Přeskočit na obsah

Třída Júbari

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O lehkém křižníku pojednává článek Júbari (1923).
Třída Júbari
Júbari
Júbari
Obecné informace
UživatelVlajka Japonské námořní síly sebeobrany
Typfregata
Lodě2
Osudvyřazeny 2010
PředchůdceIšikari
Nástupcetřída Abukuma
Technické údaje
Výtlak1470 t (standardní)
1690 t (plný)
Délka91 m
Šířka10,8 m
Ponor3,6 m
PohonCODOG
Rychlost25 uzlů
Posádka98
Výzbroj76mm kanón OTO Melara
RGM-84 Harpoon (2×4)
375mm protiponorkový raketomet Bofors (1×4)
1× 20mm Phalanx CIWS
6× 324mm torpédomet (2×3)
RadarOPS 28
OPS 19
GFCS 1
SonarQQS

Třída Júbari byla třída fregat Japonských námořních sil sebeobrany. Jednalo se o zvětšenou vylepšenou verzi fregaty Išikari (DE-226). Slouží především k protiponorkovému hlídkování a k ničení hladinových lodí ohrožujících japonské pobřeží. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Obě byly vyřazeny roku 2010. Japonsko plavidla tradičně klasifikuje jako eskortní torpédoborce, čemuž odpovídají trupová čísla s kódem DE – Destroyer Escort.

Třídu tvořily dvě jednotky pojmenované Júbari (DE-227) a Júbecu (DE-228). Postaveny byly v letech 19811984. Stavba třetí jednotky byla zrušena.[1]

Jednotky třídy Júbari:[2]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Júbari (DE-227) 9. února 1981 22. února 1982 18. března 1983 vyřazen 25. června 2010
Júbecu (DE-228) 14. ledna 1982 25. ledna 1983 17. února 1984 vyřazen 25. června 2010

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
375mm protiponorkový raketomet Bofors v akci

Díky vysoké míře automatizace tvořilo posádku plavidel méně než 100 lidí. Elektroniku tvořil námořní vyhledávací radar OPS 28, navigační radar OPS 19, střelecký radar GFCS 1, podpůrný elektronický systém NOLQ 6, rušička OLT 3 a dva odpalovače klamných cílů Mk 36 SRBOC. Plavidla byla vybavena trupovým sonarem QQS.[1]

Základní hlavňovou výzbroj tvořil jeden 76mm kanón OTO Melaradělové věži na přídi. K ničení ponorek sloužil čtyřhlavňový 375mm protiponorkový raketomet Bofors, který v boji na kratší vzdálenost doplnily dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Protilodní výzbroj představovalo osm protilodních střel RGM-84C Harpoon. Blízkou obranu proti letadlům a protilodním střelám zajišťoval jeden 20mm kanónový komplet Phalanx CIWS. Fregaty nenesly vrtulník.[1]

Pohonný systém byl koncepce CODOG. Pro plavbu ekonomickou rychlostí sloužily dva diesely Mitsubishi 6DRV o výkonu 3470 kW, přičemž v bojové situaci se připojila plynová turbína Kawasaki/Rolls-Royce Olympus TM3B o výkonu 21 170 kW. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů.[1]

  1. a b c d CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 111. 
  2. Class Yubari Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]