Tempo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Tempo (rozcestník).

Tempo určuje v hudbě rychlost pohybu v čase. Každá skladba má své tempo, které se v notovém záznamu vyznačuje buď příslušným názvem nebo číslicemi, představujícími počet dobových jednotek (čtvrťových not) za minutu.

Číselné označení se provádí v notovém záznamu zápisem tzv. BPM (beats per minute), tedy (doslovně přeloženo) počtu úderů za minutu. Slovní označení tempa představují na rozdíl od číselného nikoli přesný počet dobových jednotek za minutu, ale jejich přibližné rozpětí. Základem, od kterého se odvozují, je tzv. „normální rychlost“, která odpovídá klidové rychlosti lidského tepu, tedy 60–90 úderů za minutu, a představuje orientačně střední tempo.

Změny tempa uvnitř skladby jsou na příslušném místě notového záznamu vyznačovány slovně.

Pro slovní označení se užívá většinou italského názvosloví.

Velmi pomalá tempa[editovat | editovat zdroj]

  • Lentissimo/Adagissimo – nejpomalejší
  • Grave – těžce (40/min)
  • Largo – zeširoka, zdlouhavě (40–60/min)
  • Lento – pomalu, rozvláčně
  • Adaggio – zdlouha, zvolna, pohodlně
  • Larghetto – zeširoka, zdlouhavě, ale rychleji než largo a pomaleji než andante

Pomalá tempa[editovat | editovat zdroj]

  • Andante – krokem, volně, ale nikoliv zdlouhavě (60/min) Příbuzným tempem je např. andante con moto – rychlejším krokem.
  • Andantino
  • Sostenuto
  • Comodo
  • Maestoso

Střední tempa[editovat | editovat zdroj]

  • Allegro moderato – mírně rychle (80–88/min)
  • Allegretto – trochu rychleji
  • Animato

Rychlá tempa[editovat | editovat zdroj]

  • Allegro – rychle; 120–130/min. Příbuzná tempa jsou allegro con brio – živě, allegro con moto – hybně, allegro molto – velmi rychle.
  • Allegro assai

Velmi rychlá tempa[editovat | editovat zdroj]

  • Allegro vivace
  • Vivo/vivace – 160/min
  • Presto/molto presto/molto vivace – velmi rychle; 168–208/min
  • Prestissimo – nejrychleji

Skoro každé slovní označení tempa může mít v hudbě ještě jiný způsob užití. Běžně se tak pojmenovávají v některých útvarech, především sonátách, symfoniích, koncertech nebo komorních skladbách celé jednotlivé volné věty. Jako příklady mohou posloužit: Largo, druhá věta slavné Dvořákovy 9., tzv. Novosvětské symfonie, Adagio ma non troppo z violoncellového koncertu stejného autora či Andante cantabile ze Smyčcového kvartetu č.1 D dur, Petra Iljiče Čajkovského.

Změny tempa :

  • Pro zrychlení užíváme nejčastěji pojmů accelerando nebo stringendo. Pro mírné zrychlení se používá přidání formulace poco a poco piú …, pro silné zrychlení termínu molto (molto accelerando).
  • Pro zpomalení jsou užívány nejčastěji termíny ritardando – postupné zpomalení a ritenuto – náhlé zpomalení.

Související články[editovat | editovat zdroj]