Kádžárovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyvýšený stát Írán
Dowlat-e Âlije-je Irân
دولت علیّه ایران
 Zandovci
 Kartli-Kacheti
 Afšárovci
17891925 Dynastie Pahlaví 
Ruské impérium 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Salâm-i šâh
geografie
Mapa
Persie za vlády Kádžárovců
obyvatelstvo
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Zandovci Zandovci
Kartli-Kacheti Kartli-Kacheti
Afšárovci Afšárovci
následující:
Dynastie Pahlaví Dynastie Pahlaví
Ruské impérium Ruské impérium
Kádžárovci
Znak Íránu za dynastie Kádžárovců
Znak Íránu za dynastie Kádžárovců
ZeměPersie (Írán)
Titulyperský šáh
ZakladatelAgá Muhammad Chán
Rok založení1794
Konec vlády1925
Poslední vládceAhmad Šáh
Současná hlavaAlí Mirza Kádžár

Kádžárovci (persky دودمان قاجار‎, Dūdmân-e Qādžār; ázerbájdžánsky قاجارلر, Qacarlar) byl v letech 17941925 předposlední perskou vládnoucí dynastií. Kádžárovská dynastie byla turkického původu a pocházela z kmene Kadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první kádžárovský šáh Agá Muhammad Chán. Kadžarové původně sídlili ve střední Asii, později se usadili v na severu Íránské vysočiny.

Po sesazení perské dynastie Safíovců v roce 1722 se rozhořel boj mezi Kádžárovci a Afšárovci o moc v němž zvítězili Afšárovci a jejich vůdce Nádir Šáh (největší dobyvatel té doby) byl roku 1736 korunován šáhem. Po jeho smrti se ale jím obnovená perská říše opět rozpadala.

V jižním a centrálním Íránu tak navíc vládly od roku 1750 vládci z rodu Zandovců. Dne 14. května 1796 byl kádžárovský náčelník Agá Muhammad Chán, který již v roce 1794 porazil posledního zandského vládce Lotfa Alího Chána, prohlášen novým perským šáhem a poslední Afšárovec Šáhruch, byl v Mašhadu brutálně umučen k smrti. Snahy Kádžárovců obnovit slávu Persie, které započal Ágá Muhammad Chán, ale narazily na ruskou a britskou expanzi. Kádžárovské panovníky čekaly porážky v rusko-perských válkách, které vedly k územním ztrátám a zvyšující se hospodářské závislosti na Británii. Dynastie byla století od nástupu k moci oslabována vnitřními konflikty (bábitské povstání, perská konstituční revoluce 1905–1911). V důsledku britsko-ruské dohody z roku 1907 byla už bezmocná Persie rozdělena na sféry vlivu.

Posledním kádžárovským šáhem byl v letech 19091925 Ahmad Šáh, kterého sesadil ambiciozní kozácký velitel Rezá Šáh Pahlaví, který se poté sám stal šáhem a založil vlastní dynastii Pahlaví. Celkem se tedy na perském trůnu vystřídalo 7 panovníků z rodu Kádžárovců. Předposlední Kádžárovec na perském trůnu, otec Ahmada Šáha Muhammad Alí Šáh, vládl pouze 2 roky.

Současnou hlavou rodu je od roku 1988 princ Alí Mírzá Kádžár, který je synovcem posledního šáha Ahmada Šáha. Zároveň od roku 1988 je post kádžárovského uchazeče o perský resp. íránský trůn oddělen od postu hlavy rodu, takže kádžárovským uchazečem trůnu je princ Muhammad Hassan Mírzá II.

Seznam perských kádžárovských šáhů[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Kádžárovci Nástupce
Zandové
Afšárovci
Perská královská dynastie
17941925
Pahlaví