Novela (literatura): Porovnání verzí
m r2.4.3) (robot přidal: simple:Novella |
m r2.6.4) (robot přidal: kk:Новелла |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
[[ja:中編小説]] |
[[ja:中編小説]] |
||
[[ka:ნოველა]] |
[[ka:ნოველა]] |
||
[[kk:Новелла]] |
|||
[[lb:Novell]] |
[[lb:Novell]] |
||
[[lt:Novelė]] |
[[lt:Novelė]] |
Verze z 22. 8. 2011, 05:11
Novela (italsky novinka) je prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné pointy.
Přes kořeny ve starší (antické i mimoevropské) tradici je za zakladatele žánru i označení pokládán italský renesanční spisovatel Giovanni Boccacio, autor sbírky sta novel (z dnešního pohledu ve sbírce převažují spíše povídky), nazvané Dekameron. Toto dílo bylo mimořádně vlivné a významné a termín i forma se proto brzy rozšířily (dalším významným renesančním dílem je sbírka Příkladných novel Miguela Cervantese či Canterburské povídky Geoffreyho Chaucera). Po skončení renesance nastal v žánru výrazný útlum. Novela se do centra dění znovu dostává v preromantismu (Chateaubriand – Atala), a romantismu (Puškin – Kapitánská dcerka), realismu (Guy de Maupassant – Miláček), i v literatuře dvacátého století (Stefan Zweig, Ernest Hemingway, Solženicyn).
K vrcholným česky psaným novelám patří Babička od Boženy Němcové, novoklasicistní Krysař Viktora Dyka či prózy Arnošta Lustiga.
Související články