Kádžárovci: Porovnání verzí
přepisy a správný perský název dynastie i přesnější český název (překlad) názvu státu |
m úpravy |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
| mapa = Map Iran 1900-en.png |
| mapa = Map Iran 1900-en.png |
||
| velikost mapy = 290px |
| velikost mapy = 290px |
||
| mapa poznámka = Persie za vlády |
| mapa poznámka = Persie za vlády Kádžárovců |
||
| hlavní město = [[Teherán]] |
| hlavní město = [[Teherán]] |
||
| rozloha = |
| rozloha = |
||
Řádek 59: | Řádek 59: | ||
| větve rodu = |
| větve rodu = |
||
}} |
}} |
||
'''Kádžárovci''' ({{Vjazyce2|fa|دودمان قاجار}}, ''Dūdmân-e Qādžār''; {{vjazyce2|az|قاجارلر}}, ''Qacarlar'') byl v letech [[1794]]–[[1925]] předposlední perskou vládnoucí [[dynastie|dynastií]]. Kádžárovská dynastie byla [[Turkické národy|turkického]] původu a pocházela z kmene Kadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první |
'''Kádžárovci''' ({{Vjazyce2|fa|دودمان قاجار}}, ''Dūdmân-e Qādžār''; {{vjazyce2|az|قاجارلر}}, ''Qacarlar'') byl v letech [[1794]]–[[1925]] předposlední perskou vládnoucí [[dynastie|dynastií]]. Kádžárovská dynastie byla [[Turkické národy|turkického]] původu a pocházela z kmene Kadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první kádžárovský šáh [[Agá Muhammad Chán]]. Kadžarové původně sídlili ve [[střední Asie|střední Asii]], později se usadili v na severu [[Íránská vysočina|Íránské vysočiny]]. |
||
Po sesazení perské dynastie [[Safíovci|Safíovců]] v roce [[1722]] se rozhořel boj mezi |
Po sesazení perské dynastie [[Safíovci|Safíovců]] v roce [[1722]] se rozhořel boj mezi Kádžárovci a [[Afšárovci]] o moc v němž zvítězili Afšárovci a jejich vůdce [[Nádir Šáh]] (největší dobyvatel té doby) byl roku [[1736]] korunován šáhem. Po jeho smrti se ale jím obnovená perská říše opět rozpadala. |
||
V jižním a centrálním [[Írán]]u tak navíc vládly od roku [[1750]] vládci z rodu [[Zandovci|Zandovců]]. Dne [[14. květen|14. května]] [[1796]] byl |
V jižním a centrálním [[Írán]]u tak navíc vládly od roku [[1750]] vládci z rodu [[Zandovci|Zandovců]]. Dne [[14. květen|14. května]] [[1796]] byl kádžárovský náčelník [[Agá Muhammad Chán]], který již v roce [[1794]] porazil posledního zandského vládce [[Lotf Alí Chán|Lotfa Alího Chána]], prohlášen novým perským [[šáh]]em a poslední [[Afšárovci|Afšárovec]] Šáhruch, byl v [[Mašhad]]u brutálně umučen k smrti. Snahy Kádžárovců obnovit slávu Persie, které započal Ágá Muhammad Chán, ale narazily na [[ruské impérium|ruskou]] a [[britské impérium|britskou]] expanzi. Kádžárovské panovníky čekaly porážky v [[rusko-perské války|rusko-perských válkách]], které vedly k územním ztrátám a zvyšující se hospodářské závislosti na Británii. Dynastie byla století od nástupu k moci oslabována vnitřními konflikty ([[bábitské povstání]], [[perská konstituční revoluce 1905–1911]]). V důsledku britsko-ruské dohody z roku [[1907]] byla už bezmocná [[Persie]] rozdělena na sféry vlivu. |
||
Posledním |
Posledním kádžárovským šáhem byl v letech [[1909]]–[[1925]] [[Ahmad Šáh]], kterého sesadil ambiciozní kozácký velitel [[Rezá Šáh Pahlaví]], který se poté sám stal šáhem a založil vlastní dynastii [[Dynastie Pahlaví|Pahlaví]]. Celkem se tedy na perském trůnu vystřídalo 7 panovníků z rodu Kádžárovců. Předposlední Kádžárovec na perském trůnu, otec Ahmada Šáha [[Muhammad Alí Šáh]], vládl pouze 2 roky. |
||
Současnou hlavou rodu je od roku [[1988]] princ [[Alí Mírzá Kádžár]], který je synovcem posledního šáha [[Ahmad Šáh|Ahmada Šáha]]. Zároveň od roku [[1988]] je post |
Současnou hlavou rodu je od roku [[1988]] princ [[Alí Mírzá Kádžár]], který je synovcem posledního šáha [[Ahmad Šáh|Ahmada Šáha]]. Zároveň od roku [[1988]] je post kádžárovského uchazeče o perský resp. íránský trůn oddělen od postu hlavy rodu, takže kádžárovským uchazečem trůnu je princ [[Muhammad Hassan Mírzá II.]] |
||
== Seznam perských |
== Seznam perských kádžárovských šáhů == |
||
* [[Agá Muhammad Chán]] – ([[1794]]–[[1797]]) |
* [[Agá Muhammad Chán]] – ([[1794]]–[[1797]]) |
||
* [[ |
* [[Fát Alí Šáh]] – ([[1797]]–[[1834]]) |
||
* [[Muhammad Šáh Kádžár]] – ([[1834]]–[[1848]]) |
* [[Muhammad Šáh Kádžár]] – ([[1834]]–[[1848]]) |
||
* [[Násir ad-Dín Šáh]] – ([[1848]]–[[1896]]) |
* [[Násir ad-Dín Šáh]] – ([[1848]]–[[1896]]) |
Verze z 23. 6. 2021, 13:07
Vyvýšený stát Írán Dowlat-e Âlije-je Irân دولت علیّه ایران
| |||||||||||||
Hymna Salâm-i šâh | |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Kádžárovci | |
---|---|
Země | Persie (Írán) |
Tituly | perský šáh |
Zakladatel | Agá Muhammad Chán |
Rok založení | 1794 |
Konec vlády | 1925 |
Poslední vládce | Ahmad Šáh |
Současná hlava | Alí Mirza Kádžár |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kádžárovci (persky دودمان قاجار, Dūdmân-e Qādžār; ázerbájdžánsky قاجارلر, Qacarlar) byl v letech 1794–1925 předposlední perskou vládnoucí dynastií. Kádžárovská dynastie byla turkického původu a pocházela z kmene Kadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první kádžárovský šáh Agá Muhammad Chán. Kadžarové původně sídlili ve střední Asii, později se usadili v na severu Íránské vysočiny.
Po sesazení perské dynastie Safíovců v roce 1722 se rozhořel boj mezi Kádžárovci a Afšárovci o moc v němž zvítězili Afšárovci a jejich vůdce Nádir Šáh (největší dobyvatel té doby) byl roku 1736 korunován šáhem. Po jeho smrti se ale jím obnovená perská říše opět rozpadala.
V jižním a centrálním Íránu tak navíc vládly od roku 1750 vládci z rodu Zandovců. Dne 14. května 1796 byl kádžárovský náčelník Agá Muhammad Chán, který již v roce 1794 porazil posledního zandského vládce Lotfa Alího Chána, prohlášen novým perským šáhem a poslední Afšárovec Šáhruch, byl v Mašhadu brutálně umučen k smrti. Snahy Kádžárovců obnovit slávu Persie, které započal Ágá Muhammad Chán, ale narazily na ruskou a britskou expanzi. Kádžárovské panovníky čekaly porážky v rusko-perských válkách, které vedly k územním ztrátám a zvyšující se hospodářské závislosti na Británii. Dynastie byla století od nástupu k moci oslabována vnitřními konflikty (bábitské povstání, perská konstituční revoluce 1905–1911). V důsledku britsko-ruské dohody z roku 1907 byla už bezmocná Persie rozdělena na sféry vlivu.
Posledním kádžárovským šáhem byl v letech 1909–1925 Ahmad Šáh, kterého sesadil ambiciozní kozácký velitel Rezá Šáh Pahlaví, který se poté sám stal šáhem a založil vlastní dynastii Pahlaví. Celkem se tedy na perském trůnu vystřídalo 7 panovníků z rodu Kádžárovců. Předposlední Kádžárovec na perském trůnu, otec Ahmada Šáha Muhammad Alí Šáh, vládl pouze 2 roky.
Současnou hlavou rodu je od roku 1988 princ Alí Mírzá Kádžár, který je synovcem posledního šáha Ahmada Šáha. Zároveň od roku 1988 je post kádžárovského uchazeče o perský resp. íránský trůn oddělen od postu hlavy rodu, takže kádžárovským uchazečem trůnu je princ Muhammad Hassan Mírzá II.
Seznam perských kádžárovských šáhů
- Agá Muhammad Chán – (1794–1797)
- Fát Alí Šáh – (1797–1834)
- Muhammad Šáh Kádžár – (1834–1848)
- Násir ad-Dín Šáh – (1848–1896)
- Muzaffaruddín Šáh – (1896–1907)
- Muhammad Alí Šáh – (1907–1909)
- Ahmad Šáh Kádžár – (1909–1925)
-
Agá Muhammad
-
Fát Alí Šáh
-
Muhammad Šáh
-
Násir ad-Dín Šáh
-
Muzaffaruddín Šáh
-
Muhammad Alí Šáh
-
Ahmad Šáh
Související články
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kádžárovci na Wikimedia Commons
- Dějiny Persie
- Perská říše
Předchůdce | Kádžárovci | Nástupce |
---|---|---|
Zandové Afšárovci |
Perská královská dynastie 1794–1925 |
Pahlaví |