Puštíkovití

Puštíkovití
	výr velký (Bubo bubo)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	sovy (Strigiformes);
Čeleď	puštíkovití (Strigidae); Vigors, 1825
Podčeledi
	Striginae; Surniinae; Ninoxinae;
Sesterská skupina
	sovovití (Tytonidae)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puštíkovití (Strigidae) je jedna z dvou obecně přijímaných čeledí řádu sov. Druhou, méně početnou čeledí jsou sovovití (Tytonidae). Celá čeleď čítá téměř 200 žijících druhů ve 25 rodech rozšířených na všech světových kontinentech s výjimkou Antarktidy.

Ačkoli se jednotliví zástupci viditelně liší ve velikosti, a to od nejmenšího kulíška trpasličího až po výra velkého, mají několik totožných tělesných znaků. Mezi nejnápadnější patří velká hlava, krátký ocas a nenápadně zbarvené peří, které je u obou pohlaví zbarveno totožně. U všech puštíkovitých je také viditelný sexuální dimorfismus ve velikosti, samice totiž dorůstají větších rozměrů než samci. Většina zástupců žije zpravidla na stromech, jsou aktivní v noci a potravu loví za letu (ačkoli existují i výjimky, např. sýček králičí). Křídla mají proto velká, široká, zakulacená, dlouhá, porostlá velmi měkkým peřím a při letu zcela neslyšná.

Systém čeledi[editovat | editovat zdroj]

Čeleď puštíkovití se dělí do následujících podčeledí, tribů a rodů:^[1]

podčeleď Striginae

tribus Bubonini, výři
- rod Bubo, výr – 26 druhů, včetně zástupců včetně dříve oddělovaných rodů Ketupa, Nyctea a Scotopelia
tribus Strigini
- rod Strix, puštík – 21 druhů v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe
tribus Pulsatrigini
- rod Pulsatrix, puštík – 4 druhy ve Střední a Jižní Americe
- rod Lophostrix, výřík – 1 druh ve Střední a Jižní Americe
- rod Jubula, výřík – 1 druh v západní a střední Africe
tribus Asionini
- rod Asio, kalous – 8 druhů v Evropě, Asii, Africe a Americe
- rod Pseudoscops, kalous – 1 druh na Jamajce
- rod Nesasio, kalous – 1 druh na ostrovech západního Tichého oceánu
- rod Ptilopsis, výreček – 2 druhy v Africe
tribus Otini
- rod Otus, výreček – Starý svět; včetně rodu Mimizuku^[2]
- rod Megascops, výreček – 25 druhů v Americe^[3]
- rod Psiloscops, výreček – 1 druh v Americe
- rod Pyrroglaux, výreček – 1 druh na ostrovech Palau
- rod Gymnoglaux, výreček – 1 druh na Kubě

podčeleď Surninae

tribus Surniini
- rod Glaucidium, kulíšek – 23 druhů převážně v Jižní Americe, dále v Severní Americe, Asii, Evropě a Africe
- rod Taenioglaux, kulíšek – 9 druhů v jihovýchodní Asii a Africe
- rod Surnia, sovice – 1 druh v severní Evropě, Asii a Severní Americe
- rod Xenoglaux, kulíšek – 1 druh v severním Peru
- rod Micrathene, kulíšek – 1 druh v jihozápadní Severní Americe
tribus Athenini
- rod Athene, sýček – 3 druhy v Evropě a Asii + 1 druh v Americe (dříve rod Speotyto)
tribus Aegolini
- rod Aegolius, sýc – 3 druhy v Evropě, Asii a Americe

podčeleď Ninoxinae

- rod Ninox, sovka – 26 druhů v Asii a australské oblasti, jeden žije na Madagaskaru
- rod Uroglaux, sovka – 1 druh na Nové Guineji
- rod Sceloglaux, sovka – 1 druh na Novém Zélandu; poslední uloven 1914, poslední pozorování v 60. letech 20. století^[4]

Vyhynulé rody[editovat | editovat zdroj]

Mascarenotus, sovka – 3 druhy (vyhynulé zhruba v roce 1850)
Sceloglaux – 1 druh
Grallistrix – 4 druhy
Ornimegalonyx – 1–2 druhy

V lidské kultuře[editovat | editovat zdroj]

V dřívějších dobách byly sovy v různých civilizacích buď uctívány (a byly jim přisuzovány pozitivní atributy) nebo naopak zatracovány a pronásledovány, protože byly spojovány s noční aktivitou a tedy i "temnými silami".^[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku True owl na anglické Wikipedii.

↑ Wink M. et al., 2008: Molecular phylogeny and systematics of owls (Strigiformes).
↑ Anaïs Duhamel, Julian P. Hume, Pauline Guenser, Céline Salaviale & Antoine Louchart (2020). Cranial evolution in the extinct Rodrigues Island owl Otus murivorus (Strigidae), associated with unexpected ecological adaptations. Scientific Reports, 10, Article number: 14019. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-69868-1
↑ Helen F. James (2020). The Irvingtonian Avifauna of Cumberland Bone Cave, Maryland. Zootaxa, 4772(1): 111-131. doi: https://doi.org/10.11646/zootaxa.4772.1.4
↑ Sceloglaux albifacies na IUCN Red List
↑ https://www.stoplusjednicka.cz/vyslanci-zla-pojidaci-lidi-ktera-zvirata-byla-povazovana-za-nejvetsi-zloduchy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

J. S. Marks, R. J. Cannings a H. Mikkola (1999): "Family Strigidae (Typical Owls)". Handbook of the Birds of the World. Lynx Edicions. ISBN 84-87334-25-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu puštíkovití na Wikimedia Commons
Galerie puštíkovití na Wikimedia Commons
Taxon Strigidae ve Wikidruzích
(anglicky) Přehled všech druhů sov na stránkách Owl Pages

[1] Wink M. et al., 2008: Molecular phylogeny and systematics of owls (Strigiformes).

[2] Anaïs Duhamel, Julian P. Hume, Pauline Guenser, Céline Salaviale & Antoine Louchart (2020). Cranial evolution in the extinct Rodrigues Island owl Otus murivorus (Strigidae), associated with unexpected ecological adaptations. Scientific Reports, 10, Article number: 14019. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-69868-1

[3] Helen F. James (2020). The Irvingtonian Avifauna of Cumberland Bone Cave, Maryland. Zootaxa, 4772(1): 111-131. doi: https://doi.org/10.11646/zootaxa.4772.1.4

[4] Sceloglaux albifacies na IUCN Red List

[5] ttps://www.stoplusjednicka.cz/vyslanci-zla-pojidaci-lidi-ktera-zvirata-byla-povazovana-za-nejvetsi-zloduchy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]