Severní mořská cesta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ups
m a ešče čárečka utekla
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Northern Sea Route vs Southern Sea Route.svg|thumb|'''Mapa s vyznačenou severní námořní cestou''']]
[[Soubor:Northern Sea Route vs Southern Sea Route.svg|thumb|'''Mapa s vyznačenou severní námořní cestou''']]
'''Severní mořská cesta''' ({{vjazyce2|ru|''Северный морской путь''}}), dříve také '''Severovýchodní průjezd''' ({{vjazyce2|ru|''Северо-Восточный проход''}}) je označení námořní cesty podél celého severního a východního pobřeží [[Rusko|Ruska]]. Obvykle se začíná podél severního pobřeží [[Norsko|Norska]] přes město [[Murmansk]] a dále podél celého severního pobřeží Ruska k [[Beringův průliv|Beringovu průlivu]] a po té do [[Vladivostok]]u.
'''Severní mořská cesta''' ({{vjazyce2|ru|''Северный морской путь''}}), dříve také '''Severovýchodní průjezd''' ({{vjazyce2|ru|''Северо-Восточный проход''}}), je označení námořní cesty podél celého severního a východního pobřeží [[Rusko|Ruska]]. Obvykle se začíná podél severního pobřeží [[Norsko|Norska]] přes město [[Murmansk]] a dále podél celého severního pobřeží Ruska k [[Beringův průliv|Beringovu průlivu]] a po té do [[Vladivostok]]u.


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 6. 4. 2011, 20:34

Mapa s vyznačenou severní námořní cestou

Severní mořská cesta (rusky Северный морской путь), dříve také Severovýchodní průjezd (rusky Северо-Восточный проход), je označení námořní cesty podél celého severního a východního pobřeží Ruska. Obvykle se začíná podél severního pobřeží Norska přes město Murmansk a dále podél celého severního pobřeží Ruska k Beringovu průlivu a po té do Vladivostoku.

Historie

Ve středověku se v Evropě rozrůstaly obchodní styky s dálným východem, hlavně s Čínou. Námořní cesty byly nejvýhodnější, protože lodě dokázaly dopravit mnohonásobně více zboží než obchodní karavany cestující po souši. Nejvýhodnější cesta kolem Afriky byla obsazena Portugalci a tak ostatní mocnosti se snažili najít jiné cesty do Číny. Někteří pluli kolem světa, kolem Ameriky a Tichý oceán, jiní se pokoušeli najít cestu severními moři. Prvním kdo se pokusil proplout severovýchodní cestou byl anglický mořeplavec Hugh Willoughby v roce 1533. Doplul k pobřeží Kolského poloostrova, ale tam jeho lodi ztroskotaly a on sám zahynul. O proplutí na východ se pokoušeli od 16. století další mořeplavci. Mezi nejvýznamnějšími byl Sebastiano Caboto, Willem Barents, Henry Hudson, Pjotr Alexandrovič Čirikov a Julius von Payer. To se nakonec podařilo až v 19. století švédskému polárnímu badateli Adolfu Nordenskjöldovi, který 18. července 1879 proplul Beringovým průlivem a doplul do Tichého oceánu.

V dobách studené války a komunismu v Sovětském svazu byl v letní sezóně na této námořní cestě hustý provoz, hlavní myšlenkou bylo propojit ústí velkých sibiřských řek navzájem a se zbytkem země, vozily se především suroviny ze sibiřských nalezišť. Dnes je zhruba polovinu roku její severní část kvůli arktickému ledu neprůjezdná, v létě vyžaduje údržbu průjezdnosti pomocí ledoborců, což se po pádu komunismu ukázalo být neekonomické.

Reference

Externí odkazy


Šablona:Link GA