Užovka červená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxUžovka červená
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád hadi (Serpentes)
Čeleď užovkovití (Colubridae)
Rod užovka (Pantherophis)
Binomické jméno
Pantherophis guttatus
Linné, 1766
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Užovka červená (Pantherophis guttatus) je nejedovatý had divoce žijící v jižních oblastech Severní Ameriky až po severní Mexiko. Obývá sušší bory, pole i odlesněné oblasti.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o nejrozšířenějšího a pro svou nenáročnost nejoblíbenějšího domácího hada. Jak již název napovídá, její zbarvení je do červena, ale existují i jiné formy zbarvení. Zespodu je bílá s černou "šachovnicí". Užovka červená dorůstá 140 - 200 cm. Ve volné přírodě se užovky živí drobnými hlodavci. Dožívají se 12-18 let.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Pro její klidnou povahu a jednoduchost chovu je vhodná pro začátečníky. V zajetí je to nejčastěji chovaný druh hada. Utíká však ale každou sebemenší dírou.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V zajetí stačí užovku krmit myšmi (1 kus 2-3× měsíčně), mladé hady myšími holátky (1 kus 4x měsíčně). Pro zpestření jídelníčku tohoto hada je možno použít třeba jednodenní kuře. Zhruba tři dny po krmení užovka potravu tráví a v této době je potřeba nechat ji v klidu.

Terárium[editovat | editovat zdroj]

Pro jednoho jedince postačuje terárium o velikosti 120×60×50 cm. Dno terária by mělo být pokryto směsí písku a rašeliny v poměru 1:1, případně hoblinami či bukovými štěpkami. Terárium je potřeba vybavit kamenem (aby se měla užovka kam schovat a kde vyhřívat), miskou na vodu (velkou tak, aby se v ní celá mohla stočit) a topení (žárovka, topný kabel, je vhodná i topná fólie). Teplotu v teráriu udržujeme kolem 24-25 st., v noci necháme poklesnout na pokojovou teplotu. Vzhledem k tomu, že užovky rády lezou a prozkoumávají, je příhodné do terária umístit i nějaké větve, nejlépe z ovocného stromu.

Svlékání[editovat | editovat zdroj]

Užovka červená se svléká zhruba jednou za měsíc a proces svlékání trvá přibližně týden. Během tohoto týdne užovka nepatrně ztratí barvu a jakoby zešedne, oči se jí zakalí. Užovka je zalezlá, protože hůř vidí a zhruba po týdnu opět dostane svou barvu a po třech dnech svleče starou kůži. Před svléknutím je nutno v teráriu udržovat ještě větší vlhkost. Pokud je svlečená kůže vcelku, znamená to, že užovka je zdravá a má vhodné podmínky k chovu. Pokud kůže celá není, může to znamenat nemoc, ale i třeba jen malou vlhkost v teráriu.

Aktivita[editovat | editovat zdroj]

Užovka červená je noční had. Přes den spí a v noci je aktivní. Proto ze špatně utěsněného terária uteče nejčastěji v noci, když je klid a všichni spí. Režim jí lze otočit, pokud terárium umístíme do tmavé části bytu, a v noci svítíme.

Mláďata a rozmnožení[editovat | editovat zdroj]

U těchto hadů je možné se časem pokusit i o úspěšné rozmnožení. K množení by samice měla měřit minimálně 100 cm, ale protože se dá všeobecně had těžko měřit uvádí se pohlavní dospělost u guttát cca v 2,5 - 3 letech života. Vzhledem k tomu, že i v jejich domovině dochází k střídání teplot, je vhodnější k úspěšnějšímu páření nechat samici tzv. zazimovat. Jde o období, kdy na 1 - 3 měsíce snížíme hadům teplotu a tím se mu téměř zastaví metabolismus a po odzimování je jedinec více nastimulován k páření.

Gravidita u guttát trvá cca 60 dní. Po této době snese užovka vejce. Při správné inkubaci, která by měla být při teplotě 28 °C a dostatečné vlhkosti se po dalších 60 - 80 dnech vylíhnou mláďata, která jsou již soběstačná. Po prvním svleku můžeme začít krmit jednodeními holaty. Většinou s přijímáním potravy není problém. Pokud bude potravu několikrát odmítat, musíme sami ručně hádka rozkrmit.

Čeleď a kousnutí[editovat | editovat zdroj]

Je z čeledi škrtičů. Myši loví tak, že je udusí a potom je pozře. Není jedovatý, takže když kousne člověka, nic se mu nestane. Téměř vůbec to nebolí, spíše se každý lekne. Pokud hovoříme o nejedovatých hadech, pak se vždy jedná o kousnutí, nikoliv uštknutí jak bývá často mylně interpretováno, uštknout může pouze jedovatý had.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]