Tommaso z Olery

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavený
Tomáš z Olery
OFM Cap.
Mozaika v Oleru
Mozaika v Oleru
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutkapucíni
Sliby 
            doživotní5. července 1584
Osobní údaje
Rodné jménoTommaso Acerbis
Datum narození1563
Místo narozeníOlera, Alzano Lombardo
Milánské vévodstvíMilánské vévodství Milánské vévodství
Datum úmrtí3. května 1631
Místo úmrtíInnsbruck
Tyrolské hrabstvíTyrolské hrabství Tyrolské hrabství
Místo pohřbeníInnsbruck, Rakousko
Národnostitalská
Svatořečení
Začátek procesu4. prosince 1980
Beatifikace21. září 2013
katedrála sv. Alexandra, Bergamo, Itálie
beatifikoval papež František
Svátek3. května
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatéhořeholník
Atributyřeholní oděv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš z Olery, OFM Cap., rodným jménem Tommaso Acerbis (1563, Olera3. května 1631, Innsbruck) byl italský římskokatolický řeholník, člen Řádu menších bratří kapucínů. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho socha v Oleře

Narodil se roku 1563 ve vesnici Olera (část obce Alzano Lombardo) chudým rodičům a již v dětství se živil jako pastevec.

Dne 12. září 1580 vstoupil ve Veroně ke kapucínům. V sedmnácti letech se u nich naučil číst a psát. Během své formace měl za úkol získávání almužen. Věčné řeholní sliby složil dne 5. července 1584.

Roku 1605 byl poslán do Vicenzy a roku 1612 do Rovereta, kde se seznámil s pozdější abatyší ct. Bernardinou Floriani. Roku 1618 se stal v Padově klášterním vrátným. Pro svůj věhlas požádal arcivévoda Leopolda V. o jeho poslání do Rakouska, načež byl roku 1619 poslán do Innsbrucku. Zde se stal duchovním vůdcem Leopolda V. a jeho manželky Klaudie Medicejské. Kromě nich se stal náboženským rádcem řady dalších osobností.

V Innsbrucku navštěvoval nemocné a pomáhal chudým. Podpořil zde založení kláštera klarisek a dalších církevních staveb. Působil také jako kazatel a napsal řadu duchovních děl a spisů.

Zemřel dne 3. května 1631 v Innsbrucku, kde jsou uloženy jeho ostatky. Jeho spisů si velmi vážila řada osobností, jako např. papež sv. Jan XXIII., papež sv. Pavel VI., nebo kardinál Loris Francesco Capovilla.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Jeho beatifikační proces započal dne 4. prosince 1980, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 23. října 1987 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 10. května 2012 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 21. září 2013 v katedrále sv. Alexandra v Bergamu. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Angelo Amato.

Jeho památka je připomínána 3. května. Bývá zobrazován v řeholním oděvu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]