Svojanov (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svojanov
Pohled ze zahrady
Pohled ze zahrady
Základní informace
Sloh gotický, renesanční
Výstavba okolo roku 1265
Přestavba 70. léta 15. století, 16. století
Stavebník Přemysl Otakar II.
Další majitelé Záviš z Falkenštejna, čeští králové, Trčkové z Lípy aj.
Poloha
Adresa severně od městečka, Svojanov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Svojanov
Svojanov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 35230/6-3340 (PkMISSezObr)
Web www.svojanov.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svojanov je částečná zřícenina gotického hradu nacházející se v bezprostřední blízkosti městyse Svojanov v okrese Svitavy. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Svojanov založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Roku 1250 je uváděn jako kastelán hradu Kuna ze Zbraslavi. Svojanov tedy patří k nejstarším kamenným hradům v našich zemích.

Roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. nedaleké královské věnné město Poličku, s jehož dějinami se historie hradu často prolínala. Král Přemysl dal hradu Svojanovu nové v té době módní německé jméno Fürstenberg (Knížecí hora), ale toto pojmenování se neujalo. Hrad tedy plnil účel strážní pevnosti a zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Brno s Litomyšlí. Tato tepna obchodu byla později nazývána Trstenická cesta.

Hradní věž

Po smrti Přemysla Otakara II. († 1278) hrad připadl královně vdově Kunhutě. Kunhuta majetek odkázala svému druhému manželovi Záviši z Falkenštejna a synovi Ješkovi. Falkenštejn na hradě jednu dobu pobýval se svou novou ženou Alžbětou a narodil se mu zde další syn. Po Falkenštejnově popravě (1290) hrad připadl koruně.

Karel IV. v návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul Svojanov mezi jedenáct hradů, které nesmí být vyjmuty z majetku koruny, ale už jeho syn Zikmund za husitských válek zastavil hrad pánům z Boskovic.

Hrad prošel renesanční přestavbou, poničil ho požár a Švédi v rámci bojů třicetileté války. Po rozmachu železniční dopravy v 19. století upadl význam obchodní cesty a tím i strategická výhoda hradu a celého kraje. Od roku 1910 patří městu Polička (opět po restituci 1992).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Hrad je přístupný od března do poloviny prosince. Mimo jiné disponuje hradní restaurací a stylovým penzionem. Hlavně v teplejším pololetí jsou zde pořádány četné kulturní akce, šermířská či divadelní vystoupení, koncerty apod. V rámci prohlídky venkovního areálu lze vystoupit na věž. V interiérech se nachází stylová instalace představující život na hradě v 2. polovině 19. století. Přístupná jsou i sklepení a unikátní goticko-renesanční dům zbrojnošů.

Okolí tvoří smíšené lesy, střídající se s kulturní krajinou.

Hrad Svojanov v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Na hradě Svojanov se odehrává děj dětské knihy Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka od Bohuslava Březovského. Hrad a jeho okolí inspirovaly také Jaroslava Vrchlického k napsání básní Svojanovské granáty, Světlušky pod Svojanovem a Svojanovský křižáček.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-31]. Identifikátor záznamu 146996 : Hrad Svojanov (pův. Fürstenberg). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]