Přeskočit na obsah

U Medvídků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
U Medvídků
Dům U Medvídků (Na Perštýně 7)
Dům U Medvídků (Na Perštýně 7)
Poloha
AdresaPraha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
U Medvídků
Oficiální webumedvidku.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Medvídků, dříve též U Nedvídků nebo U černého medvěda, je pivovarský dům čp.345/I, který se nachází v ulici Na Perštýně 7, v Praze na Starém Městě. Jeho součástí je restaurace v přízemí, historický hotel a minipivovar U Medvídků, umístěné ve druhém, sousedním klasicistním domě U Herzogů čp. 344/I Na Perštýně 5. Založení prvního domu je datováno před rok 1404, druhý dům se připomíná roku 1398 a označení U Medvídků na něj bylo doplněno až po roce 1990.

Historie domu U Nedvídků (U Nedwidku, též U černého medvěda) v ulici Na Perštýně je archeology kladena nejméně do 2. poloviny 13. století, ze kterého pocházejí v suterénu valené klenby sklenuté na střední pilíř. Písemnými prameny je dům doložen od roku 1404. Tehdy se připomíná před branou sv. Martina dům zemřelého Pavla Hubeného, nyní Johánka Byhala/Běhala. Po něm dům vlastnili jeho příbuzní Mikuláš mydlář (Nicolaus saponista) a Jakub, takže ti zde mezi léty 1410-1433 patrně vařili mýdlo. Teprve roku 1433 dům koupil Mikuláš sladovník, který pravděpodobně získal na pivo právo várečné[1], a po něm zde pivo vařil od roku 1438 Jakub Starostka.

Dům byl pojmenován po jednom z pozdějších majitelů Janu Nedwídkovi, který roku 1466 založil pivovar nepřetržitě vyrábějící až do roku 1898. Na kamenném portálu domu se dochovalo domovní znamení: dva černí medvědi a mezi nimi nápis Zde slowe od starodawna u Nedwidku s letopočtem 1614, kdy došlo k renesanční přestavbě[2], k dalším stavebním úpravám došlo v 19. století.

Po roce 1898 již majitelé pivovarnických domů na Starém městě pražském nedokázali konkurovat nově vznikajícím průmyslovým pivovarům, a proto své malé pivovary uzavřeli a založili akciový Měšťanský pivovar v Holešovicích. Jeho prvním ředitelem se stal poslední "medvídkovský" sládek Karel Vendulák. V padesátých letech byl majitelům objekt zabaven bez náhrady ve prospěch státu, později socialistického a do roku 1989 v něm restauraci provozoval národní podnik RaJ1. Dům poměrně zchátral a teprve po jeho navrácení původním vlastníkům začala generální oprava objektu, při které byla rozšířena pivnice a vybudován stylový hotel.[3][4]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současné době (2016) je dům U Medvídků propojen se sousedním klasicistním domem využíván jako hotel, restaurace a minipivovar. Jedná se o vůbec nejmenší pivovar v Česku s maximálním ročním výstavem 300 hl polotmavého ležáku Oldgott. Pivovar používá při výrobě piva již běžně nepoužívané metody jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy, nebo ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem.[5]

Hotel U Medvídků vznikl až při rekonstrukci budovy po sametové revoluci, kdy byl dům navrácen původním majitelům. Hotel je specifický především svými dochovanými gotickými krovy a renesančními malovanými stropy.[6][7]

Ve zdejším pivovaru se vaří jedno z nejsilnějších piv v Česku - X-Beer 33. Toto pivo se vyrábí tradiční technologií s použitím speciálních postupů v různých stádiích výroby piva. K výrobě se používá plzeňský a karamelový slad v maximálním množství, které je možné ještě rmutovat. Hlavní kvašení probíhá v otevřených dubových kvasných kádích 14 dní. Dokvašování probíhá v dubových sudech 14 týdnů a poté po přidání speciálního kmene kvasnic probíhá druhotné kvašení dalších 14 týdnů.[8][9]

Pivo X-Beer 33 se prodává U Medvídků jako digestiv. Vysoký obsah alkoholu a cukru společně s vyšším chmelením výrazně urychlují vstřebávání alkoholu do krve a proto se doporučuje vypít maximálně 1-2 dcl tohoto speciálu.[10]

Známé osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

V domě U Medvídků bydlíval během studií významný český politik František Ladislav Rieger. Naproti přes ulici zase slavný český sochař Josef Václav Myslbek. Naproti (na rohu ulic Na Perštýně a Martinské) se také nalézala drogerie U tří zlatých koulí, v níž praktikoval v raném mládí Jaroslav Hašek. Ve své knize Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války na tyto vzpomínky odkazuje. Mezi stálé hosty U Medvídků patřil i Alois Svojsík, český spisovatel a kněz.[11] Historii restaurace i samotného domu se podrobně věnoval spisovatel Lukáš Berný v knize Kde pijí múzy 3 – Pražské šelmy.

  1. TOMEK, Václav Vladivoj,Základy starého místopisu pražského I., Staré Město, Praha 1866, s. 104-105.
  2. VLČEK Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy I., Praha 1996, s. 262
  3. Minipivovar U Medvídků. Pivovary.info. [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/prehled/medvidci/medvidci.htm Archivováno 6. 12. 2020 na Wayback Machine.
  4. ALTMAN, Karel. Praha u piva. Vyšehrad, 2015. ISBN 9788074295256. S. 30
  5. Historie pivovaru. U Medvídků. [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.umedvidku.cz/index.php/cs/pivovar/historie-pivovaru Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine.
  6. Informace o hotelu. U Medvídků. [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.umedvidku.cz/index.php/cs/hotel/informace-o-hotelu Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine.
  7. PLCH, Milan a Eva OBŮRKOVÁ. KAM za pivem v Čechách a na Moravě. Computer press, 2014. ISBN 9788026405160. S. 86
  8. X-Beer 33. U Medvídků. [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.umedvidku.cz/index.php/cs/pivovar/x-beer-33 Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine.
  9. DIESTLER, Radek. Pivopedie. 2., aktualiz. vyd. Knižní klub, 2015. ISBN 978-80-242-4486-0. S. 42
  10. U Medvídků překonali svůj rekord, uvařili třiatřicítku. iDnes. [online]. 8.3.2006 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/u-medvidku-prekonali-svuj-rekord-uvarili-triatricitku-pgx-/ekonomika.aspx?c=A060308_122921_pivo_ven
  11. U Medvídků. Pepikov.cz. [online]. [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://pepikov.cz/?page_id=4403

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Perštýně, s. 832. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. S. 262. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]