Umile da Bisignano
| Svatý Umile da Bisignano OFM | |
|---|---|
| řeholník | |
 Portrét | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut | františkáni |
| Noviciát | 1909 |
| Sliby | 4. září 1610 |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Luca Antonio Pirozzo |
| Datum narození | 26. srpna 1582 |
| Místo narození | Bisignano Neapolské království |
| Datum úmrtí | 26. listopadu 1637 (ve věku 55 let) |
| Místo úmrtí | Bisignano Neapolské království |
| Místo pohřbení | Bisignano, Itálie |
| Národnost | italská |
| Rodiče | Giovanni Pirozzo a Ginevra Giardino |
| Svatořečení | |
| Beatifikace | 29. ledna 1882 Řím, Italské království beatifikoval Lev XIII. |
| Kanonizace | 19. května 2002 Svatopetrské náměstí, Vatikán kanonizoval Jan Pavel II. |
| Svátek | 26. listopadu |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | řeholní oděv |
| Patron | Bisignana |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umile da Bisignano, OFM, rodným jménem Luca Antonio Pirozzo (26. srpna 1582, Bisignano – 26. listopadu 1637, tamtéž) byl italský římskokatolický řeholník, člen Řádu menších bratří a mystik. Katolická církev jej uctívá jako světce.[1][2][3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se dne 26. srpna 1582 ve městě Bisignano v Kalábrii jako syn Giovanniho Pirozzy a Ginevry Giardino. Byl velmi zbožným dítětem, kdy denně navštěvoval mši svatou a svaté přijímání přijímal tak často, jak bylo v té době možné. Během svého mládí byl známý jako příklad pokory.[4][5]
Kolem 18 let cítil povolání řeholnímu životu, avšak z různých důvodů svému povolání vyhověl až roku 1609, kdy byl přijat jako laický bratr do noviciátu Řádu menších bratří. Přijal řeholní hábit a nové řeholní jméno. Po dokončení noviciátu složil dne 4. září 1610 své řeholní sliby ve františkánském řádu.[6][7]
Bylo o něm známo, že od dětství prožíval náboženské extáze. V klášteře poté vykonával běžné práce, jako ostatní laičtí bratři. Jeho představení jej opakovaně podrobovali mnoha úkolům a výzvám, aby jej podrobili zkoušce ohledně jeho nadpřirozených vidění. Přestože byl negramotný, byl schopen jasně vysvětlit i složité doktríny katolické víry představitelům církve, kteří šetřili pravost jeho mystických prožitků.[3][6]
Byl známý svou jemností a nevinností mysli a získal si velkou úctu svých spolubratří. Byl vybrán Benignem de Genova, generálním ministrem Menších bratří v letech 1618–1625, aby se stal jeho společníkem při kanonických vizitacích klášterů jižní Itálie a Sicílie. Poté byl povolán do Říma, kde sloužil jako poradce papeže Řehoře XV. a také papeže Urbana VIII. Během tohoto období žil především v klášteře při kostele San Francesco a Ripa v Římě.[8][9]
Po mnoha letech se vrátil do svého rodného města, kde dne 26. listopadu 1637 zemřel. Pohřben byl na františkánském hřbitově v jeho rodném Bisignanu.[4][5]
Úcta
[editovat | editovat zdroj]Dne 4. října 1780 jej papež Pius VI. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 26. listopadu 1875 byly uznány zázraky na jeho přímluvu, potřebné pro jeho blahořečení.
Blahořečen pak byl dne 29. ledna 1882 v Římě papežem Lvem XIII. Dne 7. července 2001 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho svatořečení. Svatořečen pak byl dne 19. května 2002 na Svatopetrském náměstí papežem sv. Janem Pavlem II.[10]
Jeho památka je připomínána 26. listopadu.[10] Bývá zobrazován v řeholním oděvu. Je patronem Bisignana.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Humilis of Bisignano na anglické Wikipedii.
- ↑ CatholicSaints.Info » Blog Archive » Saint Humilis of Bisignano [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sant' Umile da Bisignano (Luca Antonio Pirozzo). Santiebeati.it [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b Umile da Bisignano. www.causesanti.va [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b Sant'Umile da Bisignano - Cathopedia, l'enciclopedia cattolica. it.cathopedia.org [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Umile da Bisignano, biografia (1582-1637). www.vatican.va [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Humilis de Bisignano (1582-1637): biography. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ vangelodelgiorno.org [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ CatholicSaints.Info » Blog Archive » Blessed Humilis of Bisignano of the First Order [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STUPPELLO, Francesco. Sant'Umile da Bisignano: santo calabrese col dono dell'estasi. www.calabriaportal.com [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b Sant' Umile da Bisignano. SantoDelGiorno.it [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (italsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Umile da Bisignano na Wikimedia Commons - (anglicky) Hagiography Circle
- (anglicky) Saints SQPN
- (italsky) Santi e Beati
