Přeskočit na obsah

Třída Q a R

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Q a R
HMAS Quickmatch
HMAS Quickmatch
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Nizozemské námořnictvo
Indické námořnictvo
Australské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě16
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída O a P
Nástupcetřída S a T
Technické údaje
Výtlak1705–1725 t (standardní)
2425–2480 t (plný)[1]
Délka109,19 m (max.)
Šířka10,87 m
Ponor4,22 m
Pohon2 kotle, 2 parní turbíny
40 000 shp
Rychlost36,75 uzlu
Posádka175–225
Výzbroj4× 120mm kanón (4×1)
4× 40mm kanón (1×4)
8× 533mm torpédomet (2×4)
2 skluzavky, 4 vrhače

Třída Q a R byla třída torpédoborců britské Royal Navy z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Za druhé světové války byly dvě jednotky ztraceny. Osm torpédoborců této třídy bylo v 50. letech přestavěno na fregaty typu 15 Rapid. Zahraničními uživateli třídy byla Austrálie, Indie a Nizozemsko.

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]

Tato třída představovala torpédoborce stavěné pro válečnou potřebu. Využívaly upravený trup a pohonný systém třídy J. Stejná byla i hlavní výzbroj.[1] V letech 19401943 bylo postaveno celkem 16 jednotek tříd Q a R. Postaveny byly ve dvou identických sériích po osmi kusech, přičemž jména lodí v každé sérii začínají na Q a R.

Jednotky třídy L a M:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštění na vodu Přijetí do služby Status
Quadrant (D17) Hawthorn Leslie, Hebburn 1940 28. února 1942 listopad 1942 V říjnu 1943 převeden Austrálii. Od roku 1953 fregata Typu 15. Vyřazen 1963.
Quail (G45) Hawthorn Leslie, Hebburn 1941 1. června 1942 leden 1943 Dne 18. června 1944 potopen minou.
Quality (G62) Swan Hunter, Wallsend 1940 6. října 1941 září 1942 V říjnu 1945 převeden Austrálii. Vyřazen 1958.
Queenborough (G70) Swan Hunter, Wallsend 1940 16. ledna 1942 prosinec 1942 V říjnu 1945 převeden Austrálii. Od roku 1954 fregata Typu 15. Od roku 1966 cvičná loď, vyřazen 1975.
Quentin (G78) White, Cowes 1940 5. istopadu 1941 duben 1942 Dne 2. prosince 1942 potopen náletem.
Quiberon (G81) White, Cowes 1940 31. ledna 1942 červenec 1942 V červenci 1942 převeden Austrálii. Od roku 1957 fregata Typu 15. Vyřazen 1972.
Quickmatch (G92) White, Cowes 1941 11. dubna 1942 září 1942 V září 1942 převeden Austrálii. Od roku 1955 fregata Typu 15. Vyřazen 1972.
Quilliam (G09) Hawthorn Leslie, Hebburn 1941 29. listopadu 1941 říjen 1942 Vybaven jako vůdčí loď. Od listopadu 1945 nizozemský Banckert. Vyřazen 1956.
Racehorse (H11) John Brown, Clydebank 1941 1. června 1942 říjen 1942 Vyřazen 1949.
Raider (H15) Cammell Laird, Birkenhead 1941 1. dubna 1942 listopad 1942 Od září 1949 indický Rana. Vyřazen 1979.
Rapid (H32) Cammell Laird, Birkenhead 1941 16. července 1942 únor 1943 Od roku 1953 fregata Typu 15. Od roku 1966 cvičná loď, vyřazen 1979.
Redoubt (H41) John Brown, Clydebank 1941 2. května 1942 říjen 1942 Od července 1949 indický Ranjit. Vyřazen 1979.
Relentless (H85) John Brown, Clydebank 1941 15. července 1942 listopad 1942 Od roku 1952 fregata Typu 15. Vyřazen 1971.
Rocket (H92) Scotts, Greenock 1941 28. října 1942 srpen 1943 Od roku 1952 fregata Typu 15. Vyřazen 1967.
Roebuck (H95) Scotts, Greenock 1941 10. prosince 1942 červen 1943 Od roku 1953 fregata Typu 15. Vyřazen 1969.
Rotherham (H09) John Brown, Clydebank 1941 21. března 1942 srpen 1942 Vybaven jako vůdčí loď. Od července 1949 indický Rajput. Vyřazen 1976.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
HMS Quail (G45) pokládá kouřovou clonu
HMS Relentless po přestavbě na fregatu typu 15 Rapid

Torpédoborce této třídy po dokončení nesly čtyři 120mm/45 kanóny QF Mk.IX, umístěné v jednodělových věžích. Protiletadlovou výzbroj tvořily čtyři 40mm kanóny Pom-pom a šest 20mm kanónů. Nesly též dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužily dvě skluzavky a čtyři vrhače pro svrhávání hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva tříbubnové kotle Admiralty a dvě sady parních turbín Parsons o výkonu 40 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,75 uzlu.[1]

Modifikace

[editovat | editovat zdroj]

Během služby byla výzbroj jednotlivých lodí různě modifikována. Obvykle byla posílena o dva a čtyři 40mm kanóny Bofors a až osm 20mm kanónů Oerlikon. Počet nesených hlubinných pum se zvýšil z 45–70 na 70–130 kusů.[1] Například v roce 1946 nesly torpédoborce Raider, Redoubt a Rotherham čtyři 120mm/45 kanóny Mk.XVIII, čtyři 40mm/60 kanóny Mk.III (Pom-pom), čtyři 40mm/39 kanóny Mk.VII, čtyři 20mm/70 kanóny Mk.V, osm 533mm torpédometů, čtyři vrhače a tři spouštěče pro celkem 130 hlubinných pum. Elektroniku představovaly radary typu 271 (či typu 272), typu 285, typu 290 (či typu 291) a sonar typu 144.[2]

Celkem osm torpédoborců této třídy po válce prodělalo rozsáhlou přestavbu na protiponorkové fregaty typu 15 Rapid. Byly to jednotky Relentless a Rocket (1952), Rapid, Roebuck a Quadrant (1953), Queenborough (1954), Quickmatch (1955) a Quiberon (1957).[2]

Operační služba

[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války byly ztraceny dvě jednotky této třídy. Quentin potopilo v roce 1942 letecké torpédo a Quail se v roce 1944 potopil na mině.

Zahraniční uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
AustrálieAustrálie Austrálie

Za druhé světové války námořnictvo získalo torpédoborce Quadrant, Quality, Queenborough, Quiberon a Quickmatch. Vyřazeny byly do roku 1972.[3]

NizozemskoNizozemsko Nizozemsko

V roce 1945 zakoupilo torpédoborec Banckert (D801, Quilliam). Vyřazen 1946.[4]

IndieIndie Indie

V roce 1949 zakoupeny torpédoborce Rajput (ex Roterham), Rana (ex Raider) a Ranjit (ex Redoubt). Vyřazeny do roku 1979.[5]

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 42. (anglicky) 
  2. a b c "Q" and "R" destroyers (QUENTIN) (16, 1942 - 1943) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. QUIBERON destroyers (1942/1942-1945) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BANCKERT destroyer (1941/1945) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. RANJIT destroyers (1942/1949) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]