Přeskočit na obsah

Třída Kerč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Kerč
Dzeržinskij
Dzeržinskij
Obecné informace
UživateléRuské carské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Bulharské námořnictvo
Bělogvardějci
Typtorpédoborec
Lodě8
Osud1 nedostavěn
5 potopeno
2 vyřazeny
Předchůdcetřída Izjaslav
Nástupcetřída Gogland
Technické údaje třídy Kerč[1]
Výtlak1326 t (standardní)
1580 t (plný)
Délka92,5 m
Šířka9,07 m
Ponor3,81 m
Pohon2 turbíny, 5 kotlů
Rychlost33 uzlů
Dosah1210 nám. mil při 16 uzlech
Posádka136
Výzbroj4× 102mm kanón (4×1)
1× 40mm kanón
12× 457mm torpédomet (4×3)
80 min

Třída Kerč (jinak též třída Gadžibej, nebo třída Fidonisi) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva z doby první světové války. Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy, přičemž osmá nebyla dokončena. Nasazeny byly v první světové válce, ruské občanské válce a v druhé světové válce. Po druhé světové válce jeden provozovalo Bulharsko.

Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy, přičemž stavba osmé nebyla dokončena.[1]

Jednotky třídy Kerč:[1]

Jméno Založený kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Kerč 1915 31. května 1916 červenec 1917 Převzat sovětským námořnictvem, dne 19. června 1918 v Tuapse potopen vlastní posádkou.[2]
Fidonisi 1915 31. května 1916 červen 1917 Převzat sovětským námořnictvem, dne 18. června 1918 u Novorossijsku potopen vlastní posádkou.[2]
Gadžibej 1915 27. srpna 1916 září 1917 Převzat sovětským námořnictvem, dne 18. června 1918 u Novorossijsku potopen vlastní posádkou.[2]
Kaliakra 1915 27. srpna 1916 listopad 1917 Převzat sovětským námořnictvem, dne 18. června 1918 u Novorossijsku potopen vlastní posádkou, 1925 vyzvednut, od roku 1927 sloužil jako Džeržinskij, dne 12. května 1942 potopen.[2]
Cerigo 1915 1917 Nedokončený evakuován s bělogvardějskou námořní eskadrou, 1920 internován v Bizertě, vyřazen 1924.[3]
Petrovskij (ex Korfu) 1916 1917 červen 1925 Dokončen pro sovětské námořnictvo, od roku 1937 přejmenován na Železňakov, roku 1949 předán Bulharsku.[3]
Šaumjan (ex Levkas) 1916 1917 prosinec 1925 Dokončen pro sovětské námořnictvo, dne 10. dubna 1942 těžce poškozen.[3]
Nězamožnik (ex Zante) 1916 1917 listopad 1923 Dokončen pro sovětské námořnictvo, vyřazen 1952.[3]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Sovětský torpédoborec Dzeržinskij

Torpédoborce byly vyzbrojeny pěti 102mm kanóny, jedním 76mm kanónem, třemi trojhlavňovými 457mm torpédomety a až 80 minami. Pohonný systém měl výkon 32 700 hp. Tvořily jej dvě parní turbíny Brown-Boveri a pět kotlů Normand, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů. Dosah byl 1568 při rychlosti 16 uzlů.[1]

  1. a b c d FIDONISI destroyers (1917-1925) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 175. 
  3. a b c d Hrbek, 2002, s. 188.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]