Ulrico Aostalli de Sala
| Ulrico Aostalli de Sala | |
|---|---|
| Narození | 1525 nebo 1540 |
| Úmrtí | 10. května 1597 Praha |
| Místo pohřbení | Praha |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ulrico Aostalli de Sala, v počeštělé podobě Oldřich Avostalis (1525 – 10. května 1597[1] Praha) byl italský stavitel, architekt a zednický mistr působící v Čechách.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Ulrico Aostalli se asi roku 1546 usadil v Praze. Původně byl členem družiny Giovanniho Marii Aostalliho, kterého pak roku 1567 nahradil v úřadu zednického mistra Pražského hradu.
V 50. a 60. letech realizoval řadu návrhů architekta Bonifáce Wolmuta, pod jehož dohledem pak stavěl např. patro Královského letohrádku nebo nedalekou Velkou míčovnu. V letech 1560–1564 podle jeho plánů pracoval na zámku v Lysé nad Labem, byl činný i v Brandýse nad Labem.
Jeho účast je doložena i na přestavbě hradu v Chlumci nad Cidlinou, zámku v Litomyšli a Slatiňanech. V 70. letech vystřídal ve vedení stavby litomyšlského zámku Giovanni Battistu Aostalliho a zámek pak dotvořil do dnešní podoby. V téže době vyhotovil plány pro přestavbu Pardubického zámku a pro Viléma z Rožmberka rozšířil jeho palác na Pražském hradě.
Zemřel 10. května 1597 a byl pochován ve východním křídle ambitu kláštera augustiniánů u sv. Tomáše na Malé Straně.[2] Jeho náhrobní deska před vchodem do kaple sv. Barbory se dochovala. [3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ulrico Aostalli se pod vedením architekta Bonifáce Wohlmuta podílel na následujících stavbách:
- přestavba zámku v Kostelci nad Černými lesy (společně s Hansem Tirolem)
- dokončení stavby Královského letohrádku v Královské zahradě Pražského hradu
- Míčovna v Královské zahradě Pražského hradu; společně s Bonifácem Wolmutem (1567–1569)[4]
- most v Brandýse nad Labem (1567)
- zámek v Lysé nad Labem
- kaple sv. Vojtěcha před katedrálou sv. Víta na Pražském hradě (1575–1576)[2]
Samostatněji si snad počínal při práci na těchto stavbách:
- stavba Staré radnice ve Dvoře Králové nad Labem (1572)
- rozšíření Rožmberského paláce na Pražském hradě (1573–1574)
- dokončení přestavby zámku v Litomyšli (1575–1581)
- rozšíření loveckého zámečku v Hlavenci, který postavil architekt Pietro Ferrabosco v roce 1582, o čtyři věžičky
- přestavba vodního hradu v Chlumci nad Cidlinou
- přestavba zámku v Pardubicích (1574–1579)
- stavba renesančního zámku Slatiňany (po 1575) pro rytíře Bohuslava Mazance z Frymburka, na Mimoni a Slatiňanech
- projekt rekonstrukce Karlštejna (1587–1596)[5]
- přestavba Gryspekova domu na sídlo pražského arcibiskupa
- Lví dvůr čp. 51/IV v Královské zahradě na Pražském hradě; stavba z let 1581–1583[4]
Podoby jména[editovat | editovat zdroj]
Ulrico Aostalli de Sala byl též označován jako Ulrich de Safosa,[2] v české literatuře bývá též někdy uváděn též jako Oldřich Avostalis[6] atp.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HÁJEK, Václav. Architektura; klíč k architektonickým slohům. Praha: Grada, 2000. 232 + 8 stran barevné přílohy s. ISBN 80-7169-722-2.
- ↑ a b c d Aostalli, Ulrico de Sala [online]. ÚDKU KTF [cit. 2012-12-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Faix, William Stanislav a Mareš, Karel, Kostel a klášter sv. Tomáše, augustiniáni na Malé Straně v Praze._Praha Onyx, 2003, s. 31, ISBN 80-85228-97-1
- ↑ a b Emanuel Poche: Prahou krok za krokem. 2. vyd. Panorama 1987, s. 112-113.
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Academia, Praha 1995. ISBN 80-200-0521-8. S. 31
- ↑ Poche, Emanuel: Prahaou krok za krokem. Orbis, Praha 1958, Rejstřík jmen umělců
