Suchomasty (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Suchomasty
Zámek Suchomasty
Zámek Suchomasty
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 14. století
Přestavba 16. století
2. polovina 18. století
Další majitelé Bubnové z Litic
Poloha
Adresa Suchomasty, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Suchomasty
Suchomasty
Další informace
Rejstříkové číslo památky 31173/2-380 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchomasty jsou zámek ve stejnojmenné vesnici jižně od Králova Dvoraokrese Beroun ve Středočeském kraji. Vznikl přestavbou starší tvrze nejspíše ve druhé polovině osmnáctého století. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve čtrnáctém století v Suchomastech existovalo několik zemanských dvorců, které během první poloviny patnáctého století získal a do jednoho celku sloučil Václav Túšek ze Suchomast. Dalším majitelem spojeného statku se stal okolo roku 1450 Jan Sláma z Býšova.[2]

Už během čtrnáctého století bývala součástí některého statku tvrz,[3] poprvé zmiňovaná v roce 1473, kdy celý statek jako odúmrť připadl králi Vladislavovi II., od nějž ji získal královský kuchmistr Václav Karel ze Svárova. Od té doby měli majitelé statku manskou povinnost v době panovníkovi korunovace držet stráž u jeho komory.[4]

Severní strana zámku
Zahrada

Václav Karel ze Svárova roku 1532 převedl majetek (Suchomasty se dvorem a tvrzí, část Svinaří, dvůr ve Vinařicích a podací právoBorku) na své syny Petra a Jiřího. Z nich se později jediným držitelem statku stal Petr, který se oženil s Marianou z Losu. Zemřel v roce 1562 a majetek po něm zdědil syn Václav, který statek rozšířil o Osek. V roce 1598 přenechal Suchomasty svému synovi Petrovi Tobiáši ze Svárova, který je o dva roky později prodal Justýně Pešíkové z Lažan. Po její smrti panství zdědili Václav Pešík, Karel Plot z Konařin a jeho manželka Anna z Komárova a sestry Dorota a Kateřina z Komárova. Karel Plot ostatní vyplatil, a v roce 1609 se tak stal jediným majitelem. Vzápětí statek prodal Adamu Pintovi Bukovanskému z Bukovan.[4] Některý z majitelů nechal během šestnáctého století starou tvrz přestavět v renesančním slohu.[3]

Adam Pinta se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke konfiskaci majetku. Suchomasty poté jako úhradu své pohledávku u královské komory získala Dorota Říčanská ze Sulevic. Časté průchody vojsk během třicetileté války však způsobily, že panství postupně zpustlo. Dorota zemřela v roce 1634 a její majetek zdědil Václav Vilém z Talmberka a na Prčici s manželkou Evou Talmberskou z Chýnova. Jejich příbuzným potom Suchomasty patřily až do roku 1693, kdy je Eleonora Renata z Tamberka, rozená de Lasaga, prodala Václavu Arnoštu Markvartovi z Hrádku.[4] Začátkem osmnáctého století panství získal Kazimír Ferdinand z Kupperwaldtu a roku 1711 je rozšířil o Vinařice.[2]

Sluneční hodiny z roku 1806 od berounského hodináře Antonína Engelbrechta[2]

V roce 1730 statek koupil hrabě Václav z Bubna, který nejspíše ve druhé polovině osmnáctého století nechal na místě staré tvrze postavit barokní zámek. Z dalších majitelů podobu sídla ovlivnil Matyáš Novák, který v letech 1827–1835 u zámku založil anglický park a po roce 1918 manželé Richard a Elvíra Elbognovi, za nichž proběhly zejména úpravy interiéru.[2] Některé úpravy z dvacátého století měly novobarokní charakter.[3] Ve druhé polovině dvacátého století zámek patřil okresnímu národnímu výboruBerouně, který jej využíval jako domov důchodců.[2] Na začátku 21. století byl zámek opraven pro potřeby Ústavu pro mentálně postiženou mládež.[5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hlavní zámecká budova má obdélníkový půdorys, dvě patra a mansardovou střechu. Dovnitř vede průjezd zaklenutý plackovými klenbami oddělenými dvojitými pásy. Vstup do vyšších pater umožňuje schodiště s valenými a plackovými klenbami.[3] Při úpravách manželů Elbognových vznikla v přízemí velká hala a schodiště s některými místnostmi v prvním patře byly obložené leštěným dubovým dřevem.[2]

Součástí památkově chráněného areálu je správní budova, kaple, špýchar, park, zahrada a ohradní zeď s bránou.[6] V parku stojí arkádová sala terrena z doby okolo roku 1800. Ze stejné doby pochází i samostatně stojící kaple s mansardovou střechou a interiérem sklenutým plackovou klenbou. Budova dvoupatrového špýcharu je ze sedmnáctého století a její dominantou je volutový štít.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-19]. Identifikátor záznamu 142671 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Suchomasty – zámek, s. 232. 
  3. a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Suchomasty, s. 464. 
  4. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Králova Dvora, s. 232. 
  5. Zámek a pivovar [online]. Obec Suchomasty, 2005-06-03, rev. 2007-03-22 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  6. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]