Tenkozobcovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxTenkozobcovití
alternativní popis obrázku chybí
Tenkozobec hnědohlavý (Recurvirostra novaehollandiae)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďtenkozobcovití (Recurvirostridae)
Bonaparte, 1831
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tenkozobcovití (Recurvirostridae) je čeleď dlouhokřídlých ptáků. Zahrnuje tři rody, jeden nese v českém jazyce rodové jméno tenkozobec, dva pisila.[1] Tenkozobcovití jsou nejčastěji rozšířeni v mírném a subtropickém pásu, mají však prakticky celosvětové rozšíření. Preferovanými stanovišti bývají především rozsáhlé mělké mokřady s dostatkem potravy, především drobných bezobratlých. Někteří tenkozobcovití jsou přizpůsobeni životu, případně i hnízdění v zasolených stanovištích, jako jsou slaná jezera.[2]

Tenkozobcovití dosahují velikosti 35 až 51 cm.[2] Vyznačují se velmi dlouhými končetinami. Prsty spojuje plovací blána, zadní prst chybí. Tělo je obecně štíhlé konstituce, s dlouhým krkem. Hlava nese tenký dlouhý zobák. Ten může být přímý, jako v případě pisil, anebo může být zahnutý, jako v případě tenkozobců. Tenkozobci se vyznačují zploštělým zobákem, jenž bývá netypicky zahnut směrem nahoru. Zobák je opatřen lamelami, které mají filtrační funkci.[3][4] Zbarvení končetin se pohybuje od karmínové přes modrou až po šedou a kontrastuje se zbarvením opeření, které je obecně černé, nebo bílé, někdy oranžové, často v kombinacích těchto barev.[2]

Tenkozobcovití jsou vesměs společenští ptáci a mohou vytvářet početná hejna až o několika tisících jedinců, rozmnožují se však v monogamních párech. Obrovské hnízdní kolonie, čítající až 179 000 hnízd, vytváří pisila australská (Cladorhynchus leucocephalus), naopak pisila černá (Himantopus novaezelandiae) hnízdí spíše samotářsky. Početné hnízdní asociace mohou být někdy mezidruhové. Někteří tenkozobcovití jsou stálí, někteří tažní.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. tenkozobcovití [online]. BioLib [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d JACKSON, Jerome A. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia, Volume 9: Birds II. 2. vyd. Detroit: Gale, 2003. 296 s. ISBN 978-0-7876-5362-0. S. 133–135. (anglicky) 
  3. a b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; VAŠÁK, Pavel. Ptáci (2). Praha: Albatros, 1998. (Svět zvířat). S. 24–25. 
  4. HANZÁK, J. Velký obrazový atlas ptáků. Praha: Artia, 1974. S. 270. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]