Přeskočit na obsah

Erimo (AMC-491)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erimo (AMC-491)
Erimo (AMC-491)
Základní údaje
Vlajka
Typminonoska
minolovka
stíhač ponorek
Zahájení stavby10. prosince 1954
Spuštěna na vodu12. července 1955
Uvedena do služby28. prosince 1955
Osudvyřazena 1982
PředchůdceCugaru (ARC-481)
Následovníktřída Hajase
Takticko-technická data
Výtlak634 t (standardní)
700 t (plný)
Délka65,5 m
Šířka7,9 m
Ponor2,64 m
Pohon2 diesely
2500 hp
Rychlost18 uzlů
Posádka87
Výzbroj2× 40mm kanón (1×2)
2× 20mm kanón (2×1)
Hedgehog
4 vrhače, 2 spouštěče
ElektronikaSPS-5
QHB

Erimo (AMC-491) byla víceúčelová minonoska japonských námořních sil sebeobrany, která sekundárně sloužila také jako minolovka a stíhač ponorek.[1] Provozována byla v letech 1955–1976. Poté byla upravena na pomocnou loď YAS69 (především byla sejmuta protiponorková výzbroj) a do roku 1982 dosloužila jako základna pro potápěče.[1][2]

Plavidlo postavila loděnice Uraga Dok v Uraga. Kýl byl založen 10. prosince 1954[2], na vodu byla loď spuštěna 12. července 1955 a dne 28. prosince 1955 byla přijata do služby.[1]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Elektroniku tvořil radar SPS-5 a sonar QHB. Plavidlo bylo vyzbrojeno dvěma 40mm kanóny, dvěma 20mm kanóny, jedním salvovým vrhačem hlubinných pum Hedgehog, dále čtyřmi vrhači a dvěma spouštěči hlubinných pum. Loď mohla být vybavena minolovným vybavením. Pohonný systém tvořily dva diesely Sasebo HI 5LKT42/56 o výkonu 2500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1]

  1. a b c d ERIMO minelayer - minesweeper (1955) [online]. Navypedia.org [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 300.