Přeskočit na obsah

Tido J. Gašpar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tido J. Gašpar
Narození7. března 1893
Rakovo
Úmrtí10. května 1972 (ve věku 79 let)
Nové Zámky
Povoláníspisovatel
Politická příslušnostČSL
HSĽS–SSNJ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tido J. Gašpar (vl. jménem Jozef Gašpar, další pseudonym Peter Štrbský) (7. března 1893, Rakovo-Stariny10. května 1972, Nové Zámky) byl slovenský novinář, spisovatel, kulturní pracovník, dramaturg, veřejný činitel, ideolog a politik, představitel bratislavské bohémy.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině hospodářského správce a vzdělání získal v Rakovu a v Martině. V roce 1911 sloužil jako námořník na Jaderském moři, od roku 1919 byl tajemníkem župy, od roku 1922 pracoval na tiskovém oboru ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska, od roku 1938 byl úředníkem slovenské autonomní vlády a od roku 1939 vedoucím tiskového odboru předsednictva vlády. V roce 1940 se stal chargé d'affaires ve Švýcarsku, v letech 1941-1945 byl šéfem Úřadu propagandy. V letech 1938-1939 byl jedním z vedoucích ideologů slovenské státnosti a zdůvodňoval nutnost spojenectví s německou říší. V letech 1939–1944 byl poslancem Slovenského sněmu. Ideologicky vystupoval proti Slovenskému národnímu povstání. Byl autorem projevu, který 29. srpna 1944 v rozhlase přečetl tehdejší ministr obrany Ferdinand Čatloš. Projev oznamoval obyvatelstvu vstup německých vojsk na slovenské území a žádal obyvatele aby okupačním vojskům nekladli odpor. V důsledku projevu velká část armádních posádek na západním a východním Slovensku zachovala pasivitu, nepodpořila povstalce nebo se nechala nečinně odzbrojit Němci. V roce 1945 byl zatčen a odsouzen na doživotí. Na svobodu se dostal až v roce 1958 po udělení amnestie. Od roku 1963 žil až do své smrti v Nových Zámcích. Pochován je v Bratislavě na Ondrejském hřbitově.

Kulturní aktivity

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1925–1927 byl dramaturgem Slovenského národního divadla v Bratislavě, od roku 1922 byl redaktorem týdeníku Slovenský svet, redaktorem úředního věstníku a členem redakce týdeníku Nový svet. Jistý čas byl členem a také tajemníkem Spolku slovenských spisovatelů, byl redaktorem edice Žatva, kterou vydávalo vydavatelství Biblioteka a také předsedou místní organizace Matice slovenské.

Literární činnost začínal psaním článků a krátkých próz, knižně debutoval v roce 1920 sbírkou novel Hana a iné novely. Přispíval do časopisů Slovenské pohľady, Nový svet, Elán, Slovenský svet, Ľudový chýrnik, Slovenský hlas, Slovák, Gardista a dalších. Ve svých dílech využíval autobiografické motivy, motivy nenaplněné lásky, rodinných poměrů, životní nejistoty, pesimismu a dekadentních nálad, ale také sociální tematiku. Do popředí kladl citové konflikty, spletité osudy žen, úřednické, rodinné a jiné konflikty.

  • 1935 – státní literární cena za knihu Námorníci
  • 1920Hana a iné novely, novely o nesplněných milostných touhách
  • 1922Deputácia mŕtvych, novely o jeho námořnickém působení
  • 1925Buvi-Buvi, próza o zklamáních v sociální oblasti a kritika společnosti
  • 1925 – Karambol a iné novely
  • 1929Pri Kráľovej studni
  • 1931Červený koráb, o vzpouře na křižníku Pula
  • 1931 – Zakliata hora, památka Oskara Nedbala
  • 1933Námorníci
  • 1935V cudzine a iné rozprávky, novely
  • 1969Zlatá fantázia, vzpomínky na léta mládí (v roce 1968 vyšly v časopise Slovenské pohľady)

Sebrané spisy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1943Dávne histórie. Zobrané spisy, zv. 1
  • 1943 – Rozprávky o láske. Zobrané spisy, zv. 2
  • 1944Námorníci. Zobrané spisy, zv. 3
  • 1970Námorníci

Publicistika

[editovat | editovat zdroj]
  • 1934Trvalé svetlá, dokumentoval zde zájem o slovenské dějiny a kulturu
  • 1938O čom je reč?, výběr z komentářů uveřejňovaných v rubrice "O čem je řeč?" publikovaných v časopise Nový svet
  • 1939Veľký rok, komentáře k vzniku slovenského státu
  • 1941Ziskožravci, slovenský nacionalismus má být proniknut sociálním akcentem
  • 1942Za dobro celku, slovenský nacionalismus má důsledně dbát o svůj křesťanský základ
  • 1944Slovenský nacionalizmus a Matica slovenská, povinností ducha není jen sjednocovat národ, ale i zajišťovat jeho novou obrodu a stále mladistvé trvání
  • 1998Pamäti I.
  • 2004Pamäti II., Vydavatelství Spolku slovenských spisovatelů. Vzpomínky na první ČSR a její představitele.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tido J. Gašpar na slovenské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Maruniak, Peter: Jozef Tido Gašpar - 115. výročie narodenia. In: Maruniak, P. - Grácová, G. (eds): Život a dielo ďalších exilových pracovníkov, MS 2010, s. 254 - 285.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]