Novela (literatura): Porovnání verzí
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám ba:Нәҫер |
m Robot: Odebírám ru:Новелла (strongly connected to cs:Povídka) |
||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
[[pt:Novela]] |
[[pt:Novela]] |
||
[[ro:Nuvelă]] |
[[ro:Nuvelă]] |
||
[[ru:Новелла]] |
|||
[[scn:Cuntu (cumpunimentu)]] |
[[scn:Cuntu (cumpunimentu)]] |
||
[[se:Novealla]] |
[[se:Novealla]] |
Verze z 21. 1. 2013, 17:09
Novela (italsky novinka) je prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné pointy.
Přes kořeny ve starší (antické i mimoevropské) tradici je za zakladatele žánru i označení pokládán italský renesanční spisovatel Giovanni Boccacio, autor sbírky sta novel (z dnešního pohledu ve sbírce převažují spíše povídky), nazvané Dekameron. Toto dílo bylo mimořádně vlivné a významné a termín i forma se proto brzy rozšířily (dalším významným renesančním dílem je sbírka Příkladných novel Miguela Cervantese či Canterburské povídky Geoffreyho Chaucera). Po skončení renesance nastal v žánru výrazný útlum. Novela se do centra dění znovu dostává v preromantismu (Chateaubriand – Atala), a romantismu (Puškin – Kapitánská dcerka), realismu (Guy de Maupassant – Miláček), i v literatuře dvacátého století (Stefan Zweig, Ernest Hemingway, Solženicyn).
K vrcholným česky psaným novelám patří Babička od Boženy Němcové, novoklasicistní Krysař Viktora Dyka či prózy Arnošta Lustiga.
Související články