Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí
m →Přístup k zřícenině: linky |
úprava odkazů |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
| strany = 192 |
| strany = 192 |
||
| isbn = 978-80-7316-287-0 |
| isbn = 978-80-7316-287-0 |
||
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name=" |
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name="Peša">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Peša |
| příjmení = Peša |
||
| příjmení2 = |
|||
| jméno = Vladimír |
| jméno = Vladimír |
||
| jméno2 = |
|||
| titul = České hrady |
| titul = České hrady |
||
| vydavatel = Argo |
| vydavatel = Argo |
||
Řádek 31: | Řádek 29: | ||
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období [[drancování]] procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie |
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období [[drancování]] procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Autorský kolektiv |
| příjmení = Autorský kolektiv |
||
| jméno = |
|||
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních |
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních |
||
| vydavatel = Olympia a.s. |
| vydavatel = Olympia a.s. |
||
Řádek 39: | Řádek 36: | ||
| strany = 78 |
| strany = 78 |
||
| isbn = 27-005-98 |
| isbn = 27-005-98 |
||
}}</ref>. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství. |
}}</ref>. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství. |
||
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie |
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Pohorecký |
| příjmení = Pohorecký |
||
| příjmení2 = |
|||
| jméno = Vladimír |
| jméno = Vladimír |
||
| jméno2 = |
|||
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech |
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech |
||
| vydavatel = Radioservis |
| vydavatel = Radioservis |
||
Řádek 61: | Řádek 56: | ||
Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky [[turistická značka|značených cest]], nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného [[údolí]] v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní [[věž]]e je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce [[Blíževedly]] se nachází malý skalní hrádek [[Hřídelík]]. |
Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky [[turistická značka|značených cest]], nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného [[údolí]] v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní [[věž]]e je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce [[Blíževedly]] se nachází malý skalní hrádek [[Hřídelík]]. |
||
Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z Lovosic so České Lípy. Oblast je např. na |
Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z Lovosic so České Lípy. Oblast je např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.195 </ref><ref name="Peša">Peša – České hrady, str. 117 </ref> |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references/> |
<references/> |
||
=== Literatura === |
|||
⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
⚫ | |||
* [http://www.visitczechia.com/cze/cz/docs/what-to-see/castles-chateaux/all/helfenburg-u- Na turistickém webu] |
* [http://www.visitczechia.com/cze/cz/docs/what-to-see/castles-chateaux/all/helfenburg-u- Na turistickém webu] |
||
* [http://www.mesto-ustek.cz/turistika_zamky.html Velmi podrobně na webu Úštěku] |
* [http://www.mesto-ustek.cz/turistika_zamky.html Velmi podrobně na webu Úštěku] |
||
{{geo cz|50|34|45.7|14|23|1.5}} |
{{geo cz|50|34|45.7|14|23|1.5}} |
||
Verze z 9. 5. 2012, 18:21
Helfenburk u Úštěka (též od 15. století nazýván Hrádek) je dnes zřícenina hradu ze 14. století vzdálená asi 4 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice.
Historie
Hrad pravděpodobně vystavěli Berkové z Dubé, pocházející z Ronovců, po roce 1350. V roce 1375 jej odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu Klinštejnů. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad.[1] Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo podhradí z několika budov, na hradu byla postavena kaple, vybudována 57 metrů hluboká nová studna a hrad byl obklopen příkopy a hradbami a byly zde načas přivezeny z pražského chrámu sv. Víta klenoty, relikvie a knihy. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [1] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zde zemřel roku 1431) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan Vilém z Illburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[1] Po vymření tohoto rodu roku 1538 hrad postupně zpustl.[2] Roku 1622 pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období drancování procházejících armád v třicetileté válce.[3]. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a začala být atraktivní pro turisty. Ten zde v letech 1887–1890 nechal postavit romantickou třípatrovou věž vysokou 30 metrů, kam vede 143 schodů.[4]
V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.[1]
Přístup k zřícenině
Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky značených cest, nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného údolí v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní věže je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce Blíževedly se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.
Nejbližší železniční zastávka se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na trati 087 z Lovosic so České Lípy. Oblast je např. na mapách KČT 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.[1][2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Hrádek (Helfenburk), s. 192. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „Toulavá“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ a b PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Helfenburk, s. 113. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „Peša“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia a.s., 1998. ISBN 27-005-98. Kapitola Hrádek - Helfenburk, s. 78.
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk, s. 40.
Literatura
- Helfenburk, Hrad pražských arcibiskupů; František Gabriel / Jaroslav Panáček / Kamil Podroužek, vydal Borek – Hrádek, o. s. v roce 2011, 1. vydání, 519 stran, ISBN 978-80-904730-0-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helfenburk u Úštěka na Wikimedia Commons