Třída PG 1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída PG 01
PG 01
PG 01
Obecné informace
Uživatelé Japonské námořní síly sebeobrany
Typ raketový člun
Lodě 3
Osud vyřazeny
Nástupce třída Hajabusa
Technické údaje
Výtlak 50 t (standardní)
62 t (plný)
Délka 21,8 m
Šířka 7 m
Ponor 1,4 m
Pohon CODOG
Rychlost 46 uzlů
Dosah 400 km při rychlosti 45 uzlů
Výzbroj Sea Vulcan
SSM-1B (2×2)
Radar JRC OP-28-2

Třída PG 01 byla třída křídlatých raketových člunů Japonských námořních sil sebeobrany. Jednalo se o vylepšenou licenční verzi italských raketových člunů třídy Sparviero. Všechny tři postavené čluny již byly ze služby vyřazeny.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Licenci na stavbu plavidel této třídy Japonsko získalo v dubnu 1991. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1993-1995. Stavba plánované druhé trojice nakonec nebyla realizována.

Jednotky třídy PG 01:

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
PG 01 (PG-821) 25. března 1991 17. července 1992 22. března 1993 vyřazen 6. června 2008
PG 02 (PG-822) 25. března 1991 17. července 1992 22. března 1993 vyřazen 6. června 2008
PG 03 (PG-823) 8. března 1993 15. června 1994 13. března 1995 vyřazen 24. června 2010

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Plavidla nesla střelecký radar JRC OP-28-2 a dva odpalovače klamných cílů Mk 36 SRBOC. Výzbroj tvořil jeden 20mm kanón Sea Vulcan s dostřelem 4 km na přídi a čtyři protilodní střely SSM-1B s dosahem 180 km. Pohonný systém byl koncepce CODOG. Jeden diesel poháněl zasunovací lodní šroub při plavbě ekonomickou rychlostí. Při plavbě na křídlech plavidla poháněla jedna plynová turbína General Electric LM-500 o výkonu 3728 kW. Nejvyšší rychlost dosahovala 46 uzlů na křídlech a 8 uzlů s ponořeným trupem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]