Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Pramení zde [[Opavice]], [[Osoblaha (řeka)|Osoblaha]] a [[Prudník (potok)|Prudník]]. Po západním kraji teče [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělá]], která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a [[Rychlebské hory|Rychlebskými horami]]. |
Pramení zde [[Opavice]], [[Osoblaha (řeka)|Osoblaha]] a [[Prudník (potok)|Prudník]]. Po západním kraji teče [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělá]], která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a [[Rychlebské hory|Rychlebskými horami]]. |
||
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je [[Příčný vrch]] (975 m n.m., současně nejvyšší vrchol [[Rejvízská hornatina|Rejvízské hornatiny]]), nejvyšším vrcholem polské části je [[Biskupská kupa]] (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol [[Hynčická hornatina|Hynčické hornatiny]]) ležící na státní hranici. |
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je [[Příčný vrch]] (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol [[Rejvízská hornatina|Rejvízské hornatiny]]), nejvyšším vrcholem polské části je [[Biskupská kupa]] (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol [[Hynčická hornatina|Hynčické hornatiny]]) ležící na státní hranici. |
||
{{překlad|de|Zuckmanteler Bergland|92519319}} |
{{překlad|de|Zuckmanteler Bergland|92519319}} |
Verze z 23. 1. 2012, 15:30
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku, které patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinoum, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské Vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons