Svatý Donát Zadarský
| Svatý Donát Zadarský | |
|---|---|
| biskup zadarský | |
| Narození | neznámé datum Jadera / Zara, Byzantská říše (dnešní Zadar, Chorvatsko) |
| Úmrtí | ~811 AD |
| Svátek | 25. února |
| Vyznání | katolická církev |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev, východní církve |
| Významné zasvěcené kostely | kostel svatého Donáta a Katedrála svaté Anastázie v Zadaru |
| Patronem | města Zadaru |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Svatý Donát (chorvatsky Sveti Donat, italsky Donato di Zara, druhá polovina 8. století, Zadar – první polovina 9. století) byl dalmatský diplomat, biskup a světec. Přibližně v letech 801 – 806 byl biskupem v Zadaru jako Donát III. a diplomat za dalmatský městský stát Zadar (italsky Zara). Jeho svátek připadá na 25. únor.
Život a činnost
[editovat | editovat zdroj]
Donát je zmíněn k roku 805 ve franských análech v Thionville jako vyslanec dalmatských měst u císaře Karla Velikého.
Donátovi je připisováno založení nebo možná rozšíření zadarského kostela Nejsvětější Trojice v místě rozvalin někdejšího římského fóra. Kostel byl dokončen na počátku 9., respektive v 15. století. Jeho zasvěcení bylo později v době benátské nadvlády změněno na kostel svatého Donáta.[1]
Podle tradice měl sv. Donát z Konstantinopole, kde pobýval s benátským vévodou Beátem do Zadaru přinést relikvie sirmiánské mučednice svaté Anastázie. Převoz relikvií si vyžádal císař Karel Veliký, aby podpořil vyjednání hranic mezi Byzantskou říší a charvátským územím, která spadala pod správu Karlovy Franské říše.
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Donát zemřel kolem roku 811 a byl pochován v biskupském kostele Nejsvětější Trojice (dnešním kostele svatého Donáta) v Zadaru. Po roce 1809, v době francouzské okupace Zadaru, byly jeho ostatky přeneseny do sousední katedrála svaté Anastázie, kde se nacházejí dodnes.
Úcta
[editovat | editovat zdroj]Donátovy ostatky byly již ve středověku rozděleny a uctívány na různých místech. V pokladnici zadarské katedrály jsou uloženy dva stříbrné gotické relikviáře ve tvaru paže, první z let 1430-1449, druhý pravděpodobně také z poloviny 15. století. [2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zadar Attractions [online]. New York Times [cit. 2012-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30 January 2013.
- ↑ PETRICIOLI Ivo, spolupráce PAVIČIĆ-Domijan Lukrecija: Die ständige Ausstellung sakraler Kunst in Zadar. Zadar 2004, isbn 953-98288-7-2č. kat M.3.9., s. 14; č. kat. M 3.11, s. 16