Anton Štefánek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplněna politická kariéra, zdroje z knihy J. Rychlíka
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno= Anton Štefánek
| jméno= Anton Štefánek
| obrázek=
| obrázek=
| úřad = poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního nár. shromáždění]]
| úřad = Poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního nár. shromáždění]]
| od = [[1918]]
| od = [[1918]]
| do = [[1920]]
| do = [[1920]]
| úřad2 = poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| úřad2 = Poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| od2 = [[1925]]
| od2 = [[1925]]
| do2 = [[1929]]
| do2 = [[1935]]
⚫
| úřad3 = Senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
⚫
| od3 = [[1929]]
| do3 = [[1935]]
| od3 = [[1935]]
⚫
| do3 = [[1939]]
⚫
| úřad4 = senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
⚫
| úřad4 = [[Seznam ministrů školství Československa|Čs. ministr školství]]
| od4 = [[1935]]
| do4 = [[1939]]
| od4 = [[1929]]
⚫
| do4 = [[1929]]
⚫
| úřad5 = [[Seznam ministrů školství Československa|ministr školství]]
| předchůdce4 = [[Milan Hodža]]
| nástupce4 = [[Ivan Dérer]]
⚫
| úřad5 = [[Seznam ministrů pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa|Čs. ministr unifikací]]
| od5 = [[1929]]
| od5 = [[1929]]
| do5 = [[1929]]
| do5 = [[1929]]
| předchůdce5 = [[Milan Hodža]]
| předchůdce5 = [[Ľudovít Labaj]]
| nástupce5 = [[Ivan Dérer]]
| nástupce5 = [[Jan Šrámek]]
⚫
| úřad6 = [[Seznam ministrů pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa|ministr unifikací]]
| od6 = [[1929]]
⚫
| do6 = [[1929]]
| předchůdce6 = [[Ľudovít Labaj]]
| nástupce6 = [[Jan Šrámek]]
| datum_narození = [[15. duben|15. dubna]] [[1877]]
| datum_narození = [[15. duben|15. dubna]] [[1877]]
| místo_narození = [[Veľké Leváre]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo_narození = [[Veľké Leváre]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
Řádek 53: Řádek 51:
| strany = 437, 554
| strany = 437, 554
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref>
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 41
| jazyk = česky
}}</ref>

Během [[První světová válka|první světové války]] pracoval v Českých zemích jako redaktor [[Národní listy|Národních listů]]. Zapojil se do podpory českého zahraničního odboje. Prosazoval, aby česká politická scéna zahrnula Slováky a Slovensko do svých státoprávních požadavků. To se podařilo v polovině roku 1917, kdy aliance českých politických stran v předlitavském parlamentu [[Český svaz]] zahrnula spojení českých zemí a Slovenska do svého programu. Byl aktivní během vzniku československého státu.<ref name="kbk528529">''Kdo byl kdo''. 528-529</ref><ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 50-53
| jazyk = česky
}}</ref>

Počátkem listopadu 1918 patřil do skupiny slovenských národovců pod vedením [[Vavro Šrobár]]a, kteří překročili zemské hranice mezi Moravou a Uherskem a v slovenském městě [[Skalica]] ustavili slovenskou vládu jako první krok k faktickému spojení českých zemí a Slovenska.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 73
| jazyk = česky
}}</ref>


Během [[První světová válka|první světové války]] pracoval v Českých zemích jako redaktor [[Národní listy|Národních listů]]. Zapojil se do podpory českého zahraničního odboje a byl aktivní během vzniku československého státu.<ref name="kbk528529">''Kdo byl kdo''. 528-529</ref> V letech [[1918]]-[[1920]] zasedal v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]]. Znovu se v parlamentu objevil až po [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]]. Mandát obhájil ve [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]].<ref>{{Citace elektronické monografie
V letech [[1918]]-[[1920]] zasedal v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]]. Znovu se v parlamentu objevil až po [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]]. Mandát obhájil ve [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Anton Štefánek
| titul = Anton Štefánek
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=291&id=3978
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=291&id=3978
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-10-31}}</ref> Historik [[Jan Rychlík]] ho řadí mezi nejvýznamnější postavy [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strany]] na Slovensku a označuje ho za ideologa slovenského agrarismu.<ref>{{Citace monografie
⚫
| datum přístupu = 2011-10-31}}</ref> Později přestoupil do horní komory parlamentu. V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení roku [[1939]], přičemž krátce předtím, v prosinci [[1938]], ještě přestoupil do klubu [[Hlinkova slovenská ľudová strana|Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty]], do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 135
| jazyk = česky
}}</ref>

⚫
Později přestoupil do horní komory parlamentu. V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení roku [[1939]], přičemž krátce předtím, v prosinci [[1938]], ještě přestoupil do klubu [[Hlinkova slovenská ľudová strana|Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty]], do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = jmenný rejstřík
| titul = jmenný rejstřík
Řádek 67: Řádek 103:
| datum přístupu = 2011-12-13}}</ref>
| datum přístupu = 2011-12-13}}</ref>


Zastával i vládní funkce. Na počátku existence republiky ho [[Vavro Šrobár]] pověřil organizováním školského systému na [[Slovensko|Slovensku]]. Až do roku [[1923]] tak Štefánek byl vládním referentem na ministerstvu školství a ve vysokých úřednických funkcích zde setrval i v pozdějších letech.<ref name="kbk528529"/> V roce [[1929]] byl [[Seznam ministrů školství Československa|ministrem školství a národní osvěty]] v [[První vláda Františka Udržala|první vládě Františka Udržala]] a krátce i [[Seznam ministrů pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa|Ministrem pro sjednocení zákonů a organisaci správy Československa]] (ministr unifikací) v téže vládě.
Zastával i vládní funkce. Na počátku existence republiky ho [[Vavro Šrobár]] pověřil organizováním školského systému na [[Slovensko|Slovensku]]. Až do roku [[1923]] tak Štefánek byl vládním referentem na ministerstvu školství a ve vysokých úřednických funkcích zde setrval i v pozdějších letech.<ref name="kbk528529"/> V roce [[1929]] byl [[Seznam ministrů školství Československa|ministrem školství a národní osvěty]] v [[První vláda Františka Udržala|první vládě Františka Udržala]]. Na post ministra školství nastoupil poté, co se musel tohoto portfolia dočasně vzdát [[Milan Hodža]] kvůli podezření z korupčních aktivit.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 123
| jazyk = česky
}}</ref> Krátce byl i [[Seznam ministrů pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa|Ministrem pro sjednocení zákonů a organisaci správy Československa]] (ministr unifikací) v téže vládě.


Podle údajů k roku [[1929]] byl profesí ministrem, bytem v [[Bratislava|Bratislavě]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Podle údajů k roku [[1929]] byl profesí ministrem, bytem v [[Bratislava|Bratislavě]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 81: Řádek 125:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{cs}} [http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/266schuz/s266011.htm Anton Štefánek v Národním shromáždění roku 1933]
* [http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/266schuz/s266011.htm Anton Štefánek v Národním shromáždění roku 1933]


{{DEFAULTSORT:Štefánek, Anton}}
{{DEFAULTSORT:Štefánek, Anton}}

Verze z 25. 2. 2013, 16:29

Šablona:Infobox Politik Anton Štefánek, též Antonín Štefánek, někdy rovněž uváděn jako Anton Štěpánek (15. dubna 1877, Veľké Leváre – 29. dubna 1964, Žiar nad Hronom), byl slovenský a československý politik, ministr, poslanec a senátor Národního shromáždění republiky Československé za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Biografie

Vystudoval gymnázium ve Vídni. Na vysokoškolské studium již neměl peníze. Působil pak jako publicista v slovenských periodikách, přičemž spolupracoval s Milanem Hodžou.[1] Už počátkem 20. století patřil do okruhu slovenské inteligence okolo listu Hlas (takzvaní hlasisté), kteří navázali úzké vztahy s českými protějšky. Stál pak u počátků budování slovenského agrárního hnutí.[2][3]

Během první světové války pracoval v Českých zemích jako redaktor Národních listů. Zapojil se do podpory českého zahraničního odboje. Prosazoval, aby česká politická scéna zahrnula Slováky a Slovensko do svých státoprávních požadavků. To se podařilo v polovině roku 1917, kdy aliance českých politických stran v předlitavském parlamentu Český svaz zahrnula spojení českých zemí a Slovenska do svého programu. Byl aktivní během vzniku československého státu.[4][5]

Počátkem listopadu 1918 patřil do skupiny slovenských národovců pod vedením Vavro Šrobára, kteří překročili zemské hranice mezi Moravou a Uherskem a v slovenském městě Skalica ustavili slovenskou vládu jako první krok k faktickému spojení českých zemí a Slovenska.[6]

V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Znovu se v parlamentu objevil až po parlamentních volbách v roce 1925. Mandát obhájil ve parlamentních volbách v roce 1929.[7] Historik Jan Rychlík ho řadí mezi nejvýznamnější postavy agrární strany na Slovensku a označuje ho za ideologa slovenského agrarismu.[8]

Později přestoupil do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.[9]

Zastával i vládní funkce. Na počátku existence republiky ho Vavro Šrobár pověřil organizováním školského systému na Slovensku. Až do roku 1923 tak Štefánek byl vládním referentem na ministerstvu školství a ve vysokých úřednických funkcích zde setrval i v pozdějších letech.[4] V roce 1929 byl ministrem školství a národní osvěty v první vládě Františka Udržala. Na post ministra školství nastoupil poté, co se musel tohoto portfolia dočasně vzdát Milan Hodža kvůli podezření z korupčních aktivit.[10] Krátce byl i Ministrem pro sjednocení zákonů a organisaci správy Československa (ministr unifikací) v téže vládě.

Podle údajů k roku 1929 byl profesí ministrem, bytem v Bratislavě.[11] Teprve po vzniku Československa získal vysokoškolské vzdělání, a to na nově zřízené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Přednášel na ni sociologii. V letech 1945-1946 byl jejím rektorem.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 528-529. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  2. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 437, 554. 
  3. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 41. 
  4. ↑ a b c Kdo byl kdo. 528-529
  5. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 50-53. 
  6. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 73. 
  7. ↑ Anton Štefánek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 135. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 123. 
  11. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anton_Štefánek&oldid=9791060“