Třída Harušio
| Třída Harušio | |
|---|---|
_01.jpg) Harušio (SS-583) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Japonské námořní síly sebeobrany |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 7 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Júšio |
| Nástupce | třída Ojašio |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2400 t (na hladině) 2750 t (pod hladinou) |
| Délka | 77,4 m |
| Šířka | 10 m |
| Ponor | 7,7 m |
| Pohon | diesel-elektrický |
| Rychlost | 12 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 75 |
| Výzbroj | 6× 533mm torpédomet |
Třída Harušio byla třída diesel-elektrických ponorek Japonských námořních sil sebeobrany. Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy. Dnes jsou již vyřazeny.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Loděnice Mitsubishi Heavy Industries a Kawasaki Shipbuilding Corporation postavily v letech 1987–1997 celkem 7 jednotek této třídy.
Jednotky třídy Harušio:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Harušio (SS-583) | 21. dubna 1987 | 26. července 1989 | 30. listopadu 1990 | vyřazen 27. března 2009 |
| Nacušio (SS-584) | 8. dubna 1988 | 20. března 1990 | 20. března 1991 | vyřazen 26. března 2010 |
| Hajašio (SS-585) | 9. prosince 1988 | 17. ledna 1991 | 25. března 1992 | od 7. března 2008 cvičná loď (TSS-3606), vyřazen 15. března 2011 |
| Arašio (SS-586) | 8. ledna 1990 | 17. března 1992 | 17. března 1993 | vyřazen 19. března 2012 |
| Wakašio (SS-587) | 12. prosince 1990 | 22. ledna 1993 | 1. března 1994 | vyřazen 5. března 2013 |
| Fujušio (SS-588) | 12. prosince 1991 | 16. února 1994 | 7. března 1995 | od 15. března 2011 cvičná loď (TSS-3607), vyřazen 6. března 2015 |
| Asašio (SS-589) | 24. prosince 1992 | 12. července 1995 | 12. března 1997 | od 9. března 2000 cvičná loď (TSS-3601), vyřazen 27. února 2017 |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
_at_Nagasaki.jpg)
Třída Harušio mají stejnou základní koncepci jako předcházející třída Júšio. Jsou však mírně delší, s modernější elektronikou a tišším chodem. Trup ponorek má kapkovitý tvar a při jeho stavbě byla použita vysokopevnostní ocel NS 110. Jeho povrch je pokryt akusticky bezodrazovým materiálem. Výzbroj ponorek tvoří šest 533mm torpédometů HU-603B, ze kterých jsou odpalována po drátě naváděná torpéda typu 89 či protilodní střely UGM-84 Harpoon. Zásoba dlouhých zbraní byla 20 kusů. Radar byl typu ZPS-6 a vlečný sonar ZQR-1, trupový sonar první jednotky Harušio byl ZQQ-5 a následující ponorky ZQQ-5B. Ponorky se tak mohou ponořit do hloubky odhadem až 300 metrů.
Pohonný systém je diesel-elektrické koncepce. Tvoří ho dva diesely Kawasaki-MAN 12V 25/25S, dva alternátory Kawasaki a jeden elektromotor Toshiba. Energii uchovávaly baterie. Lodní šroub je jeden. Ponorky dosahují rychlosti 12 uzlů při plavbě na hladině a 20 uzlů pod hladinou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HARUSHIO submarines [online]. Navypedia.org [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Harušio na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
