Grafitová kamna
Grafitová kamna byla topidla vyrobená ze směsi keramické hlíny s příměsí grafitu (tuhy). Kamna se vyráběla jako polomatná nebo lesklá, kdy byl grafit nanášen i na povrch keramického střepu obdobě jako glazura nebo smalt. Významná manufaktura vznikla v první polovině 19. století v areálu hradu Svojanov na českomoravském pomezí. Tato továrna byla provozována nejméně do požáru hradu v roce 1842.
Těžba grafitu probíhala v okolí obce Hutě (Svojanov).
Celá funkční grafitová kamna se dochovala na hradě Svojanov (lesklé grafitové "tahovky"), na hradě Pernštejně a na zámku v Litomyšli (obojí válcová). Ještě na začátku 20. století byla grafitová kamna k vidění i v rodném bytě Bedřicha Smetany v areálu zámeckého pivovaru v Litomyšli. Tato kamna se však ztratila.
V interiéru hradu Svojanov je pak k vidění několik grafitových kachlů, robustních válcových komponent kamen a užitkové grafitové keramiky.
Grafitová, respektive tuhová keramika se na našem území v běžné hrnčířské produkci vyskytuje již od mladší doby železné - v době laténské (též označovaná jako Laténská grafitová nebo tuhová keramika) kdy se grafit přidával přímo do hlíny a tuhovaná keramika (grafitem se tuhovala keramika na povrchu).[1][2][3]
Grafitová / tuhová keramika v současnosti[editovat | editovat zdroj]
Grafitové kamnářské tvarovky - GRAFIT 3G pro stavbu akumulačních topidel - stavební desky s obsahem grafitu, které jsou navržené tak, aby v co nejkratším čase začaly předávat tepelnou energii a v dané objemové hmotnosti (nejméně 2100 kg/m³) naakumulovaly co největší možné množství tepelné energie. Tyto stavební desky jsou české výrobky pod značkou SILATERM.
Grafitové kelímky - žárovzdorné tvarové výrobky na bázi grafitu a ostřiva, pojené keramickou vazbou. V těchto kelímcích se taví kovy a slitiny neželezných kovů. Odolávají teplotě až 1450 °C.
Grafitové zátky a výlevky - keramické výrobky na bázi grafitu a ostřiva, které tvoří součást uzavíracího ústrojí licích pánví ve slévárenském a hutním průmyslu. Vyrábí je společnost SEEIF Ceramic, a. s., Rájec-Jestřebí.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Torzo válcových grafitových kamen ve sbírkách na Svojanově
-
Detail kachlové stěny s figurálními prvky
-
Rodný byt B. Smetany s válcovými grafitovými kamny pravděpodobně v roce 1912
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOUCKÁ, Andrea. Experimentální výroba laténské grafitové keramiky v Panské Lhotě. , 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno. . Dostupné online. (Czech)
- ↑ HLAVA, Miloš. Tuhová keramika z oppida Staré Hradisko a pozdně laténská tuhová keramika na Moravě. , 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloš Čižmář. Dostupné online. (Czech)
- ↑ PLESKA, Miroslav. Laténská keramika na Chrudimsku. , 2015. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Richard Thér, Ph.D.. Dostupné online. (Czech)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Keramika s příměsí grafitu ve středověku)
- Téma Kamna ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo kamna ve Wikislovníku