Čestné prohlášení

Čestné prohlášení je náhradou za zejména listinný důkaz ve správním řízení, osvědčuje (ale nedokazuje) určité skutečnosti.

Česko

Formulář pro čestné prohlášení

Do českého práva bylo zavedeno zákonem o čestném prohlášení ve správním řízení v roce 1948, podle kterého mohlo být úřadem připuštěno k osvědčení skutečností, které měly být jinak dokázány veřejnou nebo soukromou listinou, jejíž předložení ale bylo spojeno s neúměrnými obtížemi. Nebylo ale přípustné tam, kde byl dán zvláštní veřejný zájem, např. v trestním řízení nebo pokud by mohla být porušena procesní rovnost stran. Mohlo být učiněno ústně nebo písemně, vždy však muselo obsahovat ujištění daného účastníka řízení na jeho čest, že určitá skutečnost odpovídá skutečnosti. Pokud by neodpovídala, šlo v případě pouhé nedbalosti o přestupek, trestaný vězením do tří měsíců, v případě úmyslného lhaní ale už o zločin, za který hrozilo žalářování od šesti měsíců do jednoho roku.

Podobná úprava čestného prohlášení zůstala i ve správním řádu z roku 1967, upřesněno bylo pouze to, že jím nešel nahradit znalecký posudek a nepravdivé údaje už byly posuzovány jen jako přestupek. Také podle platného správního řádu lze stále využít čestné prohlášení jako náhradu za důkaz listinou, ale jen pokud to umožňuje zvláštní zákon.

Svět

V oblasti anglo-amerického práva je podobným institutem affidavit, místopřísežné prohlášení, kterým lze např. nahradit výslech osob nebo které osvědčuje jiné skutečnosti.

Austrálie

Dne 2 března 2016 Nejvyšší soud Austrálie rozhodl, že zákon o jednotných důkazech je neutrální, pokud jde o to, jak se s přísežnými a nepotvrzenými důkazy zachází jako se stejně závažnými.

Indie

V indickém právu sice může být místopřísežné prohlášení přípustné jako důkaz o skutečnostech v něm uvedených, ale soudy nemají pravomoc připustit důkaz ve formě místopřísežného prohlášení. Čestné prohlášení se nepovažuje za "důkaz" ve smyslu § 3 zákona o dokazování.

Definice

Přísežné prohlášení je obecně definováno jako písemné prohlášení, které je pod přísahou nebo potvrzeno osobou oprávněnou skládat přísahu. Neexistuje žádná obecně definovaná forma čestného prohlášení, ačkoli pro některá řízení musí čestné prohlášení splňovat zákonné nebo statutární požadavky, aby mohlo být považováno za čestné prohlášení. Přísežné prohlášení může obsahovat,

• Začátek případu, který identifikuje přísežného;
• Na konci je doložka o prohlášení, obvykle jurat, která potvrzuje, že čestné prohlášení bylo učiněno k určitému datu;
• Podpisy přísežného a osoby skládající přísahu.

V některých případech se přidává úvodní odstavec, tzv preambule, který potvrzuje, že se přísežný ověřovatel osobně dostavil k ověřujícímu orgánu. V čestném prohlášení může být rovněž uvedeno, že prohlášení v něm zaznamenané bylo učiněno pod trestem křivé přísahy.

Přísežné prohlášení připravené pro použití v rámci soudního řízení může rovněž obsahovat podpis s uvedením místa a účastníků příslušného řízení.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu čestné prohlášení na Wikimedia Commons
• Čestná prohlášení.cz - web Ing. Jaroslava Štegnera se vzory čestných prohlášení pro různé účely

Autoritní data	LCCN: sh85001498 NARA: 10660549 NLI: 987007293837605171