Přeskočit na obsah

Třída Nilgiri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Nilgiri
Obecné informace
Uživatelvlajka Indické námořnictvo
Typfregata
Lodě6
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Brahmaputra
Nástupcetřída Godavari
Technické údaje
Výtlak2 450 t (standardní)
2 962 t (plný)
Délka113,4 m
Šířka13,1 m
Pohon2 kotle
2 převodové turbíny
Rychlost27 uzlů (50 km/h)
Posádka267 důstojníků a námořníků
Výzbroj1× 114mm Mk 6 (1×2)
2× 20mm Oerlikon
raketomet (4 hl.)
Sea Cat
Mk 10 Limbo
LetadlaHAL Chetak

Třída Nilgiri je třída fregat Indického námořnictva. Fregaty jsou modifikací úspěšných britských fregat třídy Leander. V letech 19661981 do služby vstoupilo šest jednotek této třídy.

Kontrakt na stavbu čtyř nových fregat pro indické námořnictvo byl uzavřen s loděnicí Vickers Yarrow v roce 1964. Třída Leander v té době byla nejmodernější britskou konstrukcí. Velká Británie přitom Indii poskytla velký úvěr a pomohla i s rozšířením bombajských státních loděnic Mazagon Dock Limited (MDL) v Bombaji. V roce 1968 byl kontrakt rozšířen o další dvě jednotky. Tuto třídu tak tvoří šest fregat. Kýl první jednotky Nilgiri byl založen v roce 1966, v roce 1968 byla loď spuštěna na vodu a 3. června 1972 byla zařazena do služby. Další jednotky následovaly v letech 1974 (Himgiri), 1976 (Udaygiri), 1977 (Dunagiri), 1980 (Taragiri) a 1981 (Vindhyagiri).

Jednotky třídy Nilgiri:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osudy
Nilgiri (F33) 15. října 1966 23. října 1968 3. června 1972 vyřazena 31. května 1996
Himgiri (F34) 4. listopadu 1968 6. května 1970 23. listopadu 1974 vyřazena 6. května 2005
Udaygiri (F35) 14. září 1970 24. října 1972 18. února 1976 vyřazena 24. srpna 2007
Dunagiri (F36) 25. ledna 1973 9. března 1974 5. května 1977 vyřazena 20. října 2010
Taragiri (F41) 15. října 1975 25. října 1976 16. května 1980 vyřazena 27. června 2013
Vindhyagiri (F42) 5. listopadu 1976 12. listopadu 1977 8. července 1981 vyřazena 11. června 2012, potopila se 30. ledna 2011 v Bombaji po kolizi s kyperskou kontejnerovou lodí MV Nordlake

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
INS UdaygiriAmsterdamu

Základní hlavňovou výzbroj prvních čtyř fregat tvořily dva 114mm lodní kanóny Mk 6 v dělové věži na přídi, doplněné o dva 20mm protiletadlové kanóny Oerlikon. Protiletadlovou výzbroj tvořila dvě čtyřnásobná vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Sea Cat (první dva kusy nesly jen jedno). K ničení ponorek byl na palubě jeden tříhlavňový vrhač raketových hlubinných pum Mk 10 Limbo. Na palubě se nacházela přistávací plošina pro protiponorkový vrtulník HAL Chetak se skládacím hangárem.

Konstrukce čtvrté a páté jednotky byla vylepšena, především byly efektivnější v ničení ponorek. Navíc měly modernější elektroniku. Například místo vrhačů Limbo dostaly dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety ILAS 3. Obě byly vybaveny skládacím teleskopickým hangárem a nesly větší protiponorkový vrtulník typu Sea King. Dalším vylepšením byla instalace dvou 30mm systémů blízké obrany AK-630.

Operační služba

[editovat | editovat zdroj]

Fregata Vindhyagiri, sloužící v té době jako cvičné plavidlo, se v Bombaji dne 30. ledna 2011 v 16:36 místního času srazila s kyperskou kontejnerovou nákladní lodí MV Nordlake. Vindhyagiri připlouvala do přístavu po návratu z vyhlídkové plavby s rodinnými příslušníky posádky, zatímco Nordlake přístav opouštěla. Kontejnerová loď prováděla úhybný manévr, aby se vyhnula jiné lodi a přitom narazila do indické fregaty, kterou poškodila v oblasti kotelen a strojoven. Vypukl požár a fregata se bezprostředně poté naklonila. Remorkéry odvlekly Vindhyagiri do přístavu, kde se ji záchranné čety pokusily uhasit. Použitá voda ale narušila stabilitu lodi, která se převrátila a potopila u nábřeží. Při nehodě nedošlo k žádným ztrátách na životech. Vindhyagiri je největší indickou válečnou lodí potopenou v běžném provozu.[1]

  1. Předčasný konec služby INS Vindhyagiri. ATM. 2011, roč. 43, čís. 2, s. 71. ISSN 1802-4823. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]