Stefan Grabiński

Stefan Grabiński
Stefan Grabiński
	Stefan Grabiński
Narození	26. února 1887; Kamionka Strumiłowa; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. listopadu 1936 (ve věku 49 let); Lvov; Polsko
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Janivský hřbitov
Pseudonym	Stefan Żalny
Povolání	spisovatel a autor sci-fi
Alma mater	Faculty of Philology of the University of Lviv
Žánr	spekulativní fikce
Témata	literatura
Významná díla	Démon hnutí
Příbuzní	Maria Czaykowska (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stefan Grabiński (26. února 1887, Kamionka Strumiłowa^{[p 1]} – 12. listopadu 1936, Lvov) byl polský spisovatel fantastické literatury a hororů. Bývá nazýván polským Edgarem Allanem Poeem. První české vydání Stefana Grabińského přitom vyšlo v roce 1921. Znovu připomenut v Česku byl v roce 2012 rozsáhlým výborem z novelistiky. Překládán byl i do slovenštiny.

Život

Mládí

Narodil se v Haliči, jeho otec Dionysius Grabiński byl soudcem, matka Eugenia z Czubków byla učitelkou hudby. Spolu s ním vyrůstaly tři sestry. Rodina žila v Samboru, kde začal studovat místní gymnázium. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Lvova a tam v roce 1905 středoškolská studia ukončil. Polskou literaturu a klasickou filologii vystudoval na Fakultě filologie na univerzitě ve Lvově v letech 1905-1911.^[1]

Středoškolský učitel

Po studiích působil jako polský učitel na středních školách ve Lvově. V letech 1914-1915 pobýval v Rakousku, v roce 1927 navštivil Itálii a Rumunsko. V letech 1917-1921 byl učitelem v Przemyslu.

V letech 1917-1921 byl ženat s učitelkou hudby Kazimierou Korwin-Gąsiorowskou, se kterou měl dvě dcery.

V roce 1909 vydal pod pseudonymem Stefan Żalny literární prvotinu - sbírku novel Z wyjątków. W pomrokach wiary, která nebyla úspěšná. Teprve v roce 1918 kritika příznivě přijala jeho druhou sbírku Na wzgórzu róż. Literární úspěch ho potkal až v roce 1919, kdy vyšla jeho sbírka povídek ze železničního prostředí Demon ruchu.

Závěr života

V roce 1931 odešel z důvodu pokročilé tuberkulózy do důchodu a léčil se v obci Brzuchowice nedaleko Lvova. Tam se o něj starala matka, jeho děti se ho z obavy před nákazou stranily. Jeho zdravotní stav mu už neumožňoval psát.

Zemřel v chudobě, zapomenutý a opuštěný téměř všemi přáteli. Byl pohřben ve Lvově.

Dílo

Inspirační zdroje

Na jeho dílo měla od studentských let vliv dědičná tuberkulóza a vroucí religiozita. Výraznou inspirací byla pro Grabinského díla E. A. Poea, R.L. Stevensona, Gustava Meyrinka či H.G. Wellse. Naopak, jak uvedl ve svém díle Wyznanie (Vyznání, 1926,) E. T .A. Hoffmanna odmítal jako "nudného, rozvleklého a chaotického německého romantika". S podobně zaměřeným dílem H. P. Lovecrafta se nejspíš neseznámil, jak uvádí Libor Martinek v doslovu Borovice na skále – Stefan Grabiński k výboru z Grabińského novelistiky V domě Sáry a jiné povídky.^[2]^[1]

Romány

Salamandra (Salamandr) (1924)
Cień Bafometa (Bafometův stín) (1926)
Klasztor i morze (Klášter a moře) (1928)
Wyspa Itongo (Ostrov Itongo) (1936)

Sbírky povídek

Na wgórzu róż (Na pahorku růží) (1918)
Demon ruchu (Démon hnutí) (1919)
Szalony pątnik (Šílený poutník) (1920)
Niesamowita opowieść (Podivuhodný příběh) (1958)
Księga ognia (Kniha ohně) (1922)
Namiętność (Vášeň) (1930)

Divadelní hry

Willa nad morzem (Ciemne siły) (Vila nad mořem - Temné síly; č. Vila nad mořem; Protimluv č. 3, 2023; přel. Bohuslav Vydra)
Zaduszki (Dušičky)

Česká vydání a provedení

Pro českou veřejnost byl Grabiński po celé 20. století téměř neznámý autor, i když byl Grabiński do češtiny přeložen dvěma povídkami v časopisech a scénicky nerealizovaným překladem divadelní hry už ve 20. letech minulého století, tehdy dokonce jako do prvního cizího jazyka vůbec. O prvních "znovuobjevených" překladech Grabinského do češtiny z let 1921 nebo 1922 referovali v Ostravě 1. listopadu 2022 básník a literární historik Pierre Van Cutsem a znalec literární hrůzy a poetiky hororu Martin Jiroušek v rámci festivalu Polské dny.

V roce 2012 vyšel česky výbor novelistiky V domě Sáry a jiné povídky (překlad Libor Martinek).
V roce 2016 uvedl Český rozhlas 2 fantastický příběh s námětem spiritismu Muzeum očistcových duší^[3].
Český rozhlas, stanice Vltava uvedl v prosinci 2016 povídku Bludný vlak^[4].
Další dramatizace překladů Libora Martinka pro Český rozhlas 2: Čmoud (11. 9. 2018), Bílý vyjevenec (10. 9. 2018), Návěstí (12. 9. 2018), Nedotknutelný (13. 9. 2018), Šedivý pokoj (20. 9. 2018).
Povídky Černá zvole a Na Růžovém návrší zařadil editor Libor Martinek ve vlastním překladu do Antologie polské fantastiky horroru V duchu Edgara Allana Poea (2019 Volvox Globator; ed. Libor Martinek spolu s Krzysztofem Bortnikem).
Povídka Po přímce vyšla v časopise Host (2013, č. 1), povídka Mrtvá trať ve dvoutýdeníku Tvar (2013, č. 3), Usmolenec v časopise Půlnoční expres (2013, č. 9); vše v překladu Libora Martinka.

Zajímavost

V dětství se zranil na ruce, kterou lékaři doporučovali amputovat. Léčiteli z jeho okolí se podařilo ruku zachránit a vyléčený Stefan pak pokládal své uzdravení za výsledek působení tajemných jevů, a nejspíš proto byl fascinován posmrtným životem.^[1]

Odkazy

Poznámky

↑ Obec se dnes nazývá Kamianka-Buzka a leží v ukrajinské Lvovské oblasti. V době narození Stefana Grabińského byla součástí rakousko-uherské Haliče, v letech 1918-1939 patřila Polsku.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stefan Grabiński na anglické Wikipedii a Stefan Grabiński na polské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c SLOVÁKOVÁ, Lenka. Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea. Praha, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michala Benešová. Dostupné online.
↑ MARTINEK, Libor. IN: V domě Sáry (doslov). Praha: Volvox Globator, 2012.
↑ Český rozhlas 2, Stefan Grabiński: Muzeum očistcových duší. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-20.
↑ ČR Vltava: Bludný vlak. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.

Literatura

SLOVÁKOVÁ, Lenka. Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea. Praha, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michala Benešová. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefan Grabiński na Wikimedia Commons

[1] Obec se dnes nazývá Kamianka-Buzka a leží v ukrajinské Lvovské oblasti. V době narození Stefana Grabińského byla součástí rakousko-uherské Haliče, v letech 1918-1939 patřila Polsku.

[slovakova-2] SLOVÁKOVÁ, Lenka. Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea. Praha, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michala Benešová. Dostupné online.

[3] MARTINEK, Libor. IN: V domě Sáry (doslov). Praha: Volvox Globator, 2012.

[4] Český rozhlas 2, Stefan Grabiński: Muzeum očistcových duší. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-20.

[5] ČR Vltava: Bludný vlak. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.

[p 1]

[1]

[2]

[3]

[4]