Tituly a vyznamenání Georgije Žukova

G. K. Žukov v uniformě maršála Sovětského svazu zdobené řadou vyznamenání na obálce časopisu Life ze dne 7. srpna 1944

Georgij Konstantinovič Žukov sovětský vojevůdce a politik, maršál Sovětského svazu obdržel během svého života řadu sovětských i zahraničních řádů a medailí.^[1] Mezi nejvyšší vyznamenání patří čestný titul hrdiny sovětského svazu, který mu byl udělen čtyřikrát. Jediným dalším čtyřnásobným recipientem tohoto vyznamenání byl Leonid Iljič Brežněv. Patřil také ke třem lidem, kteří dvakrát obdrželi sovětský Řád vítězství.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Ruská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Kříž svatého Jiří IV. třídy – 1916
Kříž svatého Jiří III. třídy – 1917

Sovětská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

G. K. Žukov v uniformě maršála Sovětského svazu zdobené řadou sovětských i zahraničních vyznamenání

Čestné tituly[editovat | editovat zdroj]

Hrdina Sovětského svazu – 29. srpna 1939, 29. července 1944, 1. června 1945 a 1. prosince 1956

Řády[editovat | editovat zdroj]

Leninův řád – 16. srpna 1936, 29. srpna 1939, 1. června 1945, 1. prosince 1956, 1. prosince 1966 a 1. prosince 1971^[2]
Řád vítězství – 10. dubna 1944 (č. 1) a 30. března 1945 (č. 4)^[1]
Řád Říjnové revoluce – 22. února 1968^[2]
Řád rudého praporu – 31. srpna 1922, 3. listopadu 1944 a 20. června 1949^[2]
Řád Suvorova I. třídy – 28. ledna 1943 (č. 1) a 28. července 1943 (č. 39)^[2]

Medaile[editovat | editovat zdroj]

Medaile 20. výročí dělnicko-rolnické rudé armády – 24. ledna 1938^[1]

Medaile Za obranu Leningradu – 22. prosince 1942^[1]
Medaile Za obranu Moskvy – 1. května 1944^[1]
Medaile Za obranu Stalingradu – 22. prosince 1942^[1]
Medaile Za obranu Kavkazu
Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – 9. května 1945^[1]
Medaile Za dobytí Berlína – 9. června 1945^[1]
Medaile Za vítězství nad Japonskem
Medaile Za osvobození Varšavy
Jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
Pamětní medaile 250. výročí Leningradu
Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva
Medaile 50. výročí Ozbrojených sil SSSR

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Čestná zbraň se zlatým obrazem Státního znaku SSSR – 22. ledna 1968^[2]
Zasloužilý pracovník ministerstva vnitra

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Bulharsko Bulharsko
- Pamětní medaile 90. výročí narození Georgiho Dimitrova
- Medaile 25. výročí Bulharské lidové armády
Československo Československo
- Řád Bílého lva za vítězství I. třídy – 1945
- Československý válečný kříž 1939 – 1945
- Řád Bílého lva I. třídy – 5. srpna 1955^[3]^{[pozn. 1]}
Čína Čína
- Medaile čínsko-sovětského přátelství – 1953
- Medaile čínsko-sovětského přátelství – 1956
Egypt Egypt
- velkostuha Řádu za zásluhy
Francie Francie
- velkokříž Řádu čestné legie – 1945^[1]^[4]
- Croix de guerre 1939–1945 – 1945^[1]
Itálie Itálie
- Medaile Garibaldina – 1956
Jugoslávie Jugoslávie
- Řád svobody – 1956^[5]
Mongolsko Mongolsko
- Hrdina Mongolské lidové republiky – 1969^[6]
- Řád rudého praporu – 1939
- Řád rudého praporu – 1942
- Medaile Za vítězství nad Japonskem – 1945
- Süchbátarův řád – 1968
- Süchbátarův řád – 1969
- Medaile 30. výročí chalcyn-golského vítězství – 1969
- Süchbátarův řád – 1971
- Medaile 50. výročí Mongolské lidové revoluce – 1971
- Medaile 50. výročí Mongolské lidové armády – 1971
Polsko Polsko
- velkokříž Řádu Virtuti Militaria – 1945^[1]
- Řád grunwaldského kříže I. třídy – 1945^[1]
- Medaile za Varšavu 1939–1945 – 1946
- Medaile Za Odru, Nisu a Baltské moře – 1946
- komtur s hvězdou Řádu znovuzrozeného Polska – 1968
- komtur Řádu znovuzrozeného Polska – 1973
Spojené království Spojené království
- čestný rytíř velkokříže Řádu lázně – 1945^[1]
Spojené státy americké Spojené státy americké
- vrchní velitel Legion of Merit^[1]
Tuvinská aratská republika
- Řád republiky – 1939

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Propůjčení řádu v roce 1948 zamítly sovětské úřady, byl propůjčen až po novém usnesení československé vlády o propůjčení řádu v roce 1955. Insignie předal prezident Antonín Zápotocký.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Жуков, Георгий Константинович na ruské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Étude phaléristique du maréchal Gueorgui Konstantinovitch Joukov : l’homme qui a vaincu les généraux d’Hitler. www.revuemethode.org [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-12.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Marshal of the Soviet Union Georgy Konstantinovich Zhukov was born. Presidential Library [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Československý řád Bílého lva 1923–1990. Jmenný rejstřík nositelů (podle matrik nositelů a spisů z fondu KPR). Dostupné online
↑ CHANEY, OTTO PRESTON. Zhukov. Norman, Okla.: University of Oklahoma Press, 1996. 567 s. Dostupné online. ISBN 0-585-11949-X, ISBN 978-0-585-11949-6. OCLC 44965508 S. 481.
↑ Каталог изложбе: Одликовања из легата Историјског архива Београда (PDF). Београд: Историјски архив Београда. 2015 Dostupné online
↑ Chaney (1996). s. 488

[4] Propůjčení řádu v roce 1948 zamítly sovětské úřady, byl propůjčen až po novém usnesení československé vlády o propůjčení řádu v roce 1955. Insignie předal prezident Antonín Zápotocký.

[:0-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Étude phaléristique du maréchal Gueorgui Konstantinovitch Joukov : l’homme qui a vaincu les généraux d’Hitler. www.revuemethode.org [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-12.

[:1-2] Marshal of the Soviet Union Georgy Konstantinovich Zhukov was born. Presidential Library [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Československý řád Bílého lva 1923–1990. Jmenný rejstřík nositelů (podle matrik nositelů a spisů z fondu KPR). Dostupné online

[5] CHANEY, OTTO PRESTON. Zhukov. Norman, Okla.: University of Oklahoma Press, 1996. 567 s. Dostupné online. ISBN 0-585-11949-X, ISBN 978-0-585-11949-6. OCLC 44965508 S. 481.

[:12-6] Каталог изложбе: Одликовања из легата Историјског архива Београда (PDF). Београд: Историјски архив Београда. 2015 Dostupné online

[7] Chaney (1996). s. 488

[1]

[2]

[3]

[pozn. 1]

[4]

[5]

[6]