Louise Michelová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Biografie: doplnění roku trvání - VIZ Pařížská komuna zde na wikipedii .
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot
Řádek 9: Řádek 9:
| editoři = Bullitt Lowry, Elizabeth Ellington Gunter
| editoři = Bullitt Lowry, Elizabeth Ellington Gunter
| titul = The Red Virgin: Memoirs of Louise Michel
| titul = The Red Virgin: Memoirs of Louise Michel
| url = https://archive.org/details/redvirginmemoirs00mich
| vydavatel = University of Alabama Press
| vydavatel = University of Alabama Press
| místo = Alabama
| místo = Alabama
| rok = 1981
| rok = 1981
| isbn = 0817300635
| isbn = 0817300635
| strany = [https://archive.org/details/redvirginmemoirs00mich/page/n188 168]
| strany = 168
| jazyk = angličtina
| jazyk = angličtina
}}</ref> V tom samém roce vedla rozvášněný dav, který vyraboval pekařský obchod, a byla kvůli tomu odsouzena na šest let do vězení. Propuštěna byla už v roce 1886, avšak po krátkém čase byla opět zatčena kvůli politické činnosti. Roku 1890 odešla do Anglie, odkud se vrátila až o pět let později. Kvůli své činnosti opět čelila mnohým zatknutím. Na sklonku života začala cestovat po Francii a přednášet o anarchismu. Zemřela 10. ledna 1905 v hotelu Oasis v [[Marseille]]. Je po ní pojmenována [[Louise Michel (stanice metra v Paříži)|stanice pařížského metra]]. Ve [[Španělská občanská válka|španělské občanské válce]] bojovali také francouzští [[Interbrigády|interbrigadisté]] v [[Bataliony Louisy Michelové|Batalionech Louisy Michelové]].
}}</ref> V tom samém roce vedla rozvášněný dav, který vyraboval pekařský obchod, a byla kvůli tomu odsouzena na šest let do vězení. Propuštěna byla už v roce 1886, avšak po krátkém čase byla opět zatčena kvůli politické činnosti. Roku 1890 odešla do Anglie, odkud se vrátila až o pět let později. Kvůli své činnosti opět čelila mnohým zatknutím. Na sklonku života začala cestovat po Francii a přednášet o anarchismu. Zemřela 10. ledna 1905 v hotelu Oasis v [[Marseille]]. Je po ní pojmenována [[Louise Michel (stanice metra v Paříži)|stanice pařížského metra]]. Ve [[Španělská občanská válka|španělské občanské válce]] bojovali také francouzští [[Interbrigády|interbrigadisté]] v [[Bataliony Louisy Michelové|Batalionech Louisy Michelové]].

Verze z 7. 10. 2020, 03:05

Louise Michelová
Rodné jménoClémence Louise Michel
Narození29. května 1830
Vroncourt-la-Côte
Úmrtí9. ledna 1905 (ve věku 74 let)
Marseille
Místo pohřbeníSaint Pierre Cemetery (1905)
Levallois-Perret Cemetery (od 1905)
Povoláníučitelka, básnířka, pedagožka, dopisní korespondentka, novinářka, komunard, anarchista, politička a spisovatelka
Nábož. vyznáníateismus
Partner(ka)Charlotte Vauvelle (1895–1905)[1]
PodpisLouise Michelová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louise Michelová (29. květen 1830, Haute-Marne10. leden 1905, Marseille) byla francouzská anarchistka, učitelka a zdravotní sestra. Často používala pseudonym Clémence.

Biografie

Během Pařížské komuny ošetřovala raněné komunardy. Po porážce Pařížské komuny (1871) byla deportována na Novou Kaledonii. Tam se poznala s anarchofeministkou Nathalií Lemel, která byla taktéž aktivní v Pařížské komuně. Setkání s Nathalií ji ovlivnilo natolik, že se stala anarchistkou. Do Francie se vrátila v roce 1880 po amnestii udělené vzbouřencům z komuny. V Evropě začala s revolučními aktivitami. V roce 1881 se zúčastnila anarchistického kongresu v Londýně, kde se zúčastnila mnohých demonstrací a měla na nich i projevy.

V roce 1883 v Paříži během anarchistické demonstrace nesla nad sebou černou zástavu, ze které se díky tomu stal tradiční anarchistický symbol. Podle ní je černá vlajka „vlajkou stávkujících a vlajkou těch, kteří jsou hladoví“.[2] V tom samém roce vedla rozvášněný dav, který vyraboval pekařský obchod, a byla kvůli tomu odsouzena na šest let do vězení. Propuštěna byla už v roce 1886, avšak po krátkém čase byla opět zatčena kvůli politické činnosti. Roku 1890 odešla do Anglie, odkud se vrátila až o pět let později. Kvůli své činnosti opět čelila mnohým zatknutím. Na sklonku života začala cestovat po Francii a přednášet o anarchismu. Zemřela 10. ledna 1905 v hotelu Oasis v Marseille. Je po ní pojmenována stanice pařížského metra. Ve španělské občanské válce bojovali také francouzští interbrigadisté v Batalionech Louisy Michelové.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise Michelová na slovenské Wikipedii.

  1. Le Maitron.
  2. The Red Virgin: Memoirs of Louise Michel. Příprava vydání Bullitt Lowry, Elizabeth Ellington Gunter. Alabama: University of Alabama Press, 1981. Dostupné online. ISBN 0817300635. S. 168. (angličtina) 

Externí odkazy