Úpské rašeliniště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rekat
Ppipek (diskuse | příspěvky)
m Pouze jsem přidal správný odkaz na stránku o slavíku modráčkovi tundrovém.
Řádek 12: Řádek 12:
| datum vydání =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-04-02
| datum přístupu = 2020-04-02
}}</ref> Z flóry zde najdeme [[Borovice kleč|klečovité]] porosty, [[Kyhanka sivolistá|kyhanku sivolistou]], [[Šicha oboupohlavná|šichu oboupohlavnou]], [[suchopýr pochvatý]] a [[Suchopýr úzkolistý|úzkolistý]] a další [[Šáchorovité|šáchorovité rostliny]] a mechy. Vyskytují se zde také [[Glaciální relikt|glaciální relikty]], jako je [[ostružiník moruška]], [[všivec krkonošský]] či [[rašeliník Lindbergův]]. Z živočichů zde žije [[hraboš mokřadní]], vážky [[lesklice horská]] a [[šídlo horské]], pavouk slíďák (''Arctosa alpigena lamperti'') a pavouk [[Plachetnatkovití|plachetnatka]] ''Bolyphanthes luteolus,'' z hmyzu dále ještě potápník ''Hydroporus nivalis'', střevlíček ''Patrobus assimilis'', [[Chrostíci|chrostík]] ''Oligotricha striata'' a motýl [[dřevobarvec bolševníkový]] (''Dasypolia templi''). Vyskytují se zde i různé druhy ptáku, jako je například [[čečetka tmavá]] (''Carduelis cabaret''), slavík [[modráček tundrový]] (''Luscinia svecica svecica'') a [[pěvuška modrá]] (''Prunella modularis'').<ref name=":0" />
}}</ref> Z flóry zde najdeme [[Borovice kleč|klečovité]] porosty, [[Kyhanka sivolistá|kyhanku sivolistou]], [[Šicha oboupohlavná|šichu oboupohlavnou]], [[suchopýr pochvatý]] a [[Suchopýr úzkolistý|úzkolistý]] a další [[Šáchorovité|šáchorovité rostliny]] a mechy. Vyskytují se zde také [[Glaciální relikt|glaciální relikty]], jako je [[ostružiník moruška]], [[všivec krkonošský]] či [[rašeliník Lindbergův]]. Z živočichů zde žije [[hraboš mokřadní]], vážky [[lesklice horská]] a [[šídlo horské]], pavouk slíďák (''Arctosa alpigena lamperti'') a pavouk [[Plachetnatkovití|plachetnatka]] ''Bolyphanthes luteolus,'' z hmyzu dále ještě potápník ''Hydroporus nivalis'', střevlíček ''Patrobus assimilis'', [[Chrostíci|chrostík]] ''Oligotricha striata'' a motýl [[dřevobarvec bolševníkový]] (''Dasypolia templi''). Vyskytují se zde i různé druhy ptáku, jako je například [[čečetka tmavá]] (''Carduelis cabaret''), [[slavík modráček tundrový]] (''Luscinia svecica svecica'') a [[pěvuška modrá]] (''Prunella modularis'').<ref name=":0" />


== Ochrana ==
== Ochrana ==

Verze z 17. 6. 2021, 10:36

Vrcholové partie Krkonoš mezi Luční boudou a Sněžkou. Úpské rašeliniště je na snímku vlevo. Na něm jsou vidět obě největší rašelinná jezírka, vlevo větší na polské straně a vpravo menší ne české straně.

Úpské rašeliniště se nachází v Krkonoších v nadmořské výšce přesahující 1400 metrů mezi Luční boudou, Studniční horou a Hraničním hřebenem. Má rozlohu 72,8 ha a jedná se tak o největší vrchovištní rašeliniště v Krkonoších. Mocnost rašeliniště, které částečně zasahuje na polské území, dosahuje až 1,20 metru. Nacházejí se zde až jeden metr hluboká rašelinná jezírka (největší na české straně má rozlohu 834 m²[1] a největší na polské straně má rozlohu 1544 m²[2]) a rašelinné kopečky, tzv. bulty. Voda z rašeliniště je odváděna do Úpy, v menší míře do Bílého Labe.

Úpské rašeliniště patří k neznámějším ze zhruba šesti desítek rašelinišť, která se vyskytují na náhorních plošinách Krkonoš a svým charakterem připomínají rašeliniště v severní Evropě.[3] Z flóry zde najdeme klečovité porosty, kyhanku sivolistou, šichu oboupohlavnou, suchopýr pochvatý a úzkolistý a další šáchorovité rostliny a mechy. Vyskytují se zde také glaciální relikty, jako je ostružiník moruška, všivec krkonošský či rašeliník Lindbergův. Z živočichů zde žije hraboš mokřadní, vážky lesklice horská a šídlo horské, pavouk slíďák (Arctosa alpigena lamperti) a pavouk plachetnatka Bolyphanthes luteolus, z hmyzu dále ještě potápník Hydroporus nivalis, střevlíček Patrobus assimilis, chrostík Oligotricha striata a motýl dřevobarvec bolševníkový (Dasypolia templi). Vyskytují se zde i různé druhy ptáku, jako je například čečetka tmavá (Carduelis cabaret), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) a pěvuška modrá (Prunella modularis).[3]

Ochrana

Lokalita byla v roce 1952 vyhlášena přírodní rezervací. Úpské rašeliniště je součástí I. zóny Krkonošského národního parku a zároveň je zapsáno na seznamu světově významných mokřadů Ramsarské dohody.[4] Vstup do území není povolen, nicméně prochází tudy modře značená turistická stezka mezi Luční boudou a bývalou Obří boudou.

Odkazy

Reference

  1. Mapy.cz
  2. Mapy.cz
  3. a b Seznam. Severská rašeliniště [online]. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  4. Významná data Krkonošského národního parku [online]. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy