Tenkozobcovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTenkozobcovití
alternativní popis obrázku chybí
Tenkozobec hnědohlavý
(Recurvirostra novaehollandiae)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďtenkozobcovití (Recurvirostridae)
Bonaparte, 1831
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tenkozobcovití (Recurvirostridae) je čeleď dlouhokřídlých ptáků.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Tenkozobcovití jsou nejčastěji rozšířeni v mírném a subtropickém pásu, mají však prakticky celosvětové rozšíření. Preferovanými stanovišti bývají především rozsáhlé mělké mokřady s dostatkem potravy, především drobných bezobratlých. Někteří tenkozobcovití jsou přizpůsobeni životu, případně i hnízdění v zasolených stanovištích, jako jsou slaná jezera.[1]

Tenkozobcovití dosahují velikosti 35 až 51 cm.[1] Vyznačují se velmi dlouhými končetinami. Prsty spojuje plovací blána, zadní prst chybí. Tělo je obecně štíhlé konstituce, s dlouhým krkem. Hlava nese tenký dlouhý zobák. Ten může být přímý, jako v případě pisil, anebo může být zahnutý, jako v případě tenkozobců. Tenkozobci se vyznačují zploštělým zobákem, jenž bývá netypicky zahnut směrem nahoru. Zobák je opatřen lamelami, které mají filtrační funkci.[2][3] Zbarvení končetin se pohybuje od karmínové přes modrou až po šedou a kontrastuje se zbarvením opeření, které je obecně černé, nebo bílé, někdy oranžové, často v kombinacích těchto barev.[1]

Tenkozobcovití jsou vesměs společenští ptáci a mohou vytvářet početná hejna až o několika tisících jedinců, rozmnožují se však v monogamních párech. Obrovské hnízdní kolonie, čítající až 179 000 hnízd, vytváří pisila australská (Cladorhynchus leucocephalus), naopak pisila černá (Himantopus novaezelandiae) hnízdí spíše samotářsky. Početné hnízdní asociace mohou být někdy mezidruhové. Někteří tenkozobcovití jsou stálí, někteří tažní.[1][2]

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Tenkozobcovití představují čeleď v rámci podřád Charadrii a řádu dlouhokřídlých. Jejich blízké příbuzné představují ústřičníkovití (Haematopodidae), kulíkovití (Charadriidae) a srpatkovití (Ibidorhynchidae).[4][5] Název čeledi Recurvirostridae pochází z latinského recurvus („zahnutý“ či „zakřivený“) a rostrum („zobák“).[6]

Čeleď zahrnuje tři rody, jeden nese v českém jazyce rodové jméno tenkozobec, dva pisila.[7] Seznam druhů je následující:[8]

Obrázek Vědecké jméno Běžné jméno Rozšíření
pisila australská Cladorhynchus leucocephalus jižní Austrálie
pisila čáponohá Himantopus himantopus Evropa, Asie a Afrika
pisila bělohlavá Himantopus leucocephalus jihovýchodní Asie, Austrálie a Nový Zéland
pisila jihoamerická Himantopus melanurus Jižní Amerika
pisila černokrká Himantopus mexicanus Severní Amerika, sever Jižní Ameriky, Havaj
pisila černá Himantopus novaezelandiae Jižní ostrov Nového Zélandu
tenkozobec americký Recurvirostra americana Severní Amerika
tenkozobec andský Recurvirostra andina Andy
tenkozobec opačný Recurvirostra avosetta Evropa, Asie a Afrika
tenkozobec hnědohlavý Recurvirostra novaehollandiae Austrálie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d JACKSON, Jerome A. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia, Volume 9: Birds II. 2. vyd. Detroit: Gale, 2003. 296 s. ISBN 978-0-7876-5362-0. S. 133–135. (anglicky) 
  2. a b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; VAŠÁK, Pavel. Ptáci (2). Praha: Albatros, 1998. (Svět zvířat). S. 24–25. 
  3. HANZÁK, J. Velký obrazový atlas ptáků. Praha: Artia, 1974. S. 270. 
  4. ČERNÝ, David; NATALE, Rossy. Comprehensive taxon sampling and vetted fossils help clarify the time tree of shorebirds (Aves, Charadriiformes). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2022-12-01, roč. 177, s. 107620. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2022.107620. 
  5. BAKER, Allan J; PEREIRA, Sérgio L; PATON, Tara A. Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds. Biology Letters. 2007-04-22, roč. 3, čís. 2, s. 205–210. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2006.0606. PMID 17284401. (anglicky) 
  6. JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 331. 
  7. tenkozobcovití [online]. BioLib [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  8. Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]