Zobrazení zdroje stránky Tchaj-wan

{{Různé významy|redirect=Čínská republika|stránka=Tchaj-wan (rozcestník)|stránka2=Čínská republika (rozcestník)}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Tchaj-wanu
| úřední název = {{Cizojazyčně|gan|中華民國}}<br /> 中华民国 <br /> Zhonghuá Mínguó
| úřední název česky = Čínská republika
| vlajka = Flag of the Republic of China.svg
| článek o vlajce = Vlajka Tchaj-wanu
| znak = National Emblem of the Republic of China.svg
| článek o znaku = Státní znak Tchaj-wanu
| mapa umístění = Free Area of the Republic of China (orthographic projection).svg
| rozloha = 35&nbsp;980
| rozlmisto = 134
| procent vody = 0
| počet obyvatel = 23 508 428
| obyvmisto = 55
| obyvatelé aktuální k = [[2017]]
| hustota = 636
| jazyk = úřední: [[standardní čínština]]; rozšířené: [[tchajwanština]], [[hakka]]; domorodé: [[atayalština]], [[tsou]], [[rukai]], [[paiwanština]], [[puyuma]], [[ami (jazyk)|ami]], [[bunun]], [[thao]], [[saisiyat]], [[kavalan]]
| náboženství = [[taoismus]], [[buddhismus]]
| nejvyšší hora = [[Jü-šan]] ({{Cizojazyčně|gan|玉山}}, ''Yùshān'')
| výška nejvyšší hory = 3952
| státní zřízení = [[poloprezidentská republika]]
| hlavní město = [[Tchaj-pej]] ({{Cizojazyčně|gan|台北}}, ''Táiběi'')
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Laj Čching-te]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Siao Mej-čchin]]
| článek o hymně = Hymna Tchaj-wanu
| hymna = {{Cizojazyčně|gan|三民主義}} (''Sān Mín Zhǔyì'')
| datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1912]]
| způsob vzniku = svržení [[dynastie Čching]]
| měna = [[nový tchajwanský dolar]]
| kód měny = TWD nebo NT$
| ison = 158
| iso3 = TWN
| iso2 = TW
| mpz = RC
| domény = [[.tw]], [[.台灣]], [[.台湾]]
| předvolba = +886
| čas = +8
| commonscat = China
| HDI = 0.916
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDImísto = 23
| HDI aktuální k = 2019
}}
'''Tchaj-wan''' nebo '''Taiwan'''<ref>[https://cuzk.cz/O-resortu/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Nazvoslovna-komise-CUZK-(1)/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx Seznam jmen států a jejich územních částí, cuzk.cz]</ref> ({{Vjazyce2|en|''Taiwan''}}, [[čínština|čínsky]] [[Pchin-jin|hanyu pinyin]] ''Táiwān'', [[tongyong pinyin]] ''Táiwan'', [[Čínské znaky|znaky]] {{Cizojazyčně|zh|台灣}} nebo {{Cizojazyčně|zh|臺灣}}, [[tchajwanština|tchajwansky]] ''Tâi-oân''), plným názvem '''Čínská republika''' ({{Čínsky|tradiční= 中華民國 | pchin-jin= Zhōnghuá Mínguó |český přepis= Čung-chua min-kuo}}, [[tongyong pinyin]] ''Jhonghuá Mínguó'', [[tchajwanština|tchajwansky]] ''Tiong-hoâ Bîn-kok''),<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = TW, ISO 3166 Country Codes
 | url = https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:TW
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2018
 | datum přístupu = 2018
 | vydavatel = International Organization for Standardization
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie
 | titul = Jména států a jejich územních částí
 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
 | místo = Praha
 | rok = 2021
 | vydání = 5. zcela přepracované a rozšířené
 | počet stran = 243
 | kapitola = Asie
 | strany = 115
 | isbn = 978-80-88197-26-3 (kniha)
 | isbn2 = 978-80-88197-25-6 (PDF soubor)
}}</ref>
je ostrovní stát rozkládající se na stejnojmenném ostrově [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] (dříve nazývaném Formosa) a dalších ostrovech<ref name="ostrovy">{{Citace elektronického periodika
| periodikum = Big Little Island
| titul = 10 Gorgeous Taiwan Islands to Visit – Best Taiwanese Islands
| url = https://biglittleisland.com/taiwan-islands/
| datum vydání = 2020-01-15
| datum přístupu = 2021-02-01
| jazyk = en
}}</ref> u&nbsp;jihovýchodního pobřeží [[Čína|Číny]].<ref name=":1">{{Citace monografie
 | titul = Universum, všeobecná encyklopedie. 9. díl
 | vydavatel = Odeon, Euromedia Group
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | vydání = 1
 | počet stran = 655
 | kapitola = Tchaj-wan
 | strany = 481, 482
 | isbn = 80-207-1071-X
}}</ref> Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Nejbližšími zámořskými sousedy Tchaj-wanu jsou [[Čína|Čínská lidová republika]] na západě a severozápadě, [[Japonsko]] na severovýchodě a&nbsp;[[Filipíny]] na jihu.

Čínská republika na [[Tchaj-wan (ostrov)|ostrově Tchaj-wan]] je [[Ústavní právo|státoprávní]] [[právní kontinuita|kontinuitou]] kontinentální [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]] z let 1912–1949, která byla formálně vyhlášena 1.&nbsp;ledna 1912 a&nbsp;nahradila tehdy dynastií Čching ovládanou [[Říše Čching|Říši Čching]]. Roku 1945 získala Čínská republika správu nad ostrovem [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], který byl od roku 1895 součástí [[Japonské císařství|Japonského císařství]]. Koncem [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] se v&nbsp;roce 1949 hlavní jednotky věrné vládě Čínské republiky stáhly z&nbsp;pevniny na tento ostrov. Vládu nad celou pevninskou Čínou převzala [[Komunistická strana Číny]] pod vedením [[Mao Ce-tung]]a, která vyhlásila Čínskou lidovou republiku. V&nbsp;současnosti zahrnuje Tchaj-wan jako mezinárodně neuznaný stát vedle ostrova Tchaj-wan i&nbsp;[[Peskadorské ostrovy]] ''(Pcheng-chu)'' v&nbsp;[[Tchajwanský průliv|Tchajwanském průlivu]], ostrovy [[Lü-tao]], [[Orchidejový ostrov|Lan-jü]], [[Okres Ťin-men|Ťin-men]] (v&nbsp;tchajwanském přepisu též ''Kinmen''), [[Ma-cu (souostroví)|souostroví Ma-cu]] (někdy též ''Matsu'') a další malé ostrovy.

== Název ==

Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Česku používá počeštěný výraz ''Tchaj-wan.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 首頁 - Taipei Economic and Cultural Office, Prague, Czech Republic 駐捷克台北經濟文化代表處
| url = https://www.roc-taiwan.org/cz_cs/
| periodikum = www.roc-taiwan.org
| datum přístupu = 2019-04-23
}}</ref> [[Česko]] Tchaj-wan jako samostatný stát oficiálně neuznává, proto má jejich zastoupení v&nbsp;[[Praha|Praze]] uvedený status hospodářské a&nbsp;kulturní kanceláře. [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] používá jako oficiální označení také ''Tchaj-wan''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/tchaj_wan/index.html
| periodikum = www.mzv.cz
| datum přístupu = 2019-04-23
}}</ref>

[[Mezinárodní olympijský výbor]] používá k&nbsp;označení země anglický název ''Chinese Taipei''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Athletes - Famous Olympic Athletes, Medalists, Sports Heroes
| url = https://www.olympic.org/athletes
| periodikum = International Olympic Committee
| datum vydání = 2019-04-12
| datum přístupu = 2019-04-23
| jazyk = en
}}</ref> (čínsky 中華台北/''Čung-chua Tchaj-pej'', česky ''[[Čínská Tchaj-pej]]''). Tento název Tchaj-wan používá pro činnost v&nbsp;různých mezinárodních organizacích a aktivitách, sportovních i jiných, protože se na něm dokážou shodnout obě strany ([[Čína|Čínská lidová republika]] i Tchaj-wan). Čínský výraz 中華/Čung-chua totiž není svázán s konkrétní zemí nebo vládou, ale spíš kulturou.

Dále je některými mezinárodními organizacemi (např. [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]]) používán termín ''Taiwan, Province of China'' (čínská provincie Tchaj-wan). Název je nejednoznačný, jelikož ČLR i Tchaj-wan ''de iure'' obsahují provincii jménem Tchaj-wan. Tato provincie v obou systémech samosprávy ovšem neobsahuje některé ostrovy, které ovládá Tchaj-wan.

Dodatky Ústavy Čínské republiky z roku 1991 definují „Svobodné území Čínské republiky“, tj. území, které ovládá Tchaj-wan. Třebaže dle svých zákonů Čínská republika obsahuje všechny čínské provincie a počítá všechny občany tohoto území za své občany, občanskými právy disponují pouze občané s bydlištěm na „Svobodném území“.

== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Tchaj-wanu}}

=== Rané dějiny a příchod Číňanů ===
[[Soubor:Taiwanese aborigines deerhunt2.png|náhled|Domorodci mluvící [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]] byli původními obyvateli ostrova|vlevo]]Tchaj-wan byl spojen s asijskou pevninou suchozemským mostem, než se asi před 10 000 lety zvedla hladina moře a stal se ostrovem. Osídlen lidmi byl již předtím, byly nalezeny lidské pozůstatky z doby před 20 000 až 30 000 lety. Kultury se rozvíjely od [[paleolit]]u. Asi před 6000 lety byl Tchaj-wan osídlen zemědělci, kteří se s největší pravděpodobností přeplavili z území dnešní jihovýchodní Číny.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Blust
| jméno = Robert
| titul = Subgrouping, circularity and extinction: some issues in Austronesian comparative linguistics. In E. Zeitoun & P.J.K Li (eds.). Selected papers from the Eighth International Conference on Austronesian Linguistics
| vydavatel = Academia Sinica
| místo = Taipei
| strany = 31–94
| jazyk = angličtina
| rok = 1999
}}</ref> To byli předkové dnešních domorodých kmenů Tchaj-wanu. Hovořili [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]], nicméně pestrost těchto jazyků na malém území Tchaj-wanu je nápadná a některé historiky přivedla k názoru, že Tchaj-wan byl vlastně pravlastí Austronésanů, kteří odtud postupně po moři osídlili rozsáhlé území od [[Madagaskar]]u přes [[Nový Zéland]] a [[Havaj]] až po [[Velikonoční ostrov]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Diamond
| jméno = Jared M.
| titul = Taiwan's gift to the world
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2000-02
| ročník = 403
| číslo = 6771
| strany = 709–710
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/35001685
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/35001685
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref><ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Fox
| jméno = James
| titul = Current Developments in Comparative Austronesian Studies
| url = https://openresearch-repository.anu.edu.au/handle/1885/43158
| vydavatel = The Australian National University
| datum vydání = 2004
| jazyk = en-AU
}}</ref> Tito obyvatelé neměli příliš tendenci zakládat centralizovaný stát, ale v polovině 17. století podobný stát přece jen založili, nazýval se [[království Middag]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hsin-Hui
| jméno = Chiu
| titul = The Colonial 'civilizing Process' in Dutch Formosa: 1624 - 1662
| url = https://books.google.cz/books?id=4QzpJtddFxEC&printsec=frontcover&dq=isbn:9789004165076&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = BRILL
| počet stran = 375
| isbn = 978-90-04-16507-6
| poznámka = Google-Books-ID: 4QzpJtddFxEC
| jazyk = en
}}</ref>

První zmínky o Tchaj-wanu v čínských pramenech pocházejí z 3. až 7. století. Ve 12. století byly čínskými usedlíky založeny první [[Zemědělec|rolnické]] osady, hlavně na [[Peskadorské ostrovy|Peskadorských ostrovech]].<ref name=":1" /> Na počátku 17. století došlo k první výraznější [[Imigrace|migraci]] [[Číňané|Číňanů]] na Tchaj-wan.<ref name=":2">{{Citace monografie
 | titul = Merriam-Webster's Geographical Dictionary
 | vydavatel = Merriam-Webster, Incorporporated, Publishers
 | místo = Springfield, Massachusetts, U. S. A.
 | rok = 1997
 | vydání = 3
 | počet stran = 1153
 | strany = 247
 | isbn = 0-87779-546-0
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/merriamwebstersg1998merr
}}</ref> Tu iniciovali Nizozemci, kteří v Číně, zvláště v okolí [[Fu-ťien]]u, sháněli kolonisty, kteří by obdělávali půdu pod nizozemskou nadvládou. V 60. letech 17. století žilo na ostrově již asi 30 000 až 50 000 Číňanů.

=== Evropané a království Tung-ning ===
[[Soubor:Atlas Blaeu-Van der Hem - Taioan.jpg|alt=Pevnost Zeelandia|náhled|Nizozemská pevnost Zeelandia v 17.&nbsp;století. Dnes je oblast součástí města [[Tchaj-nan]].|vlevo]]
[[Soubor:Portrait of Zheng Chenggong (detail).jpg|náhled|Král [[Čeng Čcheng-kung]]]]
Evropané ostrov objevili v 16. století. V roce 1544 nejprve [[Portugalská koloniální říše|Portugalci]], kteří ho nazvali ''Ilha Formosa'' (''Krásný ostrov'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Van der Wees
| jméno = Gerrit
| titul = How European explorers discovered Ilha Formosa
| periodikum = Taipei Times
| url = https://www.taipeitimes.com/News/feat/archives/2019/02/13/2003709641
| datum vydání = 2019-02-13
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> V roce 1626 obsadilo severní Tchaj-wan [[Španělské impérium]], které zde chtělo mít svou obchodní základnu. Vybudovalo nejprve osadu v [[Ťi-lung|Keelungu]] a v roce 1628 pak pevnost San Domingo v [[Tamsui]]. Tato kolonie existovala šestnáct let, až do roku 1642, kdy poslední španělská pevnost podlehla [[Nizozemská koloniální říše|nizozemským]] silám. Nizozemci pak v letech 1642 až 1661 obsadili značnou část Tchaj-wanu.

Po pádu [[dynastie Ming]] v Pekingu v roce 1644 slíbil generál [[Čeng Čcheng-kung]] (také zvaný Koxinga) věrnost Mingům a bojovat proti nové dynastii Čching. Zaútočil na pozice Čchingů podél celého jihovýchodního pobřeží Číny, ale neuspěl. V roce 1661, pod rostoucím tlakem čchingských vojsk, našel útočiště na Tchaj-wanu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sazvar
| jméno = Nastaran
| titul = Zheng Chenggong (1624–1662): Ein Held Im Wandel Der Zeit
| periodikum = Monumenta Serica
| datum vydání = 2010-12-01
| ročník = 58
| číslo = 1
| strany = 153–247
| issn = 0254-9948
| doi = 10.1179/mon.2010.58.1.005
| url = https://doi.org/10.1179/mon.2010.58.1.005
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref>

V roce 1662 pak Čeng dobyl nizozemské osady. Nizozemci se spojili s Čchingy a drželi se u Keelungu až do roku 1668, kdy odpor domorodců a neschopnost vytlačit Čengova vojska ze zbytku ostrova přiměly nizozemské koloniální úřady, aby opustily i tuto poslední pevnost a úplně se z Tchaj-wanu stáhly.

Čeng založil na ostrově [[Království Tung-ning]], rozkládající se nad jihozápadní částí ostrova. Jeho vztah k mingské dynastii je nejasný, podle některých interpretací zůstal Čeng Mingům věrný a mínil založit království pro ně, podle jiných usiloval o zcela nezávislý stát.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rubinstein
| jméno = Murray A.
| titul = Taiwan: A New History
| url = https://books.google.cz/books?id=FtnvnQEACAAJ&dq=isbn:9780765614957&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
| vydavatel = M.E. Sharpe
| počet stran = 560
| isbn = 978-0-7656-1495-7
| poznámka = Google-Books-ID: FtnvnQEACAAJ
| jazyk = en
}}</ref> Jisté je, že faktickým vládcem byl Čeng a že předal vládu svým potomkům – králem byl jeho syn [[Čeng Ťing]] i vnuk [[Čeng Kche-šuang]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hang
| jméno = Xing
| titul = Contradictory Contingencies: The Seventeenth-Century Zheng Family and Contested Cross-Strait Legacies
| periodikum = American Journal of Chinese Studies
| datum vydání = 2016
| ročník = 23
| strany = 173–182
| issn = 2166-0042
| url = https://www.jstor.org/stable/44289147
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Předpokládá se, že v době vládnutí rodiny Čeng počet obyvatel dosáhl přibližně 120 000. Nedlouhé vládnutí dynastie [[Království Tung-ning|Čengů]] na Tchaj-wanu ukončila v roce 1683 [[Říše Čching|čchingská]] výprava admirála [[Š' Lang]]a a západní Tchaj-wan se tak postupně dostal pod nadvládu [[Mandžuové|Mandžuů]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Liščák
| jméno = Vladimír
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Taiwan - stručná historie státu
| vydání = 1
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok vydání = 2003
| počet stran = 142
| strany = 52
| isbn = 80-7277-097-7
}}</ref>

=== Pod vládou Čchingů ===
[[Soubor:Crossing the ocean and triumphant return.jpg|náhled|Lin Šuang-wenovo povstání|vlevo]]
[[Říše Čching|Čchingskou]] éru na Tchaj-wanu lze rozdělit na období pasivní vlády (1663{{Rozpor|Podle předchozího odstavce byli Čengové svrženi až v roce 1683}}–1874), dobu, kdy pod hrozbou japonského rozmachu byl ostrov aktivně rozvíjen (1874–1895), a nakonec dobu, kdy se na necelých deset let (1885–1895) stal samostatnou, dvacátou, provincií Čchingské říše, s [[Tchaj-pej]]í jako hlavním městem.

Zpočátku byla politika čchingského dvora zaměřena na zabránění tomu, aby se ostrov stal [[pirát]]ským doupětem či základnou jakékoliv protivládní moci. Avšak i přes pasivní politiku a zákaz imigrace na Tchaj-wan přicházeli osadníci, převážně z oblastí [[Fu-ťien]] a [[Kuang-tung]], kteří postupně začali utvářet společnost a rozvíjet převážně zemědělské hospodářství.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Liščák
| jméno = Vladimír
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Taiwan - stručná historie států
| vydání = 1
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok vydání = 2003
| počet stran = 142
| strany = 53, 54
| isbn = 80-7277-097-7
}}</ref> Ke konci čchingského období bylo přibližně 45 % území Tchaj-wanu (západ a sever) ovládáno [[Říše Čching|říší Čching]]. Zbytek (východ, jih a pohoří) byl volně obydlen původním obyvatelstvem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Chou
| jméno = Wan-Yau
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = A new illustrated history of Taiwan
| url = https://archive.org/details/newillustratedhi0000zhou
| vydání = 1
| vydavatel = SMC Publishing Inc.
| místo = 
| rok vydání = 2015
| počet stran = 469
| strany = [https://archive.org/details/newillustratedhi0000zhou/page/132 132]
| isbn = 978-957-638-784-5
}}</ref><ref>LIŠČÁK, Vladimír. Han immigration to Taiwan since the 17th century and changes in place names [přednáška, elektronická publikace].</ref>

Čchingové neměli situaci na ostrově vůbec jednoduchou, čelili nesčetnému množství povstání. Z té doby pochází ironické rčení „každé tři roky povstání, každých pět let rebelie“, které dobře ilustrovalo odbojnost místního obyvatelstva. K největším povstáním patřilo to z let 1787–1788, tzv. Lin Šuang-wenovo povstání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cheung
| jméno = Han
| titul = Taiwan in Time: Rebels of heaven and earth
| periodikum = Taipei Times
| url = https://www.taipeitimes.com/News/feat/archives/2016/04/17/2003644127
| datum vydání = 2016-04-17
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref>

Od 70. let 19. století bylo zřejmé, že o ostrov má eminentní zájem japonské impérium, první vojenské střety s Japonci proběhly v roce 1874.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Leung
| jméno = Edwin Pak-Wah
| titul = The Quasi-War in East Asia: Japan's Expedition to Taiwan and the Ryūkyū Controversy
| periodikum = Modern Asian Studies
| datum vydání = 1983
| ročník = 17
| číslo = 2
| strany = 257–281
| issn = 0026-749X
| url = https://www.jstor.org/stable/312474
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> V letech 1894 až 1895 došlo k [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonské válce]], po níž byl Tchaj-wan na základě [[Šimonosecká mírová smlouva|Šimonosecké mírové smlouvy]] [[Japonské císařství|Japonskému císařství]] postoupen.<ref name=":1" /><ref name=":2" />

=== Japonská kolonizace ===
[[Soubor:二次霧社事件.jpg|náhled|Japonští vojáci s uřezanými hlavami povstalců roku 1930]]
[[Soubor:Bombing campaign. Southeast Asia & the Pacific - NARA - 292592.jpg|náhled|Spojenecké bombardování rafinerie na Tchaj-wanu roku 1945]]
Pro obyvatele Tchaj-wanu, kteří si přáli zůstat poddanými Čchingů, bylo vyhlášeno dvouleté [[moratorium]], během nějž mohli prodat svůj majetek a přestěhovat se do pevninské Číny. Velmi málo z nich to ale vidělo jako proveditelné. 25. května 1895 skupina vysokých úředníků vyhlásila [[Republika Tchaj-wan|Republiku Formosa]], aby odvrátila blížící se japonskou nadvládu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Van der Wees
| jméno = Gerrit
| titul = The rise and fall of the Republic of Formosa
| periodikum = Taipei Times
| url = https://www.taipeitimes.com/News/feat/archives/2018/06/04/2003694280
| datum vydání = 2018-06-04
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lamley
| jméno = Harry J.
| titul = The 1895 Taiwan Republic: A Significant Episode in Modern Chinese History
| periodikum = The Journal of Asian Studies
| datum vydání = 1968
| ročník = 27
| číslo = 4
| strany = 739–762
| issn = 0021-9118
| doi = 10.2307/2051577
| url = https://www.jstor.org/stable/2051577
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Japonské síly vstoupily na ostrov a 21. října 1895 odpor zlomily. Partyzánské boje pokračovaly až do roku 1902 a nakonec si vyžádaly životy 14 000 Tchajwanců, což představovalo 0,5 procenta populace. Potlačeno bylo i několik dalších povstání proti Japoncům (1907, 1915, 1930).<ref>{{cite book|title=Tropics of Savagery: The Culture of Japanese Empire in Comparative Frame|first=Robert|last=Tierney|publisher=University of California Press|year=2010|isbn=978-0-520-94766-5|pages=8–9}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Barclay
| jméno = Paul D.
| titul = Outcasts of Empire: Japan's Rule on Taiwan's "Savage Border," 1874-1945
| url = https://books.google.cz/books?id=dC45DwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Outcasts+of+Empire:+Japan's+Rule+on+Taiwan's+%22Savage+Border,%22+1874-1945&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Outcasts%20of%20Empire:%20Japan's%20Rule%20on%20Taiwan's%20%22Savage%20Border,%22%201874-1945&f=false
| vydavatel = Univ of California Press
| počet stran = 328
| isbn = 978-0-520-29621-3
| poznámka = Google-Books-ID: dC45DwAAQBAJ
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wushe Incident - 台灣大百科全書 Encyclopedia of Taiwan
| periodikum = web.archive.org
| url = http://taiwanpedia.culture.tw/en/content?ID=3722
| datum vydání = 2014-03-25
| datum přístupu = 2022-04-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140325180546/http://taiwanpedia.culture.tw/en/content?ID=3722
| datum archivace = 2014-03-25
}}</ref>

Až do počátku 20. století byl běžnou součástí života některých domorodých etnik [[Lovci lebek|lov lebek]], který byl společně s [[tetování]]m zakázán japonskými koloniálními úřady.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ostrov létajících lampionů a tetovaných domorodců. To je Tchaj-wan, skrytá perla Asie
 | periodikum = Reflex
 | datum_vydání = 24. června 2019
 | url = https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/95281/ostrov-letajicich-lampionu-a-tetovanych-domorodcu-to-je-tchaj-wan-skryta-perla-asie.html
}}</ref> Lidské a přírodní zdroje Tchaj-wanu byly použity k podpoře rozvoje Japonska. Vzrostla především produkce [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]], kterou ale mohlo kupovat jen několik japonských cukrovarů. V roce 1939 byl díky tomu Tchaj-wan sedmým největším producentem cukru na světě.

Hanové a domorodci byli klasifikováni jako občané druhé a třetí kategorie. Mnoho vládních i obchodních pozic jim bylo zapovězeno, takže o desetiletí později, když Japonci ostrov opustili, zůstalo jen málo domorodců schopných převzít vedoucí a manažerské pozice. Kolem roku 1935 Japonci zahájili japanizační [[Asimilace (sociologie)|asimilační]] projekt (hnutí ''kominka''), tchajwanská kultura a náboženství byly zakázány a občané byli vyzýváni k přijetí japonských jmen.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lamley
| jméno = Harry J.
| titul = Assimilation Efforts in Colonial Taiwan: The Fate of the 1914 Movement
| periodikum = Monumenta Serica
| datum vydání = 1970
| ročník = 29
| strany = 496–520
| issn = 0254-9948
| url = https://www.jstor.org/stable/40725934
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Přicházelo také stále více japonských osadníků, v roce 1938 jich bylo již 300 000.

Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] Japonci ostrov použili jako námořní a leteckou základnu. Zahájili odtud například [[Boj o Filipíny (1941–1942)|útok na Filipíny]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Editors
| jméno = Charles River Charles River
| titul = The Philippines Campaigns of World War II: The History of the Japanese Invasion in 1941-1942 and the Allied Liberation in 1944-1945
| url = https://books.google.cz/books?id=_8detAEACAAJ&dq=The+Philippines+Campaigns+of+World+War+II:+The+History+of+the+Japanese+Invasion+in+1941-1942+and+the+Allied+Liberation+in+1944-1945&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
| vydavatel = CreateSpace Independent Publishing Platform
| počet stran = 198
| isbn = 978-1-9857-5949-7
| poznámka = Google-Books-ID: _8detAEACAAJ
| jazyk = en
}}</ref> Některé oblasti ostrova se staly terčem těžkého [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckého]] bombardování, které zničilo mnoho továren, přehrad a velkou část infrastruktury vybudované Japonci. V říjnu 1944 se na Tchaj-wanu odehrála letecká bitva mezi americkými letadlovými loděmi a japonskými silami.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Battle off Formosa, 12-16 October 1944
| periodikum = www.historyofwar.org
| url = http://www.historyofwar.org/articles/battles_formosa.html
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Během války sloužily v japonské armádě desetitisíce Tchajwanců. Kromě toho bylo více než 2 000 tchajwanských žen přinuceno k sexuálnímu otroctví.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ward
| jméno = Thomas J.
| titul = The Comfort Women Controversy - Lessons from Taiwan
| periodikum = The Asia-Pacific Journal
| url = https://apjjf.org/2018/08/Ward.html
| datum vydání = 2018-04-15
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Po japonské kapitulaci roku 1945 byla většina z přibližně 300 000 japonských obyvatel Tchaj-wanu vyhnána a poslána do Japonska.

=== Čínská republika ===
[[Soubor:Surrender ceremony Taiwan 1945.jpg|náhled|Japonci podepisují kapitulaci v Tchaj-peji roku 1945]]
Od 20. let 20. století probíhala v&nbsp;Číně [[Čínská občanská válka|občanská válka]] mezi vládou Čínské republiky a jednotlivými vojenskými veliteli. Roku 1927 se [[Komunistická strana Číny]] pod vedením [[Mao Ce-tung]]a oddělila od Národní strany ([[Kuomintang]]u). Následovala [[Druhá čínsko-japonská válka|druhá válka s&nbsp;Japonskem]] a po roce 1945 další občanská válka mezi komunisty a nacionalisty z Kuomintangu. Po vítězství komunistů v&nbsp;roce 1949 se zbytky [[Čankajšek|Čankajškovy]] armády uchýlily na ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Na pevnině byla vyhlášena [[Čína|Čínská lidová republika]] (ČLR) a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené kuomintangskou armádou. Spojenci formálně považovali ostrov za japonské území až do roku 1952, kdy byla podepsána [[Sanfranciská mírová smlouva]], v níž se Japonci zříkali mj. i Tchaj-wanu. ČLR se podpisu nezúčastnila, a tak nebylo ve smlouvě upřesněno, ve prospěch koho se Japonsko ostrova zříká. Vzápětí byla podepsána mírová smlouva mezi kuomintangskou vládou v Tchaj-peji a Japonskem, která formálně ukončovala čínsko-japonskou válku. Na jejím základě byla uznána Čankajškova vláda nad ostrovem z hlediska [[Mezinárodní právo|mezinárodního práva]], byť legalita tohoto kroku je předmětem nepřetržitých útoků nepřátel Tchaj-wanu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chen
| jméno = Lung-chu
| příjmení2 = Reisman
| jméno2 = W. M.
| titul = Who Owns Taiwan: A Search for International Title
| periodikum = The Yale Law Journal
| datum vydání = 1972
| ročník = 81
| číslo = 4
| strany = 599–671
| issn = 0044-0094
| doi = 10.2307/795213
| url = https://www.jstor.org/stable/795213
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sheu
| jméno = Gary
| titul = No, Taiwan’s Status Is Not Uncertain
| periodikum = thediplomat.com
| url = https://thediplomat.com/2014/08/no-taiwans-status-is-not-uncertain/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref>
[[Soubor:228 Incident h.jpg|vlevo|náhled|[[Incident 28. února]]]]
Ještě před exodem Kuomintangu na Tchaj-wan roku 1949 byla obnovena čínská správa. Vedl ji generál [[Čchen I (Kuomintang)|Čchen I]], který však situaci nezvládal. Poválečná [[hyperinflace]] a vyvlastnění soukromých podniků vyvolaly vlnu nespokojenosti. Výsledkem bylo [[Incident 28. února|povstání z 28. února 1947]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Zabíjíme vás? Mlčte, ani slovo! Příběh Incidentu 228, nejstrašnějšího tajemství bílého teroru na Tchaj-wanu
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
 | datum_vydání = 19. dubna 2018
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-tchaj-wan-taiwan-cankajsek-incident-228-bily-teror-masakr-diktatura_1804190700_mls
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Shih
| jméno = Cheng-feng
| příjmení2 = Chen
| jméno2 = Mumin
| titul = Taiwanese Identity and the Memories of 2–28: A Case for Political Reconciliation
| periodikum = Asian Perspective
| datum vydání = 2010
| ročník = 34
| číslo = 4
| strany = 85–113
| issn = 2288-2871
| doi = 10.1353/apr.2010.0007
| url = https://muse.jhu.edu/article/713234
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Čchen se ho rozhodl potlačit s maximální silou. Odhady počtu zabitých se pohybují od 18 000 do 30 000. Čchen byl poté odvolán z funkce a nahrazen [[Wej Tchao-ming]]em, který se snažil uklidnit situaci, mj. restitucí podniků.

8. prosince 1949, po ztrátě čtyř hlavních měst, došlo k evakuaci nacionalistické vlády na Tchaj-wan.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Chinese Nationalists move capital to Taiwan
| periodikum = History.com
| url = https://www.history.com/this-day-in-history/chinese-nationalists-move-capital-to-taiwan
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Spolu s ní byly z pevninské Číny evakuovány asi 2 miliony lidí, převážně vojáků, členů vládnoucího Kuomintangu a intelektuálních a obchodních elit. Počet obyvatel Tchaj-wanu se tak zvýšil na osm milionů. Čankajškově vládě se podařilo na ostrov převézt i mnoho národních pokladů a velkou část čínských zlatých rezerv a rezerv v cizí měně. Udržela vojenskou kontrolu i nad několika dalšími ostrovy v oblasti (některé komunisté dobyli v letech 1950 a [[První krize v Tchajwanské úžině|1955]]). Formálně si nárokovala vládu nad celou Čínou, včetně [[Mongolsko|Mongolska]] a [[Tibet]]u.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cohen
| jméno = Marc J.
| titul = One China or Two: Facing up to the Taiwan Question
| periodikum = World Policy Journal
| datum vydání = 1987
| ročník = 4
| číslo = 4
| strany = 621–649
| issn = 0740-2775
| url = https://www.jstor.org/stable/40209064
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Když přijela na ostrov, platilo stanné právo vyhlášené kvůli nepokojům roku 1947. Nechala ho v platnosti dalších 38 let, zrušeno bylo až roku 1987. Bylo využíváno k represím opozice, kterým se říkalo „[[Bílý teror (Tchaj-wan)|bílý teror]]“. Během něj bylo uvězněno nebo popraveno na 140&nbsp;000 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Svět, který nestrannost hubil a kde se novináři upalovali, zrodil Zelený tým proti bílému teroru
| periodikum = [[Deník N]]
| url = https://denikn.cz/408465/svet-ktery-nestrannost-hubil-a-kde-se-novinari-upalovali-zrodil-zeleny-tym-proti-bilemu-teroru/
| datum_vydání = 30. července 2020
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rowen
| jméno = Ian
| titul = Transitions in Taiwan: Stories of the White Terror
| url = https://books.google.cz/books?id=bztxzgEACAAJ&dq=white+terror+in+taiwan&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
| vydavatel = Cambria Press
| počet stran = 276
| isbn = 978-1-62196-600-5
| poznámka = Google-Books-ID: bztxzgEACAAJ
| jazyk = en
}}</ref> V roce 1998 byl přijat zákon o vytvoření Nadace pro odškodnění za nesprávné verdikty. Prezident [[Ma Jing-ťiou]] se v roce 2008 za bílý teror oficiálně omluvil.<ref>{{Citace periodika
| titul = Taiwan sorry for white terror era
| datum vydání = 2008-07-16
| jazyk = en-GB
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/7509805.stm
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref>[[Soubor:Eisenhower visits Taiwan (June 1960).jpg|náhled|Americký prezident [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] a [[Čankajšek]], od roku 1925 velitel Národní revoluční armády, od roku 1926 předseda Kuomintangu a&nbsp;prezident Čínské republiky]]
Mezinárodní situace kuomintangské vlády byla zprvu hrozivá. I [[Spojené státy americké|Spojené státy]] ji roku 1949 opustily a očekávaly, že Tchaj-wan podlehne komunistům. Vše však změnila [[korejská válka]] a americká potřeba mít Tchaj-wan jako základnu v ní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lin
| jméno = Cheng-yi
| titul = The legacy of the Korean War: Impact on U.S.-Taiwan relations
| periodikum = Journal of Northeast Asian Studies
| datum vydání = 1992-12-01
| ročník = 11
| číslo = 4
| strany = 40–57
| issn = 1874-6284
| doi = 10.1007/BF03023495
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/BF03023495
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Americký prezident [[Harry S. Truman]] proto roku 1950 vyslal 7. loďstvo amerického námořnictva do [[Tchajwanský průliv|Tchajwanského průlivu]], aby bránilo ostrov před eventuálním čínským útokem, čímž byla jeho nezávislost zachráněna. Roku 1955 Američané a Tchajwanci podepsali smlouvu o vzájemné obraně.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = LIN
| jméno = HSIAO-TING
| titul = U.S.-Taiwan Military Diplomacy Revisited: Chiang Kai-shek, Baituan, and the 1954 Mutual Defense Pact
| periodikum = Diplomatic History
| datum vydání = 2013
| ročník = 37
| číslo = 5
| strany = 971–994
| issn = 0145-2096
| url = https://www.jstor.org/stable/26376504
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Vzápětí americký [[Senát Spojených států amerických|Senát]] schválil rezoluci, podle níž může americký prezident osobně rozhodnout o jakémkoli vojenském kroku k obraně Tchaj-wanu, bez nutnosti schválení parlamentem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Accinelli
| jméno = Robert
| titul = Eisenhower, Congress, and the 1954-55 Offshore Island Crisis
| periodikum = Presidential Studies Quarterly
| datum vydání = 1990
| ročník = 20
| číslo = 2
| strany = 329–348
| issn = 0360-4918
| url = https://www.jstor.org/stable/27550618
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Roku 1958 došlo k vážné [[Druhá krize v Tchajwanské úžině|druhé krizi v Tchajwanské úžině]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Savage
| jméno = Charlie
| titul = Risk of Nuclear War Over Taiwan in 1958 Said to Be Greater Than Publicly Known
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2021-05-22
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/2021/05/22/us/politics/nuclear-war-risk-1958-us-china.html
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Američané poté poskytli Tchaj-wanu raketové systémy protivzdušné obrany, což suverenitu Tchaj-wanu značně posílilo.

V 50. letech vláda stavěla hospodářskou politiku na zemědělství a těžkém průmyslu. V 60. letech vsadila na nové technologie a ekonomika začala prudce růst, takže se dokonce začalo hovořit o tchajwanském ekonomickém zázraku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tsiang
| jméno = S. C.
| titul = Taiwan's economic miracle : lessons in economic development
| periodikum = World economic growth
| datum vydání = 1984
| číslo = World economic growth. - San Francisco, Calif. : ICS Press, ISBN 0-917616-63-4. - 1984, p. 301-323
| url = https://www.econbiz.de/Record/taiwan-s-economic-miracle-lessons-in-economic-development-tsiang/10002922023
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> V 70. letech 20. století bylo tchajwanské hospodářství druhým nejrychleji rostoucím v Asii (za japonským). [[Čankajšek]] zemřel v&nbsp;roce 1975, předsedou Koumintangu se stal Čankajškův syn [[Ťiang Ťing-kuo]], v&nbsp;prezidentské funkci Čankajška nejprve vystřídal [[Jen Ťia-kan]]. Od roku 1978 pak Ťiang Ťing-kuo zastával i&nbsp;prezidentskou funkci. Následoval další hospodářský vzestup Tchaj-wanu. Od poloviny osmdesátých let byla patrná postupná [[Demokratizace Tchaj-wanu|demokratizace]] společnosti a tzv. [[tchajwanizace]] nižších (obecních a okresních) politických úrovní. Roku 1986 byla (zprvu v&nbsp;[[Disident|disentních]] podmínkách) založena [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratická pokroková strana]]. Roku 1987 byl zrušen výjimečný stav, v dalším roce zemřel Ťiang Ťing-kuo.

=== Současný Tchaj-wan ===
[[Soubor:1993年國民黨第十四次全代會首次票選黨主席.jpg|náhled|[[Li Teng-chuej]], první demokraticky zvolený prezident Tchaj-wanu]]
Po Ťiang Ťing-kuovi se stal předsedou Kuomintangu rodilý Tchajwanec [[Li Teng-chuej]]. Jako dosavadní [[viceprezident]] převzal v roce 1988 i prezidentský úřad. V dubnu 1991 začal proces [[demokratizace]], který ukončil vládu jedné strany [[Kuomintang]]u.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = TIEN
| jméno = HUNG-MAO
| příjmení2 = SHIAU
| jméno2 = CHYUAN-JENG
| titul = Taiwan's Democratization: A Summary
| periodikum = World Affairs
| datum vydání = 1992
| ročník = 155
| číslo = 2
| strany = 58–61
| issn = 0043-8200
| url = https://www.jstor.org/stable/20672340
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Následovala přímá volba prezidenta.<ref name=":1" /> Zvolen byl Li a byl později volen opakovaně, takže úřad zastával až do roku 2000. Během jeho funkčního období byly propagovány tchajwanské kulturní hodnoty a jazyk. Také bylo poukazováno na reálný fakt, že Tchaj-wan (Čínská republika) již nemá žádný vliv a kontrolu nad pevninskou [[Čína|Čínou]], což bylo pro předchozí generaci kuomintangských veteránů ožehavé téma.

Po [[Korupce|korupční]] aféře vládní strany byl prezidentem v letech 2000 až 2008 zvolen kandidát opoziční [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratické pokrokové strany]] [[Čchen Šuej-pien]]. Tchaj-wanu se v tomto období dařilo. Nicméně několik navržených [[Reforma|reforem]] týkajících se větší samostatnosti Tchaj-wanu výrazně ochladily vztahy s [[Čína|Čínskou lidovou republikou]]. Po roce 2008 byl za prezidenta zvolen kandidát [[Kuomintang|Kuomitangu]] [[Ma Jing-ťiou]] a vztahy s pevninskou Čínou se výrazně zlepšily. V listopadu 2015 došlo dokonce v [[Singapur]]u k prvnímu setkání prezidentů [[Čína|Číny]] a Tchaj-wanu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = History of Modern Taiwan
| url = https://guidetotaipei.com/article/history-of-modern-taiwan-roc
| vydavatel = Guide to Taipei.com
| datum vydání = 
| datum aktualizace = 2019
| datum přístupu = 2019
| jazyk = angličtina
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historický summit. Po 66 letech se setkali prezidenti Číny a Tchajwanu
| periodikum = E15.cz
| url = https://www.e15.cz/zahranicni/historicky-summit-po-66-letech-se-setkali-prezidenti-ciny-a-tchajwanu-1243330
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref>

V roce 2014 skupina univerzitních studentů úspěšně obsadila [[Legislativní dvůr]] a zabránila ratifikaci nové dohody o obchodu s pevninskou Čínou, což se stalo známým jako [[Slunečnicové hnutí]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Miessler
| jméno = Jan
| titul = Tchajwanské slunečnicové hnutí zahnalo pro-čínského prezidenta do kouta
| periodikum = Deník Referendum
| url = https://denikreferendum.cz/clanek/17713-tchajwanske-slunecnicove-hnuti-zahnalo-procinskeho-prezidenta-do-kouta
| datum vydání = 2014-03-30
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> Toto hnutí dalo vzniknout novým stranám, jako je [[New Power Party]], a je považováno za faktor, který přispěl k vítězství [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratické pokrokové strany]] (DPP) v prezidentských a parlamentních volbách v roce 2016. Poprvé v tchajwanské historii tak Kuomintang ztratil legislativní většinu.

V roce 2016 se prezidentkou Tchaj-wanu stala [[Cchaj Jing-wen]] z [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|DPP]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V čele Tchaj-wanu bude žena, prezidentské volby vyhrála vůdkyně opozice
| periodikum = E15.cz
| url = https://www.e15.cz/zahranicni/v-cele-tchaj-wanu-bude-zena-prezidentske-volby-vyhrala-vudkyne-opozice-1262694
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref> V roce 2019 vyzvala mezinárodní společenství, aby bránilo demokracii samosprávného ostrova tváří v tvář obnoveným hrozbám ze strany Číny, a vyzvala ji k demokratizaci a zřeknutí se použití vojenské síly proti Tchaj-wanu. Čínský vůdce [[Si Ťin-pching]] se již dříve vyjádřil, že Tchaj-wan je součástí Číny, která si vyhrazuje právo použít sílu, ale bude usilovat o dosažení mírového „sjednocení“. Si také nabídl, že bude jednat o sjednocení se stranami nebo jednotlivci za podmínky „jedné Číny“, ale Cchaj i opoziční Kuomintang Siův návrh odmítly.<ref>{{Citace periodika
| titul = Taiwan president calls for international support to defend democracy
| periodikum = Reuters
| datum vydání = 2019-01-05
| jazyk = en
| url = https://www.reuters.com/article/us-taiwan-china-idUSKCN1OZ058
| datum přístupu = 2023-07-01
}}</ref> V lednu 2020 byla Cchaj Jing-wen znovu zvolena prezidentkou a v souběžných parlamentních volbách získala její [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratická pokroková strana]] většinu 61 ze 113 parlamentních křesel, zatímco „pročínský“ Kuomintang pouze 38 křesel.<ref>{{Citace periodika
| titul = Taiwan election: Tsai Ing-wen wins second presidential term
| periodikum = BBC News
| datum vydání = 2020-01-11
| jazyk = en-GB
| url = https://www.bbc.com/news/world-asia-51077553
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zvítězila ‚ochránkyně autonomie.‘ Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen obhájila druhý mandát
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/svet/tchajwanska-prezidentka-cchaj-jing-wen-obhajila-druhy-mandat.A200111_145700_ln_zahranici_ele
| datum vydání = 2020-01-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-05
}}</ref>

V Indexu demokracie 2020, který zveřejňuje londýnská Economist Intelligence Unit, byl Tchaj-wan povýšen z „nedokonalé demokracie“ na „plnou demokracii“ poté, co se z 31. místa dostal na 11., což je větší zlepšení než u kterékoli jiné země. Umístil se v žebříčku nad Německem, Japonskem i Spojenými státy.<ref>[https://pages.eiu.com/rs/753-RIQ-438/images/democracy-index-2020.pdf Democracy Index 2020, Economist Intelligence Unit]</ref> V březnu 2024 vyvolal rozruch projev čínského premiéra [[Li Čchiang]]a, který uvedl, že země bude prosazovat sjednocení s Tchaj-wanem. Oproti minulým letům nicméně tentokrát nedodal, že tak učiní mírovou cestou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČT24
| titul = Víc peněz na armádu a varování pro Tchaj-wan. Čínský premiér představil v parlamentu plány Pekingu
| periodikum = ct24.ceskatelevize.cz
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/vic-penez-na-armadu-a-varovani-pro-tchaj-wan-cinsky-premier-predstavil-v-parlamentu-plany-pekingu-346796
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-03-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Reuters
| titul = China drops ‘peaceful reunification’ reference to Taiwan amid tensions
| periodikum = DAWN.COM
| url = https://www.dawn.com/news/1819479
| datum vydání = 2024-03-06
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-03-06
}}</ref> Nedlouho poté organizovala Čínská lidová republika blízko země další vojenské manévry.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Čína „trestá separatismus“ Tchaj-wanu vojenskými manévry
| periodikum = ct24.ceskatelevize.cz
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/cina-tresta-separatismus-tchaj-wanu-vojenskymi-manevry-349506
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-05-23
}}</ref>

== Státní symboly ==
Po vyhlášení [[Čína|Čínské lidové republiky]] na pevnině a zúžení pojmu Čínská republika na ostrovy držené kuomintangskou armádou, si ostrovy (ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a další ostrovy u jihovýchodního pobřeží Číny) ponechaly státní symboly z předválečného období.

=== Vlajka ===
{{Podrobně|Vlajka Tchaj-wanu}}
Tchajwanská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 s tmavě modrým [[Kanton (vexilologie)|kantonem]], v jehož středu je bílé slunce s dvanácti paprsky.

=== Znak ===
{{Podrobně|Státní znak Tchaj-wanu}}
Tchajwanský státní znak je tvořen modrým kruhem s uprostřed umístěným bílým sluncem s dvanácti paprsky.

=== Hymna ===
{{Podrobně|Hymna Tchaj-wanu}}
Tchajwanská hymna je píseň ''Sān Mín Zhǔyì'' {{Vjazyce2|cs|''Tři lidové principy''}}. Text je odvozen z řeči, kterou pronesl [[Sunjatsen]] 1. května 1924 při otevírání [[vojenská akademie Čínské republiky|vojenské akademie Čínské republiky]], hudbu složil
Čcheng Mao-jün.

== Geografie ==
Území Tchaj-wanu se rozkládá na rozloze 36 197 km², z toho hlavní část (32 260 km²) zabírá stejnojmenný [[Tchaj-wan (ostrov)|ostrov Tchaj-wan]] a zbytek dalších 165 ostrovů.<ref name="ostrovy"/> K dalším obydleným souostrovím patří [[Peskadorské ostrovy]] (127 km²), [[Okres Ťin-men|Ťin-men]] (153 km²) a [[Ma-cu (souostroví)|Ma-cu]] (29,6 km²). Poblíž samotného ostrova Tchaj-wan se ještě nacházejí obydlené [[Lü-tao]], [[Orchidejový ostrov]], [[Siao-liou-čchiou]] a další neobydlené ostrůvky. Země spravuje i některá území v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]], zejména [[Itu Aba]] a [[Prataské ostrovy]], které nejsou obydleny, ale je zde výzkumná i vojenská posádka.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Military to strengthen combat readiness on offshore islands: Defense Ministry
| url = https://en.rti.org.tw/news/view/id/2003240
| periodikum = Radio Taiwan International
| datum vydání = 2020-05-12
| datum přístupu = 2021-02-01
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dongsha Atoll Research Station
| url = https://www.most.gov.tw/folksonomy/list/d2e5fc67-2e3f-4b92-b715-998beca00939?l=en
| periodikum = Ministry of Science and Technology
| datum vydání = 2019-03-12
| datum přístupu = 2021-02-01
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210328100537/https://www.most.gov.tw/folksonomy/list/d2e5fc67-2e3f-4b92-b715-998beca00939?l=en
| datum archivace = 2021-03-28
| nedostupné = ano
}}</ref>

=== Národní parky ===
Tchaj-wan má celkem devět národních parků, z toho 6 na hlavním ostrově.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Taiwan at a Glance 2020 - 2021
| url = https://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2020-2021/2020-2021%20Taiwan%20at%20a%20Glance%20(English).pdf
| vydavatel = Ministry of Foreign Affairs, Republic of China (Taiwan)
| datum vydání = září 2020
| datum přístupu = 2021-02-01
| jazyk = en
}}</ref>

{| class="wikitable sortable"
! Název
! Znaky
! Datum vyhlášení
! Rozloha ([[Kilometr čtvereční|km²]])
! [[Geodata]] ([[OpenStreetMap|OSM]])
|-
| [[Národní park Kenting]]
| 墾丁國家公園
| align="center" | {{Dts|1984|1|1}}
| align="right" | {{Nts|332.9}}
| {{Geodata-seznam|id=Q707982}}
|-
| [[Národní park Jü-šan]]
| 玉山國家公園
| align="center" | {{Dts|1985|4|6}}
| align="right" | {{Nts|1031.2}}
| {{Geodata-seznam|id=Q3446446}}
|-
| [[Národní park Jang-min-šan]]
| 陽明山國家公園
| align="center" | {{Dts|1985|9|16}}
| align="right" | {{Nts|113.4}}
| {{Geodata-seznam|id=Q709029}}
|-
| [[Národní park Taroko]]
| 太魯閣國家公園
| align="center" | {{Dts|1986|11|26}}
| align="right" | {{Nts|920.0}}
| {{Geodata-seznam|id=Q707427}}
|-
| [[Národní park Šej-pcha]]
| 雪霸國家公園
| align="center" | {{Dts|1992|7|1}}
| align="right" | {{Nts|768.5}}
| {{Geodata-seznam|id=Q707996}}
|-
| [[Národní park Kinmen]]
| 金門國家公園
| align="center" | {{Dts|1995|10|18}}
| align="right" | {{Nts|35.3}}
| {{Geodata-seznam|id=Q701698}}
|-
| [[Národní park atol Tung-ša]]
| 東沙環礁國家公園
| align="center" | {{Dts|2007|10|4}}
| align="right" | {{Nts|3536.7}}
| {{Geodata-seznam|id=Q5296018}}
|-
| [[Národní park Tchaj-ťiang]]
| 臺江國家公園
| align="center" | {{Dts|2009|12|28}}
| align="right" | {{Nts|393.1}}
| {{Geodata-seznam|id=Q6121227}}
|-
| [[Národní park Jižní Pcheng-chu]]
| 澎湖南方四島國家公園
| align="center" | {{Dts|2014|10|18}}
| align="right" | {{Nts|358.4}}
| {{Geodata-seznam|id=Q15941118}}
|-
|}

== Mezinárodní status ==
=== Současné postavení ve světě ===
Legitimitu Čínské republiky popírá [[Čína|Čínská lidová republika]] (ČLR) a prohlašuje Tchaj-wan za součást ČLR bez ohledu na to, že území Čínské republiky nikdy nezískala. Jak snaha vlády ČLR sjednotit oba státy podle formule ''[[Zvláštní administrativní oblasti v Číně|Zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky]]'' (jedna země – dva systémy), podobně jako je tomu v případě [[Hongkong]]u, tak stálá vojenská hrozba jsou zdrojem trvalého napětí mezi oběma státy. Čínská republika je dnes ''[[de facto]]'' nezávislý a od roku 1988 [[Demokratizace|demokratizující]] se stát. Do roku 1987 v něm panovala [[diktatura]] s vládou jediné strany [[Kuomintang]], ovládané diktátorem generálem [[Čankajšek|Čankajškem]] a po jeho smrti v&nbsp;roce 1975 jeho synem [[Ťiang Ťing-kuo]]em. V&nbsp;současnosti na Tchaj-wanu existuje přibližně 150&nbsp;legálních politických stran.

{{Neověřeno část}}
[[Soubor:REPUBLIC OF CHINA (TAIWAN) PASSPORT 2020.png|náhled|upright|Tchajwanský pas]]
Podobně jako vláda ČLR považuje Tchaj-wan za svou odpadlou provincii, tak i vláda Čínské republiky (nyní Tchaj-wanu) historicky tvrdila, že ona je reprezentací Číny, jen dočasně ztratila kontrolu nad částí svého území.{{Doplňte zdroj}} Vedle „federální“ vlády v&nbsp;hlavním městě [[Tchaj-pej]] existují ještě vlády dvou provincií, které však mají pouze symbolický význam. Ve „federálním“ [[parlament]]u zasedali poslanci, zvolení před rokem 1949 za pevninské provincie. Tento zrušen v&nbsp;roce 2005 po jeho ovládnutí [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratickou stranou]]. Od 90. let 20. století ovšem politici na Tchaj-wanu od doktríny „jedna Čína“ upouštějí a někteří otevřeně žádají mezinárodní uznání dnešní nezávislosti Tchaj-wanu ''de facto''. Tím vyvolávají ostré reakce nejen u komunistické vlády [[Čína|Číny]], ale také u některých konzervativních příznivců Kuomintangu.

Čínská republika byla jako vítězná mocnost [[druhá světová válka|2. světové války]] zakládajícím členem [[Organizace spojených národů|OSN]] a byla také stálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]]. Toto členství jí zůstalo i po prohře v&nbsp;[[Čínská občanská válka|občanské válce]]. [[Sovětský svaz|SSSR]] se na protest dlouho neúčastnil hlasování v&nbsp;[[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]] (mj. tím umožnil vojenský zásah vojsk OSN v&nbsp;[[Jižní Korea|Jižní Koreji]]). Tento stav se změnil začátkem 70. let, kdy [[Spojené státy americké|USA]] navázaly diplomatické vztahy s [[Čína|ČLR]]. Čínská republika byla v&nbsp;OSN a Radě bezpečnosti nahrazena ČLR v&nbsp;roce 1971. Čínská republika je k březnu 2024 v důsledku nátlaku ČLR oficiálně uznávána pouze 12 státy. Z&nbsp;[[Evropa|evropských]] států ji oficiálně uznává pouze [[Vatikán]]; v&nbsp;letech 1999–2001 ji uznávala rovněž [[Severní Makedonie|Makedonie]]. Posledním státem, který zrušil své diplomatické styky s&nbsp;Tchaj-wanem, bylo k lednu 2024 [[Nauru]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nauru přeruší styky s Tchaj-wanem, uzná Čínu
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nauru-prerusi-styky-s-tchaj-wanem-uzna-cinu/r~283069bab37111eea9eeac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2024-01-15
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-03-06
}}</ref> nedlouho předtím styky přerušil také [[Honduras]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Honduras po desítkách let ukončil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem. Obrátil se k Číně
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/honduras-tchaj-wan-cina-diplomacie_2303260637_ako
| datum vydání = 2023-03-26
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-03-06
}}</ref>

Dne 2.&nbsp;ledna 2019 vystoupila prezidentka Tchaj-wanu [[Cchaj Jing-wen]] s&nbsp;prohlášením, kterým reagovala na řeč čínského prezidenta [[Si Ťin-pching]]a pronesenou u&nbsp;příležitosti 40.&nbsp;výročí tzv. poselství [[peking]]ské vlády krajanům na Tchaj-wanu.<ref name="poselství" >President Tsai issues statement on China's President Xi's „Message to Compatriots in Taiwan“. Oficiální stránka tchajwanské prezidentky, https://english.president.gov.tw/NEWS/5621, 2.&nbsp;ledna 2019 (anglicky).</ref> Vysvětlila, že Tchaj-wan neakceptuje čínský návrh „jedné země se dvěma systémy“, protože v&nbsp;této otázce panuje na Tchaj-wanu [[konsenzus]] a velká většina Tchajwanců tento čínský návrh rezolutně odmítá. Tchajwanská vláda je ochotna s&nbsp;Čínou vyjednávat, avšak požaduje, aby čínská vláda uznala existenci „Čínské republiky (Tchaj-wanu)“ a neodpírala Tchaj-wanu jeho demokratický systém. Podle prohlášení prezidentky musí Čína respektovat závazek 23&nbsp;milionů lidí na Tchaj-wanu zachovat svobodu a&nbsp;demokracii.<ref name="poselství" />

Na oficiální úrovni uznává Tchaj-wan pouze 12&nbsp;zemí (stav k&nbsp;lednu 2024). Zde je seznam států světa, které mají k&nbsp;současnému datu oficiální [[Diplomacie|diplomatické]] styky s&nbsp;Čínskou republikou (s&nbsp;daty jejich navázání):
* {{Vlajka a název|Belize}} (1989)
* {{Vlajka a název|Guatemala}} (1960)
* {{Vlajka a název|Haiti}} (1956)
* {{Vlajka a název|Marshallovy ostrovy}} (1998)
* {{Vlajka a název|Palau}} (1999)
* {{Vlajka a název|Paraguay}} (1957)
* {{Vlajka a název|Svatá Lucie}} (1984–1997; 2007)
* {{Vlajka a název|Svatý Kryštof a Nevis}} (1983)
* {{Vlajka a název|Svatý Vincenc a Grenadiny}} (1981)
* {{Vlajka a název|Svazijsko}} (1968)
* {{Vlajka a název|Tuvalu}} (1979)
* {{Vlajka a název|Vatikán}} (Svatý stolec) (1942)

Dříve uznávaly Tchaj-wan [[Honduras]] (1965–2023)<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Kwan
 | jméno1 = Rhoda
 | titul = Honduras to switch ties from Taiwan to China, says president
 | url = https://www.theguardian.com/world/2023/mar/15/honduras-to-switch-ties-from-taiwan-to-china-says-president
 | vydavatel = The Guardian
 | datum_vydání = 2023-03-15
 | datum_přístupu = 2023-03-15
 | jazyk = en
 | issn = 0261-3077
}}</ref> a [[Nauru]] (1980–2002; 2005–2024).<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Davidson
 | jméno1 = Helen
 | příjmení2 = Hawkins
 | jméno2 = Amy
 | titul = Nauru to sever diplomatic ties with Taiwan in favour of China
 | url = https://www.theguardian.com/world/2024/jan/15/nauru-to-sever-diplomatic-ties-with-taiwan-in-favour-of-china
 | vydavatel = [[The Guardian]]
 | datum_vydání = 2024-01-15
 | datum_přístupu = 2024-01-15
 | jazyk = en
 | issn = 0261-3077
}}</ref>

[[Ministr zahraničních věcí Spojených států amerických]] [[Mike Pompeo]] prohlásil dne 9. ledna 2021, že ruší veškerá omezení kontaktů s Tchaj-wanem, která byla zavedena před mnoha dekádami jako forma [[appeasement]]u s Čínou. Uvedl, že Tchaj-wan je živou demokracií a spolehlivým partnerem USA a dřívější omezení, která si vláda USA sama uložila, jsou od tohoto data neplatná.<ref>{{Citace periodika
| titul = Pompeo: US to lift restrictions on contacts with Taiwan
| periodikum = BBC News
| datum vydání = 2021-01-09
| jazyk = en
| url = https://www.bbc.com/news/world-us-canada-55606594
| datum přístupu = 2023-07-01
}}</ref>

=== Členské křeslo Číny v&nbsp;OSN ===
[[Soubor:Nixon and Chou En-Lai speaking at a banquet - NARA - 194410.tif|náhled|upright=1.1|Setkání [[Richard Nixon|Richarda Nixona]] a [[Čou En-laj]]e 21. února 1972. V&nbsp;důsledku sbližování ČLR a&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]], které bylo namířeno proti SSSR, byla Čínská republika v&nbsp;roce 1971 vyloučena z&nbsp;OSN.]]

[[Vlastní Čína|Čína]], zastoupená vládou Čínské republiky, byla jedním z&nbsp;pěti zakládajících členů [[Organizace spojených národů|OSN]]. Do řad OSN vstoupila jako její původní člen dne 24.&nbsp;října 1945. Ke konci [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] uprchla vláda Čínské republiky ovládaná [[Kuomintang]]em v&nbsp;roce 1949 z&nbsp;pevniny na [[ostrov]] [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Nová [[Komunistická strana Číny|komunistická]] vláda vyhlásila 1.&nbsp;října 1949 Čínskou lidovou republiku a&nbsp;následně ovládla většinu území Číny. Představitelé vlády Čínské republiky však nadále zastupovali Čínu v&nbsp;OSN, a to i přesto, že území Tchaj-wanu bylo mnohem menší než území, nad kterým vykonávala moc pevninská komunistická Čína. Dne 25.&nbsp;října 1971 byla schválena [[Usnesení|rezoluce]] [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]] č.&nbsp;2758, která odebrala Čínské republice status legitimního zástupce Číny a jako jedinou legitimní vládu Číny uznala vládu ČLR. Tím došlo k&nbsp;tomu, že Čínská republika byla z&nbsp;řad OSN vyloučena a křeslo Číny v&nbsp;OSN (včetně jejího postu stálého člena [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]]) převzala vláda ČLR.

Od devadesátých let 20. století dochází k&nbsp;tomu, že opětovné žádosti Čínské republiky o zastoupení v&nbsp;OSN jsou zamítány, primárně vzhledem k&nbsp;protestům ČLR, která má v&nbsp;rámci Rady bezpečnosti [[Veto|právo veta]]. Čínská republika podává, střídavě pod jmény „Čínská republika na Tchaj-wanu“, „Čínská republika (Tchaj-wan)“ nebo jenom „Tchaj-wan“ (název navrhla současná vláda [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratické pokrokové strany]]), písemné žádosti o členství v&nbsp;OSN. Žádosti předkládá pouze v&nbsp;roli zástupce obyvatel Tchaj-wanu, a nikoli pevninské Číny. OSN nicméně žádost Čínské republiky o členství pod tlakem ČLR pokaždé zamítla s&nbsp;odvoláním na rezoluci č. 2758, podle které bylo křeslo Číny v&nbsp;roce 1971 odebráno Čínské republice ve prospěch ČLR. Rezoluce však neobjasňuje otázku zastoupení Čínské republiky. [[Generální tajemník OSN]] [[Pan Ki-mun]] sklidil kritiku za to, že vrátil žádost tchajwanského prezidenta [[Čchen Šuej-pien]]a o plné členství v&nbsp;OSN, aniž dokument postoupil Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění, což je v&nbsp;rozporu se standardním postupem.

=== Členství Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích ===
Tchaj-wan (který je samostatným státem ''de facto'') nepřestává apelovat na mezinárodní společenství, aby uznalo právo 23 milionů obyvatel země na účast v&nbsp;OSN a v&nbsp;přidružených organizacích. Komunistické Číně se podařilo do vedení některých mezinárodních organizací dosadit své zástupce a trvale vytváří tlak na vyloučení Tchaj-wanu i prosazení své vlastní agendy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = United Nations with Chinese Characteristics: Elite Capture and Discourse Management on a global scale
| periodikum = Sinopsis
| url = https://sinopsis.cz/en/united-nations-with-chinese-characteristics-elite-capture-and-discourse-management-on-a-global-scale/
| datum vydání = 2018-06-25
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-01
}}</ref>

Vyloučení Tchaj-wanu ze [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]], který se tak nemohl podílet se na plánování a rozhodování mělo přímý praktický dopad – např. s ohledem na šíření nového koronaviru. Již 31. prosince 2019 odešlo z Tchaj-wanu, který měl zkušenost s epidemií SARS, varování pro WHO, že hrozí nebezpečná epidemie. Varování bylo klasifikováno, jako by přicházelo z jedné z čínských provincií a WHO ho vůbec nezahrnula do svého rozhodování.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Role WHO v dnešní pandemii a vliv Číny ve světě
| periodikum = Sinopsis
| url = https://sinopsis.cz/svetova-zdravotnicka-organizace-spoluzodpovida-za-rozsireni-pandemie-z-ciny/
| datum vydání = 2020-03-29
| datum přístupu = 2023-07-01
}}</ref>

Dalším žhavým tématem se stala kauza kolem Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), mezivládní organizace přidružené k OSN, která stejně jako Světová zdravotnická organizace (WHO), kvůli čínskému tlaku vyloučila ze svých řad Tchaj-wan. Z politických důvodů tak byl vyřazen ze systému jeden z nejdůležitějších leteckých uzlů v oblasti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Koronavirus mezi řádky. Co říká nákaza o Číně a jejím vlivu na světovou politiku
| periodikum = Sinopsis
| url = https://sinopsis.cz/koronavirus-mezi-radky-co-rika-nakaza-o-cine-a-jejim-vlivu-na-svetovou-politiku/
| datum vydání = 2020-01-29
| datum přístupu = 2023-07-01
}}</ref>

Vztahy s Tchaj-wanem se zabýval [[Evropský parlament]], který 20. ledna 2021 vydal dvě rezoluce, v nichž vyzývá členské státy [[Evropská unie|Evropské unie]], aby přehodnotily svůj postoj k Tchaj-wanu a chránily demokratický Tchaj-wan před „zahraničními hrozbami“ a podpořily navrácení Tchaj-wanu do funkce pozorovatele ve [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizaci]]. Zároveň je v rezoluci zopakováno znepokojení EU nad stále více provokativními vojenskými manévry Číny, namířenými proti Tchaj-wanu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = EU passes resolutions containing pro-Taiwan clauses - Focus Taiwan
| periodikum = Focus Taiwan - CNA English News
| url = https://focustaiwan.tw/politics/202101210006
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-07-01
}}</ref>

=== Mezinárodní smlouvy ===
Tchaj-wan má vzájemnou úmluvu s USA, tzv. Taiwan Relations Act, která stanoví, že Spojené státy poskytnou ostrovu prostředky k vlastní obraně. Americký prezident [[Joe Biden]] navíc na přímý dotaz novináře potvrdil, že pokud by Čína Tchaj-wan napadla, mají Spojené státy závazek ho bránit.<ref>[https://www.bbc.com/news/world-asia-59005300 Biden says US will defend Taiwan if China attacks, BBC News, 22.10.2021]</ref>
=== Diplomatické vztahy ===
Tchaj-wan má plné diplomatické vztahy na úrovni velvyslanců pouze s 12 suverénními státy, ale neoficiální diplomatické vztahy a ekonomické kontakty má s většinou vyspělých států a nadnárodních uskupení včetně Evropské unie.

V srpnu 2021 otevřel Tchaj-wan své zastoupení ve Vilniusu poprvé pod původním názvem „Taiwan“, přičemž litevská kancelář v Tchaj-peji měla být otevřena do konce roku 2021. Následně Čínská lidová republika odvolala svého velvyslance ve Vilniusu Šen Č'-feje a požadovala, aby Litva odvolala svou velvyslankyni v Pekingu Dianu Mickevičienė.<ref>[https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3144503/china-recalls-envoy-lithuania-over-taiwans-move-open-de-facto?module=lead_hero_story&pgtype=homepage Catherine Wong, China recalls envoy to Lithuania over Taiwan’s move to open de facto embassy, South China Morning Post, 10.8.2021]</ref>

V reakci na sankce ČLR vůči Litvě připravovalo zřízení podobné kanceláře také Slovinsko. Slovinský premiér [[Janez Janša]] odsoudil „zemi se systémem jedné strany, která poučuje o demokracii a míru“, a řekl, že Peking by ze vstupu Tchaj-wanu do WHO mohl získat.<ref>[https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3163832/taiwan-plans-representative-office-slovenia-eu-nation-blasts Lawrence Chung, Taiwan plans representative office in Slovenia as the EU nation blasts Beijing, South China Morning Post, 18.1.2022]</ref>

Podle agentury [[Reuters]] navrhla v únoru 2022 skupina amerických zákonodárců z obou stran zastoupených v [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] a ve [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovně reprezentantů]] shodné návrhy zákonů, které požadují, aby [[Kabinet Spojených států amerických|americká vláda]] jednala o přejmenování [[De facto|de-facto]] velvyslanectví Tchaj-wanu - „Taipei Economic and Cultural Representative Office“ ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]] na „Taiwan Representative Office“. Šlo i o reakci na sankce Číny proti Litvě.<ref>[https://focustaiwan.tw/politics/202202040010 Taiwan thanks U.S. lawmakers for initiative to rename de facto embassy, Focus Taiwan, CNA English News, 4.2.2022]</ref>

== Vnitřní politika ==
=== Politický systém ===
Tchaj-wan (Čínská republika) je [[zastupitelská demokracie]], [[poloprezidentská republika]]. Vláda se dělí na pět ''Yuanů'' (dvorů): Exekutivní Yuan (výkonná moc), [[Legislativní dvůr|Legislativní Yuan]] (zákonodárná moc), Soudní Yuan, Examinační Yuan a Kontrolní Yuan. Hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident, který je volen v přímé volbě na maximálně dvě čtyřletá funkční období.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 2019-2020 Taiwan at a Glance
| url = http://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2019-2020/English.pdf
| periodikum = Reuters
| datum vydání = 2011-12-13
| datum přístupu = 2020-02-02
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20201023234624/http://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2019-2020/English.pdf
| datum archivace = 2020-10-23
| nedostupné = ano
}}</ref>

{| class="wikitable mw-collapsible mw-collapsed" style="text-align:center"
| colspan="7" | '''Demokraticky zvolení prezidenti Tchaj-wanu v přímé volbě (od roku 1996)'''
|-
! Pořadí
! Ve funkci
! Portrét
! width="110" | Jméno*<br />{{nowrap|(narození–úmrtí)}}
! Volby
! width="70" | Strana
! Poznámka
|-
| 1.
| [[20. květen]] [[1996]]<br />–<br />[[20. květen]] [[2000]]
| [[Soubor:Lee Teng-hui 2004-cropped.jpg|100px|Li Teng-chuej]]
| '''[[Li Teng-chuej]]'''<br />(''Lee Teng-hui'')<br />'''李登輝'''<br />(1923–2020)
| [[1996]]
| [[Kuomintang]]
| Li úřadoval jako prezident již v období 1988–1996, do této funkce ale byl dosažen v tehdejším systému vlády jedné strany (Kuomintangu). Teprve v roce 1996 se konal první demokratické a přímé volby prezidenta, ve kterých Li s výsledkem 54 % hlasů svůj post obhájil.<ref name="lth">{{Citace periodika
| titul = Timeline: Taiwan's road to democracy
| url = https://www.reuters.com/article/us-taiwan-election-timeline-idUSTRE7BC0E320111213
| periodikum = Reuters
| datum vydání = 2011-12-13
| datum přístupu = 2019-07-25
| jazyk = en
}}</ref>
|-
| rowspan="2" | 2.
| rowspan="2" | [[20. květen]] [[2000]]<br />–<br />[[20. květen]] [[2008]]
| rowspan="2" | [[Soubor:Chen Shui-bian photo.jpg|100px|Čchen Šuej-pien]]
| rowspan="2" | '''[[Čchen Šuej-pien]]'''<br />(''Chen Shui-bian'')<br />'''陳水扁'''<br />(* 1950)
| [[2000]]
| rowspan="2" | [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratická pokroková strana]]
| rowspan="2" | Historicky první zvolený kandidát opoziční strany, jehož nástup do úřadu znamenal konec více než půl století trvající nadvlády nacionalistů.<ref name="lth" />
|-
| [[2004]]
|-
| rowspan="2" | 3.
| rowspan="2" | [[20. květen]] [[2008]]<br />–<br />[[20. květen]] [[2016]]
| rowspan="2" | [[Soubor:中華民國第12、13任總統馬英九先生官方肖像照.jpg|100px|Ma Jing-ťiou]]
| rowspan="2" | '''[[Ma Jing-ťiou]]'''<br />(''Ma Ying-jeou'')<br />'''馬英九'''<br />(* 1950)
| [[2008]]
| rowspan="2" |[[Kuomintang]]
| rowspan="2" |
|-
| [[2012]]
|-
| rowspan="2" | 4.
| rowspan="2" | [[20. květen]] [[2016]]<br />–<br />úřadující
| rowspan="2" | [[Soubor:蔡英文官方元首肖像照.png|100px|Cchaj Jing-wen]]
| rowspan="2" | '''[[Cchaj Jing-wen]]'''<br />(''Tsai Ing-wen'')<br />'''蔡英文'''<br />(* 1956)
| [[2016]]
| rowspan="2" | [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratická pokroková strana]]
| rowspan="2" | Současná prezidentka a první žena v historii tohoto úřadu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = První žena v čele Tchaj-wanu. Prezidentské i parlamentní volby vyhrála vůdkyně opozice
| url = https://zahranicni.ihned.cz/asie-a-pacifik-cina/c1-65099400-prezidentske-volby-na-tchaj-wanu-zrejme-vyhrala-vudkyne-opozice
| periodikum = Hospodářské noviny
| datum vydání = 2016-01-16
| datum přístupu = 2019-07-25
| jazyk = cs
| příjmení = ČTK
}}</ref>
|-
| [[2020]]
|-
| colspan="7" | <small>''* Jméno je uvedeno v pořadí: 1) český přepis 2) běžně užívaný přepis v angličtině 3) na Tchaj-wanu používané [[Čínské znaky|tradičný znaky]]''</small>
|}

== Správní členění ==
Tchaj-wan se správně člení na 6 (centrálně spravovaných) [[speciální obec (Tchaj-wan)|speciálních obcí]] (直轄市, ''č'-sia-š' / ti̍t-hat-chhī''), 13 okresů (縣, ''siàn / kōan'') a 3 města na úrovni okresu (市, ''shìh / chhī'').<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 2019-2020 Taiwan at a Glance
| vydavatel = Ministry of Foreign Affairs, Republic of China (Taiwan)
| url = http://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2019-2020/English.pdf
| datum přístupu = 2020-10-03
| datum vydání = 2019-10-31
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20201023234624/http://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2019-2020/English.pdf
| datum archivace = 2020-10-23
| nedostupné = ano
}}</ref> Historicky byly jednotlivé správní celky ještě řazeny do provincií. Ty ale byly v letech 1998 a 2018 jako administrativní celky zrušeny a dělení na provincie tak zůstalo jen jako formalita.

{{Administrativní dělení Tchaj-wanu}}
[[Soubor:中華民國爭議領土-en.svg|náhled|žádné|upright=1.6|Původní správní systém a teritoriální nároky Čínské republiky pod vládou jedné strany [[Kuomintang]]u.]]

Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v&nbsp;[[Standardní česká transkripce čínštiny|českém přepisu]], [[čínština|čínsky]] i [[tchajwansky]], čínský pravopis pak jednak v&nbsp;původních (tradičních) [[čínské znaky|znacích]], jednak v&nbsp;pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě [[pchin-jin]]u. Protože na většině map nenajdete ani jeden z&nbsp;uvedených standardních pravopisů, ale tzv. [[Poštovní pravopis místních jmen v Čínské republice|poštovní pravopis]], uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z&nbsp;tzv. [[Wade-Gilesův přepis čínštiny|Wade-Gilesovy transkripce]], ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů.
{{clear}}

{| class="wikitable"
! colspan="2" | Druh ||[[Standardní česká transkripce čínštiny|Český přepis]]||[[čínské znaky|Tradičně]] || [[tongyong pinyin|Tchung-jung]] || [[Pchin-jin]] || Pošta a mapy || [[tchajwanština|Tchajwansky]]
|-
| Republika ||  || Čínská republika || 中華民國 || Jhonghuá Mínguó || Zhōnghuá Mínguó || Chunghua Minkuo || Tiong-hoâ Bîn-kok
|-
| Provincie ||  ||[[Fu-ťien (Tchaj-wan)|Fu-ťien]]|| 福建省 || Fújiàn shěng || Fújiàn shěng || Fukien sheng || Hok-kiàn-séng
|-
|  || Okres || [[Okres Lien-ťiang|Lien-ťiang]] || 連江縣 || Liánjiang siàn || Liánjiāng xiàn || Lienchiang hsien || Liân-kang-kōan
|-
|  || Okres || [[Okres Ťin-men|Ťin-men]] || 金門縣 || Jinmén siàn || Jīnmén xiàn || Kinmen hsien || Kim-mn̂g-kōan
|-
| Provincie ||  || [[Tchaj-wan (provincie)|Tchaj-wan]] || 台灣省 nebo 臺灣省 || Táiwan shěng || Táiwān shěng || Taiwan sheng || Tâi-oân-séng
|-
|  || Okres || [[Okres Čang-chua|Čang-chua]] || 彰化縣 || Jhanghuà siàn || Zhānghuà xiàn || Changhua hsien || Chiang-hòa-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Chua-lien|Chua-lien]] || 花蓮縣 || Hualián siàn || Huālián xiàn || Hualien hsien || Hoa-liân-koān
|-
|  || Okres || [[Okres I-lan|I-lan]] || 宜蘭縣 || Yílán siàn || Yílán xiàn || Ilan hsien || Gî-lân-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Jün-lin|Jün-lin]] || 雲林縣 || Yúnlín siàn || Yúnlín xiàn || Yunlin hsien || Hûn-lîm-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Miao-li|Miao-li]] || 苗栗縣 || Miáolì siàn || Miáolì xiàn || Miaoli hsien || Biâu-le̍k-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Nan-tchou|Nan-tchou]] || 南投縣 || Nántóu siàn || Nántóu xiàn || Nantou hsien || Lâm-tâu-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Pcheng-chu|Pcheng-chu]] || 澎湖縣 || Pénghú siàn || Pénghú xiàn || Penghu hsien || Phêⁿ-ô·-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Pching-tung|Pching-tung]] || 屏東縣 || Píngdong siàn || Píngdōng xiàn || Pingtung hsien || Pîn-tong-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Sin-ču|Sin-ču]] || 新竹縣 || Sinjhú siàn || Xīnzhú xiàn || Hsinchu hsien || Sin-tek-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Tchaj-tung|Tchaj-tung]] || 台東縣 nebo 臺東縣 || Táidong siàn || Táidōng xiàn || Taitung hsien || Tâi-tang-koān
|-
|  || Okres || [[Okres Ťia-i|Ťia-i]] || 嘉義縣 || Jiayì siàn || Jiāyì xiàn || Chiayi hsien || Ka-gī-koān
|-
|  || Město || [[Sin-ču]] || 新竹市 || Sinjhú shìh || Xīnzhú shì || Hsinchu shih || Sin-tek-chhī
|-
|  || Město || [[Ťi-lung]] || 基隆市 || Jilóng shìh || Jīlóng shì || Keelung shih || Ke-lâng-chhī
|-
|  || Město || [[Ťia-i]] || 嘉義市 || Jiayì shìh || Jiāyì shì || Chiayi shih || Ka-gī-chhī
|-
| Speciální obec ||  || [[Tchaj-čung]] || 台中市 nebo 臺中市 || Táijhong shìh || Táizhōng shì || Taichung shih || Tâi-tiong-chhī
|-
| Speciální obec ||  || [[Tchaj-nan]] || 台南市 nebo 臺南市 || Táinán shìh || Táinán shì || Tainan shih || Tâi-lâm-chhī
|-
| Speciální obec ||  || [[Kao-siung]] || 高雄市 || Gaosyóng shìh || Gāoxióng shì || Kaohsiung shih || Ko-hiông-chhī
|-
| Speciální obec ||  || [[Nová Tchaj-pej]] || 新北市 || Sinběi shìh || Xīnběi shì || Hsinpei shih || Sin-pak-chhī
|-
| Speciální obec ||  || [[Tchaj-pej]] || 台北市 nebo 臺北市 || Táiběi shìh || Táiběi shì || Taipei shih || Tâi-pak-chhī
|-
| Speciální obec ||  ||[[Tchao-jüan]]|| 桃園市 || Táoyuán shìh || Táoyuán shì || Taoyuan shih || Thô-hn̂g-chhī
|}

== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Longshan Temple, Taipei 01.jpg|náhled|[[Čínské lidové náboženství]] v Tchaj-peji]]
Odhad z února 2022 říká, že Tchaj-wan má 23 319 776 obyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = National Statistics, Republic of China (Taiwan)
| periodikum = eng.stat.gov.tw
| url = https://eng.stat.gov.tw/point.asp?index=9
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Hustota zalidnění je zhruba 650 osob na km<sup>2</sup>, což z Tchaj-wanu činí desátou nejhustěji zalidněnou zemi světa. Drtivá většina žije na ostrově Tchaj-wan, z dalších ostrovů jsou poměrně zalidněny ještě Kinmen (127 723) a Penghu (101 758). V největším městě [[Nová Tchaj-pej|Nové Tchaj-peji]] žije 4 miliony lidí (v jeho jádru, [[Tchaj-pej]]i, 2,6 milionu).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Statistics
| periodikum = Dept. of Household Registration
| vydavatel = Ministry of the Interior Republic of China (Taiwan)
| url = https://www.ris.gov.tw/app/en/3910
| datum vydání = 2018-05-01
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Nad milion obyvatel mají ještě města [[Tchaj-čung]] (2 809 004), [[Kao-siung]] (2 773 229), [[Tchao-jüan]] (2 230 653) a [[Tchaj-nan]] (1 883 078).

Většinu obyvatelstva Tchaj-wanu tvoří [[Chanové]], tj. etničtí Číňané (98 % obyvatel), dále zde žijí lidé ze šestnácti celostátně uznávaných původních etnik. Původní obyvatelstvo Tchaj-wanu mluví [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]], podobně jako například lidé na [[Madagaskar]]u, v [[Malajsie|Malajsii]] či [[Oceánie|Oceánii]]. Zhruba od 17. století na Tchaj-wan začali houfně připlouvat lidé z Číny. Nyní se odhaduje, že na Tchaj-wanu žije 300 až 500 tisíc lidí z původních domorodých etnik. Největší mezi nimi jsou [[Amiové]], kteří představují třetinu až polovinu ze všech příslušníků původních etnik a obývají jihovýchodní část ostrova.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amis
| periodikum = Dmtip.gov.tw
| vydavatel = Digital Museum of Taiwan Indigenous Peoples
| url = https://www.dmtip.gov.tw/web/en/page/detail?nid=4
| datum přístupu = 2022-04-04
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210126213722/https://www.dmtip.gov.tw/web/en/page/detail?nid=4
| datum archivace = 2021-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amis remains Taiwan's biggest aboriginal tribe at 37.1% of total {{!}} Society {{!}} Focus Taiwan
| periodikum = web.archive.org
| url = http://focustaiwan.tw/news/asoc/201502150011.aspx
| datum vydání = 2015-02-16
| datum přístupu = 2022-04-04
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150216122029/http://focustaiwan.tw/news/asoc/201502150011.aspx
| datum archivace = 2015-02-16
}}</ref> Druhou největší domorodou skupinou jsou [[Pajwanové]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Paiwan
| periodikum = Cip.gov.tw
| vydavatel = Council of Indigenous Peoples
| url = https://www.cip.gov.tw/en/tribe/grid-list/E8D1B17F6A81D678D0636733C6861689/info.html
| datum vydání = 2010-12-20
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Zbytek z celkového počtu 23 milionů obyvatel tvoří tedy z velké části přistěhovalci z Číny.

Ústava zajišťuje svobodu náboženského vyznání. Podle [[Světová banka|Světové banky]] Tchaj-wan patří do skupiny zemí s nejvyšší náboženskou svobodou na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = GovData360: Freedom of religion
| periodikum = GovData360
| url = https://govdata360.worldbank.org/indicators/hd6a18526?country=TWN&indicator=41930&viz=line_chart&years=1975,2018
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Podle výzkumu Pew Research z roku 2020 nejvíce lidí na Tchaj-wanu vyznává [[čínské lidové náboženství]] (43,8 procenta), 21,2 procenta tvoří [[Buddhismus|buddhisté]], 13,7 procenta nevěřící, 5,8 procenta křesťané a 1 procento muslimové.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = WORMALD
| jméno = Benjamin
| titul = Size & Demographic Characteristics of Religious Groups: Asia-Pacific
| periodikum = Pewresearch.org
| vydavatel = Pew Research Center
| url = https://www.pewresearch.org/religion/2015/04/02/asia-pacific/
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Zbytek připadá na vyznavače různých jiných směrů včetně [[Taoismus|taoismu]]. Tchajwanští domorodci tvoří pozoruhodnou podskupinu mezi křesťany: Přes 64 procent z nich se identifikuje jako křesťané. Kostelní budovy jsou manifestačními znaky domorodých vesnic, které je odlišují od tchajwanských nebo hakkaských vesnic.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Huang
| jméno = Shiun-Wey
| titul = The Politics of Conversion. The Case of an Aboriginal Formosan Village
| periodikum = Anthropos
| datum vydání = 1996
| ročník = 91
| číslo = 4/6
| strany = 425–439
| issn = 0257-9774
| url = https://www.jstor.org/stable/40464499
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Muslimové působí na Tchaj-wanu od 17. století, kdy sem migrovala skupina [[Chuejové|Chuejů]]. Životní styl většiny Tchajwanců ovlivňuje také filozofie [[Konfucianismus|konfucianismu]], zejména v etické oblasti. Podle Mezinárodní humanistické a etické unie, která hájí práva [[Ateismus|ateistů]] všude po světě, je Tchaj-wan jednou ze tří zemí na světě, kde je nejvýhodnější a nejvíce bezrizikové být ateistou (spolu s [[Belgie|Belgií]] a [[Nizozemsko|Nizozemskem]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Halpin
| jméno = Hayley
| titul = These are the best and worst countries in the world to be an atheist
| periodikum = TheJournal.ie
| url = https://www.thejournal.ie/best-and-worst-countries-atheist-4310703-Oct2018/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref>

== Ekonomika ==
{{Neověřeno část}}
[[Soubor:Taipei Skyline 2015.jpg|náhled|[[Tchaj-pej]] je obchodní centrum země]]
Tchaj-wan měl od konce japonské okupace v roce 1945 možnost svobodně rozvíjet tržní ekonomiku{{Doplňte zdroj}}, což mu umožnilo zařadit se mezi čtyři původní [[Asijští tygři|asijské tygry]] (spolu s [[Hongkong]]em, [[Jižní Korea|Jižní Koreou]] a [[Singapur]]em). Stalo se tak v ostrém kontrastu s Čínskou lidovou republikou, kde [[Mao Ce-tung|Mao Ce-Tungovy]] snahy o [[Kolektivizace|kolektivizaci]] a vybudování [[Plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] vedly k rozsáhlému [[hladomor]]u, kterému padly za oběť desítky milionů lidí, a naprostému rozvratu ekonomiky. ČLR začala postupně implementovat tržní reformy až od roku 1978 z iniciativy nového vůdce [[Teng Siao-pching]]a.

Ještě v roce 1962 činilo [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|HDP na 1 obyvatele]] Tchaj-wanu 170$, což zemi stavělo na úroveň [[Konžská demokratická republika|Zairu]] (dnes Demokratická republika Kongo) nebo [[Konžská republika|Konga]] (Konžské republiky). Postupně však vybudoval silnou exportní ekonomiku. Ekonomika utrpěla relativně málo během [[Asijská finanční krize|Asijské finanční krize]] v roce 1997, protože je na rozdíl od sousedního Japonska a Jižní Koreje založena především na malých a středních firmách, ne na velkých konglomerátech jako jsou jihokorejské [[čebol]]y (např. [[Samsung]]). Vzhledem ke kulturním poutům s ČLR firmy využívají snadného [[Outsourcing|offshoringu]] – činnosti vyžadující levnou pracovní sílu se provádí v Číně, např. většina výroby elektroniky [[Foxconn]]u probíhá v Číně. HDP na hlavu v roce 2014 bylo mírně vyšší než HDP Japonska a Jižní Koreje.

Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] byla k roku 2021 tchajwanská ekonomika 19. největší na světě, z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Report for Selected Countries and Subjects
| periodikum = IMF
| url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2021/April/weo-report
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Byla tedy zhruba na úrovni ekonomiky [[Austrálie|australské]] a větší než polská, egyptská, vietnamská či argentinská. Její výkon, vyjádřený v HDP (PPP) ve výši 1 403 663 mezinárodních dolarů, byl třikrát vyšší než v Česku (460 933 mezinárodních dolarů), přestože Tchaj-wan má jen asi dvakrát více obyvatel. V přepočtu na obyvatele (HDP v paritě kupní síly per capita) je podle Mezinárodního měnového fondu tchajwanská ekonomika sedmnáctou nejrozvinutější na světě, zhruba na úrovni [[Rakousko|Rakouska]], [[Německo|Německa]] a [[Švédsko|Švédska]] (Česko 35.). Čínská lidová republika je z tohoto hlediska až 77., zhruba na úrovni [[Botswana|Botswany]] a [[Severní Makedonie]].

Největšími tchajwanskými firmami jsou [[Acer (firma)|Acer]], [[Asus]], [[HTC]], [[Foxconn]] a [[Gigabyte Technology]]. Každoročně se od roku 1981 v Tchaj-peji koná [[veletrh]] [[Výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[Spotřební elektronika|spotřební elektroniky]] [[Computex Taipei|Computex]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tchaj-pej se mění ve středobod počítačového světa. Odstartoval veletrh Computex
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/hardware/clanek/tchaj-pej-se-meni-ve-stredobod-pocitacoveho-sveta-odstartoval-veletrh-computex-40284514
| datum vydání = 2019-05-28
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref>

== Doprava ==
{{Neověřeno část}}

=== Silniční síť ===
Vzhledem k&nbsp;přírodním podmínkám je západní část ostrova hustě zalidněná a protkaná hustou silniční sítí. Páteř silniční dopravy zde tvoří dvě souběžné dálnice (國道) č. 1 a 3 propojující sever a jih ostrova podél západního pobřeží. Střední část ostrova vyplňují vysoká pohoří, která dosahují téměř čtyřtisícových výšek a na východním pobřeží spadají prudkými srázy rovnou do vod [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Komunikací, které překonávají tento přírodní val, je jen velmi málo, jsou inženýrsky velmi náročné (a turisticky atraktivní), často s&nbsp;množstvím tunelů a serpentin v&nbsp;horských stěnách. Ovšem kvůli [[zemětřesení]]m a [[Tropická cyklóna|tajfunům]] zde dochází k&nbsp;častým sesuvům půdy, kvůli kterým je třeba horské silnice neustále opravovat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Forty Years of the Central Cross-Island Highway
| periodikum = Taiwan Panorama
| url = https://www.taiwanpanorama.com.tw/Articles/Details?Guid=90200437-0583-43ea-ae68-f5415b62fcf4&langId=3&CatId=10
| datum přístupu = 2021-12-17
| datum vydání = listopad 2000
| jazyk = en
}}</ref>

Hlavní tahy, spojující západ a východ ostrova, jsou tři:
* Severní příčná silnice č. 7 ([[čínština|znaky]] 北部橫貫公路, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Běibù Héngguàn Gōnglù)'' spojuje města [[Tchao-jüan (město)|Tchao-jüan]] a [[I-lan (Tchaj-wan)|I-lan]]. Prochází okresy [[Tchao-jüan]] a [[Okres I-lan|I-lan]] a překračuje pohoří [[Süe-šan šan-mo]].
* Střední příčná silnice č. 8 ([[čínština|znaky]] 中部橫貫公路, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Zhōngbù Héngguàn Gōnglù)'' se táhne v&nbsp;délce 193&nbsp;km mezi městem [[Tchaj-čung]] a soutěskou [[Taroko]] ''(Tchaj-lu-ke)'' severně od [[Chua-lien]]u. Prochází centrálně spravovaným městem Tchaj-čung a okresy [[Okres Nan-tchou|Nan-tchou]] a [[Okres Chua-lien|Chua-lien]]. Překračuje severní část [[Střední hory (Tchaj-wan)|Centrálního pohoří]] (Čung-jang šan-mo), nejvyšší bod na trase je vesnice [[Ta-jü-ling]] (大禹嶺) s nadmořskou výškou 2565 m.
* Jižní příčná silnice č. 20 ([[čínština|znaky]] 南部橫貫公路, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Nánbù Héngguàn Gōnglù)'' stoupá z&nbsp;města [[Tchaj-nan]] působivou krajinou přes nejvyšší tchajwanský masív [[Jü-šan šan-mo]], pak mírně klesne a znova stoupá přes [[Střední hory (Tchaj-wan)|Centrální pohoří]] (Čung-jang šan-mo). Prochází centrálně spravovanými městy Tchaj-nan, [[Kao-siung]] a okresem [[Okres Tchaj-tung|Tchaj-tung]]. Na východním pobřeží se poblíž města [[Tchaj-tung]] napojuje na severojižní silnici č. 9 vedoucí z&nbsp;[[Tchaj-pej]]e do [[Okres Pching-tung|Pching-tungu]].

=== Železnice ===
[[Soubor:Taiwan-HighSpeedRail-700T-testrun-2006-0624.jpg|náhled|Tchajwanská rychlodráha (THSR)]]
Tchajwanská železniční síť je dlouhá 1065 km (z toho 350 km vysokorychlostní trať) a ročně přepraví 232 milionů cestujících.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Railways: Linking Cities, Connecting the Countryside
| periodikum = Ministry of Transportation and Communications
| url = https://www.motc.gov.tw/en/home.jsp?id=254&parentpath=0,150,250
| datum přístupu = 2020-01-24
| datum vydání = 2018-06-08
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200124213444/https://www.motc.gov.tw/en/home.jsp%3Fid%3D254%26parentpath%3D0,150,250
| datum archivace = 2020-01-24
}}</ref> Meziměstské železnice se organizačně dělí na [[Tchajwanská železnice|Tchajwanskou železnici]] (TRA) a vysokorychlostní železnici [[Taiwan High Speed Rail]] (THSR).

Hlavní železniční koridory konvenční železnice (TRA) obíhají [[Tchaj-wan (ostrov)|ostrov Tchaj-wan]] kolem dokola. Výstavba první železniční tratě byla zahájena v roce 1887 mezi městy [[Ťi-lung]] a [[Sin-ču]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Teng
| jméno = Pei-ju
| titul = TRA celebrates 130 years of railway services ...
| periodikum = Taiwan News
| url = https://www.taiwannews.com.tw/en/news/3216609
| datum přístupu = 2019-03-27
| datum vydání = 2019-09-10
| jazyk = en
}}</ref>

Vysokorychlostní trať THSR uvedena v roce 2007 spojuje sever a jih ostrova podél západního pobřeží a využívá soupravy 700T dodané z Japonska ([[Šinkansen]]). Maximální rychlost je 300&nbsp;km/h. Vybudováno bylo 12 stanic. Z Tchaj-peje na severu do [[Kao-siung]]u na jihu trvá cesta 96 minut.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Taiwan High Speed Rail (台灣高鐵, THSR)
| periodikum = Guide to Taipei.com
| url = https://guidetotaipei.com/article/taiwan-high-speed-rail-%E5%8F%B0%E7%81%A3%E9%AB%98%E9%90%B5-thsr
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-24
| datum vydání = 2018-07-01
}}</ref> V roce 2019 vláda oznámila plány na prodloužení trasy do města [[Pching-tung]] na jihu země.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Everington
| jméno = Keoni
| titul = Taiwan's HSR to be extended to Pingtung
| periodikum = Taiwan News
| url = https://www.taiwannews.com.tw/en/news/3773570
| datum přístupu = 2020-01-24
| datum vydání = 2019-09-10
}}</ref>

=== Letecká doprava ===
Základem civilní letecké dopravy je 17 letišť a 7 leteckých společností, z nichž nejvýznamnější jsou tchajwanští [[China Airlines]] a [[EVA Air]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Aviation: East Asian Hub for Global Travel
| periodikum = Ministry of Transportation and Communications
| url = https://www.motc.gov.tw/en/home.jsp?id=258&parentpath=0,150,250
| datum přístupu = 2020-01-24
| datum vydání = 2020-01-15
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200124220447/https://www.motc.gov.tw/en/home.jsp%3Fid%3D258%26parentpath%3D0,150,250
| datum archivace = 2020-01-24
}}</ref> Převážná část mezinárodních letů je odbavována skrz [[Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan]]. Další letiště odbavující mezistátní lety jsou [[Mezinárodní letiště Kao-siung]], [[Letiště Tchaj-pej Sung-šan]], [[Mezinárodní letiště Tchaj-čung]], [[Letiště Tchaj-nan]] a [[Letiště Chua-lien]]. Ostatní letiště spojují jednotlivé ostrovy nebo jednotlivá města ostrova Tchaj-wan.

== Kultura ==
[[Soubor:Ang Lee Cannes 2013.jpg|náhled|Filmový režisér [[Ang Lee]] v&nbsp;[[Cannes]], 2013|203x203pixelů]]
Jako občan Tchaj-wanu zemřel významný spisovatel a&nbsp;filozof [[Lin Jü-tchang]] (1895–1976). Jazykovou reformou se zabýval [[Chu Š’]] (1891–1962), který v [[Čína|Číně]] prosadil užívání hovorové čínštiny ([[paj-chua]]) v&nbsp;psaném projevu.

Nejslavnějším filmovým [[režisér]]em z&nbsp;Tchaj-wanu je [[Ang Lee]], který se prosadil ve Spojených státech. Roku 2001 získal jeho snímek ''[[Tygr a drak]]'' (''Crouching Tiger, Hidden Dragon'') [[Oscar]]a za nejlepší neanglicky mluvený film.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 'Crouching Tiger, Hidden Dragon' Wins Best Foreign Film Oscar
| periodikum = en.people.cn
| url = http://en.people.cn/english/200103/26/eng20010326_65998.html
| datum přístupu = 2018-12-09
}}</ref> Posléze byl Ang Lee ještě dvakrát oceněn Cenou akademie za režii, v&nbsp;roce 2005 za snímek ''[[Zkrocená hora]]'' a&nbsp;roku 2012 za film ''Pí a jeho život'' (''Life of Pi'').<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Brooks
| jméno = Xan
| titul = Ang Lee wins best director Oscar for Life of Pi
| periodikum = The Guardian
| datum vydání = 2013-02-25
| issn = 0261-3077
| jazyk = en-GB
| url = http://www.theguardian.com/film/2013/feb/25/ang-lee-best-director-oscar-life-of-pi
| datum přístupu = 2018-12-09
}}</ref>

[[Zlatý lev|Zlatého lva]] z [[Benátský filmový festival|Benátského filmového festivalu]] si roku 1989 odvezl režisér [[Chou Siao-sien]], v roce 1994 ho napodobil [[Tsai Ming Liang]]. [[Edward Yang]] získal cenu za nejlepší režii na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]] roku 2000. Všichni tři patří k předním tvůrcům tchajwanské nové vlny a tchajwanské kinematografie. V&nbsp;[[Hollywood]]u uspěl také [[Justin Lin]]. Ke známým hercům patří [[Ruby Lin]], [[Shu Qi]] či [[Takeshi Kaneshiro]].

Nejvýznamnější výstavní institucí na Tchaj-wanu je [[Národní palácové muzeum]] v [[Tchaj-pej]]i, jehož většina exponátů pochází z po staletí shromažďovaných sbírek čínských císařů zachráněných před Japonci i komunisty ze [[Zakázané město|Zakázaného města]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hyklová
| jméno = Dáša
| titul = Číňané musí za národními poklady do Tchaj-peje
| periodikum = E15.cz
| url = https://www.e15.cz/magazin/cinane-musi-za-narodnimi-poklady-do-tchaj-peje-933474
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Díky tomu disponuje největší sbírkou čínského umění na světě. Na sběr moderního výtvarného umění (od 18. století k dnešku) je zaměřeno [[Tchajwanské národní umělecké muzeum]] v [[Tchaj-čung]]u, které bylo založeno roku 1988.

V&nbsp;[[pop music]] se prosadili [[Jolin Tsai]] či [[Jay Chou]], nejslavnější zpěvačkou 20. století byla [[Teresa Teng]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Insight
| jméno = Taiwan
| titul = Teresa Teng, Taiwan's Legendary Singer and Sweetheart
| periodikum = The News Lens International Edition
| url = https://international.thenewslens.com/article/123993
| datum vydání = 2019-08-27
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-12-17
}}</ref> Jako ikona rockové hudby je známý zpěvák a kytarista [[Wu bai]], v metalové scéně se celosvětově proslavila kapela [[Chthonic]].<ref>{{Citace periodika
| titul = ChthoniC: A heavy metal alloy of music and politics
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2007-08-16
| issn = 0362-4331
| jazyk = en
| url = https://www.nytimes.com/2007/08/16/arts/16iht-metal.1.7136846.html
| datum přístupu = 2021-12-17
}}</ref>

== Sport ==
[[Soubor:08.29 總統接見「我國參加2016年第31屆里約奧林匹克運動會代表團教練、選手及代表團人員」 (34452530590).jpg|náhled|Dvojnásobná olympijská vítězka [[Sü Šu-ťing]] s tchajwanskou prezidentkou [[Cchaj Jing-wen]]]]
[[Soubor:Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg|náhled|Vlajka, pod níž Tchajwanci soutěží na olympijských hrách od roku 1984]]
Nejpopulárnějšími sporty v zemi jsou [[baseball]] a [[basketbal]]. Mužská baseballová reprezentace získala stříbro z olympijského turnaje (1992) i ze světového poháru (1994), vyhrála Asijské hry (2006) a pětkrát mistrovství Asie (1983, 1987, 1989, 2001, 2019). V žebříčku Mezinárodní baseballové federace byli Tchajwanci na konci roku 2021 na druhé příčce, za Japonskem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = WBSC Rankings
| periodikum = Wbsc.org
| url = https://rankings.wbsc.org/list/baseball/men
| datum přístupu = 2022-04-04
| url archivu = https://web.archive.org/web/20181221060359/https://rankings.wbsc.org/list/baseball/men
| datum archivace = 2018-12-21
}}</ref> Úspěšná je i ženská baseballová reprezentace, která má stříbro ze světového poháru (2018) a dvě z mistrovství Asie (2017, 2019). Tchajwanská mužská basketbalová reprezentace má dvě stříbra z mistrovství Asie (1960, 1963), ženy jedno stříbro (1972).

Od roku [[Letní olympijské hry 1956|1956]] se Tchaj-wan zúčastňuje [[Olympijské hry|olympijských her]], nejprve letních, od roku [[Zimní olympijské hry 1972|1972]] i zimních. K roku 2021 si připsal sedm zlatých medailí. Vzpěračka [[Sü Šu-ťing]] získala hned dvě ([[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012 - Kvalifikace|2012]], [[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2016|2016]]).<ref>{{Citace periodika
| titul = Rio Olympics 2016: Hsu Shu-ching wins -53kg weightlifting gold for Chinese Taipei
| periodikum = BBC Sport
| datum vydání = 2016-08-07
| jazyk = en
| url = https://www.bbc.com/sport/olympics/37005836
| datum přístupu = 2018-12-09
}}</ref> Vzpěračka [[Čchen Wej-ling]] přidala třetí ([[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2008|2008]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vzpěračka Čchen Sie-sia získala první olympijské zlato pro Čínu
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://oh.idnes.cz/vzperacka-cchen-sie-sia-ziskala-prvni-olympijske-zlato-pro-cinu-pw8-/olympiada-peking.aspx?c=A080809_065110_olympiada-peking_rou
| datum vydání = 2008-08-09
| datum přístupu = 2018-12-09
}}</ref> a její kolegyně [[Kchuo Hsing-čchun]] čtvrtou ([[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2020|2020]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = První zlato pro Tchaj-wan získala v Tokiu vzpěračka Kchuo Hsing-čchun
| periodikum = Sport.cz
| url = https://www.sport.cz/clanek/olympiada-prvni-zlato-pro-tchaj-wan-ziskala-v-tokiu-vzperacka-kchuo-hsing-cchun-2588260
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Dvě zlaté získal Tchaj-wan v [[Taekwondo|taekwondu]], obě v [[Taekwondo na Letních olympijských hrách 2004|Athénách roku 2004]], a jednu v [[Badminton|badmintonové čtyřhře]], kterou v Tokiu roku 2021 vyhráli [[Li Jang]] a [[Wang Č'Lin]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Badmintonisté Tchaj-wanu ovládli čtyřhru a vezou z Tokia zlato
| periodikum = ČT sport
| vydavatel = Česká televize
| url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/tokio-2020/badmintoniste-tchaj-wanu-ovladli-ctyrhru-a-vezou-z-tokia-zlato/61055589d60dfef4a4712aa3
| datum vydání = 2021-07-31
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Nejúspěšnějšími atlety jsou [[desetiboj]]ař [[Yang Chuan-Kwang]] (stříbrný na [[Atletika na Letních olympijských hrách 1960|OH v Římě roku 1960]]) a překážkářka [[Ťi Čeng]] (bronzová na [[Atletika na Letních olympijských hrách 1968|OH v Mexiku roku 1968]]). Tchajwanci získali cenné kovy i v [[Lukostřelba|lukostřelbě]], [[Stolní tenis|stolním tenise]], [[Gymnastika|gymnastice]], [[box]]u, [[golf]]u a [[karate]].

Úspěšnou [[badminton]]istkou je [[Tai Tzu-ying]], jež se v roce 2016 stala světovou jedničkou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Badminton star Tai Tzu-ying becomes world No. 1 with HK Open victory
| periodikum = Taiwan Today
| url = http://taiwantoday.tw/news.php?unit=2,6,10,15,18&post=104488
| datum vydání = 2016-11-28
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-12-09
}}</ref> [[Yani Tseng]] se to povedlo v golfu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ascending to the top of the world rankings is one thing. Finding the will to stay there is quite another. Ask Yani Tseng.
| url = https://www.golf.com/tour-and-news/yani-tseng-youre-no-1-now-what
| vydavatel = Golf.com
| datum vydání = 2014-06-24
| datum přístupu = 2018-12-09
| jazyk = en
}}</ref> Tenistky [[Sie Šu-wej]] a [[Latisha Chan]] byly světovými jedničkami ve čtyřhře. Sie Šu-wej je čtyřnásobnou deblovou vítězkou [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] ([[Wimbledon 2013 – ženská čtyřhra|2013]], [[Wimbledon 2019 – ženská čtyřhra|2019]], [[Wimbledon 2021 – ženská čtyřhra|2021]], [[Wimbledon 2023 – ženská čtyřhra|2023]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hsieh Su-Wei and Barbora Strycova win second women's doubles title together at Wimbledon
| periodikum = The Independent
| url = https://www.independent.co.uk/news/hsieh-suwei-ap-barbora-strycova-elise-mertens-grand-slam-b2376282.html
| datum vydání = 2023-07-16
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-17
}}</ref> a dvojnásobnou vítězkou [[French Open|Roland Garros]] ([[French Open 2014 – ženská čtyřhra|2014]], [[French Open 2023 – ženská čtyřhra|2023]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hsieh and Wang win French Open women's doubles after beating Fernandez and Townsend
| periodikum = NBC Sports
| url = https://www.nbcsports.com/tennis/news/hsieh-and-wang-win-french-open-womens-doubles-after-beating-fernandez-and-townsend
| datum vydání = 2023-06-11
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-17
}}</ref>

Z politických důvodů soutěžil Tchaj-wan na olympijských hrách a jiných sportovních akcích pod různými názvy. V letech 1956 a 1972 jako Čínská republika (''Republic of China''), na olympijských hrách v roce 1960 jako Formosa, v letech 1964 a 1968 jako Tchaj-wan (''Taiwan''). Od roku 1984 je používán název Čínská Tchaj-pej (''Chinese Taipei''), přičemž je používána i speciální vlajka, nikoli vlajka Tchaj-wanu, a speciální hymna, netotožná s tchajwanskou hymnou. Jde o kompromis shrnutý do tzv. Nagojské rezoluce, v níž se Tchaj-wan a [[Čína|Čínská lidová republika]] vzájemně uznaly v rámci [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chiang
| jméno = Ying
| příjmení2 = Chen
| jméno2 = Tzu-hsuan
| titul = What’s in a name? Between “Chinese Taipei” and “Taiwan”: The contested terrain of sport nationalism in Taiwan
| periodikum = International Review for the Sociology of Sport
| datum vydání = 2020-06-08
| ročník = 56
| číslo = 4
| strany = 451–470
| issn = 1012-6902
| doi = 10.1177/1012690220913231
| url = https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1012690220913231
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref> Název je Tchaj-wanem užíván i v jiných sportovních organizacích (např. [[FIFA]], při [[Asijské hry|Asijských hrách]] apod.), ale i v nesportovních mezinárodních organizacích ([[Světová obchodní organizace]], [[Světová zdravotnická organizace]]) nebo při kulturních akcích ([[Miss Earth]] apod.). V roce 2018 se na Tchaj-wanu konalo referendum o tom, zda se nemá Tchaj-wan vrátit na olympijských hrách k názvu Tchaj-wan, ale většina hlasujících to odmítla, z obavy, že by to znamenalo konec účasti na olympiádách kvůli čínskému tlaku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Taiwanese reject gay marriage, new Olympic name
| periodikum = AP NEWS
| url = https://apnews.com/article/2f9c237146b8454bb2a2bcd74936f698
| datum vydání = 2018-11-25
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-04
}}</ref>

== Kuchyně ==
[[Tchajwanská kuchyně]] kombinuje vlivy kuchyně původních obyvatel Tchaj-wanu, [[Čínská kuchyně|čínských]], [[Japonská kuchyně|japonských]], [[Mongolsko|mongolských]] a také [[Americká kuchyně|amerických kulinářských tradic]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nguyen-Okwu
| jméno = Leslie
| titul = The 16 Essential Dishes That Define Taiwanese Food
| periodikum = Eater
| url = https://www.eater.com/2019/3/6/18241036/what-is-taiwanese-food-traditional-cuisine
| datum vydání = 2019-03-06
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-06-06
}}</ref> Je známá pro své ''siao-čch'' (小吃), malé porce různých pokrmů (podobné [[Španělsko|španělským]] ''[[tapas]]'' či ''[[Meze (předkrm)|meze]]'' z [[Blízký východ|Blízkého východu]]), které se prodávají v&nbsp;pouličních stáncích a na nočních trzích. Mezi nejrozšířenější nápoje patří sojové mléko, tchajwanský [[čaj]] (hlavně [[oolong]]y a [[černý čaj|červené čaje]]) a také z&nbsp;nich odvozené nápoje ''šou-jao jin-liao'' (手搖飲料), jako je tchajwanský vynález [[perlivý mléčný čaj]] (''bubble tea''). Velké oblibě se těší také [[Instantní polévka|instantní nudle]].

== Věda ==
Chemik [[Yuan Tseh Lee]] získal v roce 1986 [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Nobel Prize in Chemistry 1986
| periodikum = NobelPrize.org
| url = https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/1986/lee/facts/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-02
}}</ref> Vyvinul metodu zkřížených molekulových svazků, která postihuje reakce probíhající v časovém rozmezí menším než 10<sup>−12</sup> sekundy. Tchajwanským rodákem byl i [[Momofuku Ando]], který v roce 1958 vynalezl instantní nudle, výrobek na bázi [[škrob]]ů, který netřeba vařit a stačí ho zalít horkou vodou.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hevesi
| jméno = Dennis
| titul = Momofuku Ando, 96, Dies; Invented Instant Ramen
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2007-01-09
| issn = 0362-4331
| jazyk = en
| url = https://www.nytimes.com/2007/01/09/business/worldbusiness/09ando.html
| datum přístupu = 2022-04-02
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

== Související články ==
* [[Dějiny Tchaj-wanu]]
* [[Tchaj-wan (ostrov)]]
* [[Republika Tchaj-wan]]
* [[Východní Asie]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons}}
* {{Wikicesty|průvodce=Tchaj-wan}}
* [https://web.archive.org/web/20040207120002/http://www.president.gov.tw/ Stránky prezidentského úřadu Čínské republiky] {{en}}
* [http://www.roc-taiwan.org/cz_cs/ Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v&nbsp;České republice]
* {{Citace elektronické monografie
 | titul = Taiwan Demographics
 | url = https://www.worldometers.info/demographics/taiwan-demographics/
 | datum aktualizace = 2020
 | datum přístupu = 2020-04-20
 | vydavatel = worldometers.info
 | jazyk = en
}}

{{Státy s částečným mezinárodním uznáním}}
{{Asie}}
{{Tchaj-wan}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Čína|Geografie}}

[[Kategorie:Tchaj-wan| ]]
[[Kategorie:Státy Asie]]
[[Kategorie:Ostrovní státy a území]]
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1912]]
[[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]]
[[Kategorie:Čínská republika]]