Halogenidy: Porovnání verzí
m poznámka o halidech |
Narovnání přesměrování Sloučenina |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Halogenidy''' jsou dvouprvkové [[ |
'''Halogenidy''' jsou dvouprvkové [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] [[Halogeny|halogenů]] s [[Elektronegativita|elektropozitivnějšími]] [[Chemický prvek|prvky]] nebo [[soli]] [[Halogenovodíky|halogenovodíků]].<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Klikorka |
| příjmení = Klikorka |
||
| jméno = Jiří |
| jméno = Jiří |
||
Verze z 14. 5. 2021, 03:43
Halogenidy jsou dvouprvkové sloučeniny halogenů s elektropozitivnějšími prvky nebo soli halogenovodíků.[1] Nejznámější z nich je chlorid sodný, NaCl – kuchyňská sůl. Jsou podskupinou halidů jako tzv. anorganické halidy. V anglické nomenklatuře termín hallides označuje české halogenidy a ne halidy.
Vlastnosti
Převážně jsou rozpustné ve vodě. Mezi málo rozpustné ve vodě patří halogenidy mědi, stříbra, rtuti nebo olova.
Názvosloví
V názvu na prvním místě stojí podstatné jméno + -id a poté přídavné jméno s koncovkou daného oxidačního čísla. Ve vzorci je tomu přesně naopak. Příklad: chlorid sodný - chlor má oxidační číslo -I a -ný je koncovka oxidačního čísla I. Protože součet oxidačních čísel se rovná 0, není potřeba měnit počet jakéhokoliv z prvků sloučeniny. Vzorec je tím pádem NaCl.[2]
Příprava
Halogenidy se připravují např. přímou syntézou prvků (2 Fe + 3 Cl2 → 2 FeCl3) nebo reakcí halogenovodíkových kyselin s neušlechtilými kovy, hydroxidy a oxidy kovů (Zn + 2 HCl → ZnCl2 + H2; KOH + HCl → KCl + H2O).
Rozdělení
Iontové
Sloučeniny halogenů s prvky s nízkou elektronegativitou se nazývají iontové halogenidy. V roztocích vedou elektrický proud. Vyznačují se vysokou teplotou tání a varu. Příklad: NaCl, KBr.
Polymerní
Sloučeniny halogenů s kovy ze střední části periodické tabulky se nazývají polymerní halogenidy. Vázané prvky jsou spojeny kovalentními vazbami do řetězců či vrstev. Vyznačují se nižší teplotou tání a varu. Příklad: CoCl3.
Molekulové
Sloučeniny halogenů s nekovy a polokovy se nazývají molekulové halogenidy. Vázané prvky jsou spojeny kovalentními vazbami do molekul. Jsou těkavé, často plynné nebo kapalné. Příklad: PCl5.
Užití
Nejznámější užití je v klasické fotografii a kinematografii, kde halogenidy tvoří světlocitlivou vrstvu filmového materiálu.
Přehled skupin
Reference
Literatura
- KLIKORKA, Jiří; HÁJEK, Bohumil; VOTINSKÝ, Jiří. Obecná a anorganická chemie. 2., nezměněné vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1989. 591 s.
