.[2] Také podle platného správního řádu lze stále využít čestné prohlášení jako náhradu za důkaz listinou, ale jen pokud to umožňuje zvláštní zákon.[3]

Svět[editovat | editovat zdroj]

V oblasti anglo-amerického práva je podobným institutem affidavit, místopřísežné prohlášení, kterým lze např. nahradit výslech osob nebo které osvědčuje jiné skutečnosti.

Austrálie[editovat | editovat zdroj]

Dne 2 března 2016 Nejvyšší soud Austrálie rozhodl, že zákon o jednotných důkazech je neutrální, pokud jde o to, jak se s přísežnými a nepotvrzenými důkazy zachází jako se stejně závažnými.[4][5][6][7]

Indie[editovat | editovat zdroj]

V indickém právu sice může být místopřísežné prohlášení přípustné jako důkaz o skutečnostech v něm uvedených, ale soudy nemají pravomoc připustit důkaz ve formě místopřísežného prohlášení.[8][9][10] Čestné prohlášení se nepovažuje za "důkaz" ve smyslu § 3 zákona o dokazování.[11]

Definice[editovat | editovat zdroj]

Přísežné prohlášení je obecně definováno jako písemné prohlášení, které je pod přísahou nebo potvrzeno osobou oprávněnou skládat přísahu. Neexistuje žádná obecně definovaná forma čestného prohlášení, ačkoli pro některá řízení musí čestné prohlášení splňovat zákonné nebo statutární požadavky, aby mohlo být považováno za čestné prohlášení.[12] Přísežné prohlášení může obsahovat,

  • Začátek případu, který identifikuje přísežného;
  • Na konci je doložka o prohlášení, obvykle jurat, která potvrzuje, že čestné prohlášení bylo učiněno k určitému datu;[13]
  • Podpisy přísežného a osoby skládající přísahu.

V některých případech se přidává úvodní odstavec, tzv preambule, který potvrzuje, že se přísežný ověřovatel osobně dostavil k ověřujícímu orgánu. V čestném prohlášení může být rovněž uvedeno, že prohlášení v něm zaznamenané bylo učiněno pod trestem křivé přísahy.

Přísežné prohlášení připravené pro použití v rámci soudního řízení může rovněž obsahovat podpis s uvedením místa a účastníků příslušného řízení.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 173/1948 Sb., o čestném prohlášení ve správním řízení. In: Sbírka zákonů. 1948. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). In: Sbírka zákonů. 1967. Dostupné online. § 39. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. § 53, odst. 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. The Queen v GW [2016] HCA 6 (2 March 2016). www8.austlii.edu.au [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  5. Evidence. www.lawreform.vic.gov.au [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  6. Background to Uniform Evidence Law in Australia. lawadvisor.com [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  7. The movement towards a uniform evidence law. www.alrc.gov.au [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  8. Affidavit and the law in India. blog.ipleaders.in [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  9. Condonation of Delay – Requirements of a valid Affidavit in support of delay condonation application. taxguru.in [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  10. Applicability of the Indian Evidence Act, 1872 (S. 1). thelegalquotient.com [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  11. Smt. Sudha Devi vs M s Narayana & Ors on 26 April, 1988. indiankanoon.org [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  12. The American and English Encyclopedia of Law and Practice. books.google.com [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  13. What is a Jurat? Find out here. bluenotary.us [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  14. Drafting an Affidavit. www.genieai.co [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]