Třída Takanami

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Takanami
Takanami (DD-110)
Takanami (DD-110)
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Japonské námořní síly sebeobrany
Typ torpédoborec
Lodě 5
Osud aktivní (2016)
Předchůdce třídy Murasame
Nástupce třídy Akizuki
Technické údaje
Výtlak 4550 t (standardní)
5350 t (plný)
Délka 151 m
Šířka 17,4 m
Ponor 5,3 m
Pohon COGAG
Rychlost 30+ uzlů
Posádka 170
Výzbroj 1× 127mm kanón Otobreda
SSM-1B (2×4)
ESSM
VL-ASROC
2× 20mm Phalanx CIWS (2×1)
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla 1 vrtulník

Třída Takanami je třída univerzálních raketových torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany, postavená jako vylepšení torpédoborců třídy Murasame. Jejich hlavním úkolem je protiponorková a protiletadlová obrana námořních svazů. Třída se skládá z celkem pěti jednotek. Všechny jsou stále v aktivní službě.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v letech 20002006 postaveno pět jednotek této třídy pojmenovaných Takanami (DD-110), Ónami (DD-111), Makinami (DD-112), Sazanami (DD-113) a Suzunami (DD-114). Do služby byly zařazeny v letech 2003-2006.[1]

Jednotky třídy Takanami:[2]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Takanami (DD-110) 25. dubna 2000 26. července 2001 12. března 2003 aktivní
Ónami (DD-111) 17. května 2000 20. září 2001 13. března 2003 aktivní
Makinami (DD-112) 17. července 2001 8. srpna 2002 18. března 2004 aktivní
Sazanami (DD-113) 3. dubna 2002 29. srpna 2003 16. února 2005 aktivní
Suzunami (DD-114) 24. září 2003 26. srpna 2004 16. února 2006 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Makinami (DD-112)
Makinami (DD-112)

Hlavňovou výzbroj torpédoborců tvoří jeden 127mm kanón Otobreda umístěný v příďové dělové věži. Kanón má dostřel 30 km a rychlost palby 40 ran za minutu.[1] Další výzbroj je umístěna ve 32násobném vertikálním vypouštěcím silu Mk 41 - ukládají se do něj protiletadlové řízené střely ESSM a raketová torpéda VL-ASROC. Blízkou obranu proti letadlům a protilodním střelám zajišťují dva systémy Phalanx CIWS. Protilodní výzbroj představují dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel SSM-1B s doletem 200 km. Protiponorkovou výzbroj doplňují dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety typu 68 pro lehká protiponorková torpéda Mk 46. Torpédoborce rovněž nesou jeden protiponorkový vrtulník SH-60J, pro jehož uskladnění se na palubě nachází hangár.[1]

Pohonný systém je koncepce COGAG. Pro plavbu ekonomickou rychlostí slouží dvě plynové turbíny Kawasaki-Rolls-Royce Spey SM-1C, přičemž v bojové situaci se připojí další dvě plynové turbíny General Electric LM2500.[1] Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost přesahuje 30 uzlů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Takanami Class Destroyers [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Class Takanami Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]