William Hogarth: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění článku, zdroje, galerie
m kor.
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''William Hogarth''' [''viljem hogárt''] ([[10. listopad]]u [[1697]] [[Londýn]] – [[26. říjen|26. října]] [[1764]] tamt.) byl [[Anglie|anglický]] [[malíř]] a [[Grafika|grafik]], považovaný za předchůdce [[karikatura|karikatury]].
'''William Hogarth''' [''viljem hogárt''] ([[10. listopad]]u [[1697]] [[Londýn]] – [[26. říjen|26. října]] [[1764]] tamtéž) byl [[Anglie|anglický]] [[malíř]] a [[Grafika|grafik]], považovaný za předchůdce [[karikatura|karikatury]].


== Život a dílo ==
== Život a dílo ==
Řádek 16: Řádek 16:
| strany = 290-291
| strany = 290-291
| isbn = 80-207-0023-4
| isbn = 80-207-0023-4
}}</ref> Už v mládí musel živit rodinu, protože jeho otec byl ve vězení pro dlužníky ve [[Fleet Street]]. V roce 1720 si otevřel ryteckou dílnu s vlastní tiskárnou a brzy si získal popularitu svými rytinami a návrhy knih.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Už v mládí musel živit rodinu, protože jeho otec byl ve vězení pro dlužníky ve [[Fleet Street]]. V roce 1720 si otevřel ryteckou dílnu s vlastní tiskárnou a brzy si získal popularitu svými rytinami a návrhy knih.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hosack Jamesová
| příjmení = Hosack Jamesová
| jméno = Karen
| jméno = Karen
Řádek 30: Řádek 30:
| strany = 115-119
| strany = 115-119
| isbn = 978-80-7617-785-7
| isbn = 978-80-7617-785-7
}}</ref> Samostatně začal tvořit [[Satira|satirické]] kresby a rytiny, které karikovaly život lepší společnosti, svět londýnských divadel a plesů i veřejné dobové skandály. Pověst si získal ilustracemi básnické knihy ''Hudibras'' [[Samuel Butler (básník)|Samuela Butlera]] v roce 1726 a cestopisu ''Voyages en Europe, Asie et Afrique'', který napsal Aubry de La Motraye v roce 1723. <ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Samostatně začal tvořit [[Satira|satirické]] kresby a rytiny, které karikovaly život lepší společnosti, svět londýnských divadel a plesů i veřejné dobové skandály. Pověst si získal ilustracemi básnické knihy ''Hudibras'' [[Samuel Butler (básník)|Samuela Butlera]] v roce 1726 a cestopisu ''Voyages en Europe, Asie et Afrique'', který napsal Aubry de La Motraye v roce 1723.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = William Hogarth – Encyklopedie knihy
| titul = William Hogarth – Encyklopedie knihy
| periodikum = www.encyklopedieknihy.cz
| periodikum = www.encyklopedieknihy.cz
| url = https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/William_Hogarth
| url = https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/William_Hogarth
| datum přístupu = 2020-02-07
| datum přístupu = 2020-02-07
}}</ref> Zapsal se do malířské školy v [[Covent Garden]] a navštěvoval i dvorního malíře [[James Thornhill|Jamese Thornhilla]]. Roku 1729 se zamiloval do jeho dcery, unesl ji a tajně se s ní oženil. Teprve když dosáhl úspěchu, mohl se se svým tchánem smířit.
}}</ref> Zapsal se do malířské školy v [[Covent Garden]] a navštěvoval i dvorního malíře [[James Thornhill|Jamese Thornhilla]]. Roku 1729 se zamiloval do jeho dcery, unesl ji a tajně se s ní oženil. Teprve když dosáhl úspěchu, mohl se se svým tchánem smířit.


Od konce 20. let maloval skupinové portréty zámožných rodin, ale proslavil se svými „''Modern moral subjects''“, sériemi sarkastických obrazů o životě například [[Prostituce|prostitutky]], zhýralce nebo o nešťastném manželství. Vydával je také jako mědirytiny a měly nesmírný úspěch. Mezi jeho nejznámější cykly patří ''Život prostitutky'' (1731-1732), ''Život prostopášníka'' (1733), ''Manželství podle módy'' (1742-1744), ''Volby'' (1755-1758). Prodávaly se po celé Evropě a německý spisovatel [[Georg Christoph Lichtenberg]] napsal celou knihu kousavých komentářů k Hogarthovým rytinám. Protože byly tak úspěšné, objevila se řada padělků a Hogarth si roku 1735 vymohl zákon na ochranu autorských práv (tzv. Hogarthův zákon). Otevřel si vlastní malířskou akademii, která byla ve své době nejdůležitější uměleckou školou v Londýně.<ref name=":0" /> Roku 1757 byl jmenován dvorním malířem, stal se však také terčem [[Urážka na cti|difamací]] a [[Polemika|polemik]], které jeho životní pesimismus a skepsi jen prohloubily.
Od konce 20. let maloval skupinové portréty zámožných rodin, ale proslavil se svými „''Modern moral subjects''“, sériemi sarkastických obrazů o životě například [[Prostituce|prostitutky]], zhýralce nebo o nešťastném manželství. Vydával je také jako mědirytiny a měly nesmírný úspěch. Mezi jeho nejznámější cykly patří ''Život prostitutky'' (1731–1732), ''Život prostopášníka'' (1733), ''Manželství podle módy'' (1742–1744), ''Volby'' (1755–1758). Prodávaly se po celé Evropě a německý spisovatel [[Georg Christoph Lichtenberg]] napsal celou knihu kousavých komentářů k Hogarthovým rytinám. Protože byly tak úspěšné, objevila se řada padělků a Hogarth si roku 1735 vymohl zákon na ochranu autorských práv (tzv. Hogarthův zákon). Otevřel si vlastní malířskou akademii, která byla ve své době nejdůležitější uměleckou školou v Londýně.<ref name=":0" /> Roku 1757 byl jmenován dvorním malířem, stal se však také terčem [[Urážka na cti|difamací]] a [[Polemika|polemik]], které jeho životní pesimismus a skepsi jen prohloubily.


Obrazy a zejména rytinami pranýřoval různé zlořády soudobé anglické společnosti, jako snobismus, korupci, pouliční hluk nebo týrání zvířat, kdežto jeho náboženské a historické obrazy neměly velký úspěch. Snažil se proto založit samostatnou britskou tradici satirického malířství, která se stala předchůdcem karikatury i [[komiks]]u.<ref>{{Citace periodika
Obrazy a zejména rytinami pranýřoval různé zlořády soudobé anglické společnosti, jako snobismus, korupci, pouliční hluk nebo týrání zvířat, kdežto jeho náboženské a historické obrazy neměly velký úspěch. Snažil se proto založit samostatnou britskou tradici satirického malířství, která se stala předchůdcem karikatury i [[komiks]]u.<ref>{{Citace periodika
Řádek 51: Řádek 51:
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1006380-upadek-nezastavis-william-hogarth-mel-co-karikovat-i-dnes
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1006380-upadek-nezastavis-william-hogarth-mel-co-karikovat-i-dnes
| datum přístupu = 2018-05-27
| datum přístupu = 2018-05-27
}}</ref> Byl jedním z prvních britských umělců, kteří mohli pracovat bez podpory mecenášů.
}}</ref> Byl jedním z prvních britských umělců, kteří mohli pracovat bez podpory mecenášů.


Své názory na umění shrnul v knize ''Analýza krás''y (''The Analysis of Beauty)'' z roku 1753.<ref>{{Citace periodika
Své názory na umění shrnul v knize ''Analýza krás''y (''The Analysis of Beauty)'' z roku 1753.<ref>{{Citace periodika
| titul = William Hogarth {{!}} Biography, Art, & Facts
| titul = William Hogarth {{!}} Biography, Art, & Facts
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| periodikum = Encyclopedia Britannica
Řádek 61: Řádek 61:
}}</ref>
}}</ref>


Jeho blízkým přítelem byl spisovatel [[Henry Fielding]].
Jeho blízkým přítelem byl spisovatel [[Henry Fielding]].

<br />


== Galerie ==
== Galerie ==
Řádek 70: Řádek 68:
Soubor:William Hogarth 027.jpg|Zhýralec v hospodě (1735)
Soubor:William Hogarth 027.jpg|Zhýralec v hospodě (1735)
Soubor:William Hogarth 010.jpg|Hogartovi služebníci (1750)
Soubor:William Hogarth 010.jpg|Hogartovi služebníci (1750)
Soubor:William Hogarth - Beer Street.jpg|“Pivní ulice“ (1751)
Soubor:William Hogarth - Beer Street.jpg|''Pivní ulice'' (1751)
Soubor:Marriage A-la-Mode 2, The Tête à Tête - William Hogarth.jpg|Manžlelství podle módy: Mezi čtyřma očima (asi 1743)
Soubor:Marriage A-la-Mode 2, The Tête à Tête - William Hogarth.jpg|Manžlelství podle módy: Mezi čtyřma očima (asi 1743)
Soubor:William Hogarth - The Shrimp Girl.jpg|Prodavačka krevet (1740)
Soubor:William Hogarth - The Shrimp Girl.jpg|Prodavačka krevet (1740)
Řádek 86: Řádek 84:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Hogarth, William. Sv. 11, str. 464.
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Hogarth, William. Sv. 11, str. 464.
* Bendová Eva - Váša Ondřej. Proměny Williama Hogartha. Nezřízenost bídy. Praha : Národní galerie 2013. ISBN 978-80-7035-543-5.
* Bendová Eva – Váša Ondřej. Proměny Williama Hogartha. Nezřízenost bídy. Praha : Národní galerie 2013. ISBN 978-80-7035-543-5.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Commons|William Hogarth}}
* {{Commons|William Hogarth}}
* [https://web.archive.org/web/20060830230055/http://www.lamp.ac.uk/hogarth/ William Hogarth Archives Obrazy ve sbírce univerzity v Lampeteru] {{en}}
* {{en}}
* [https://web.archive.org/web/20060830230055/http://www.lamp.ac.uk/hogarth/ William Hogarth Archives Obrazy ve sbírce univerzity v Lampeteru]
* [https://web.archive.org/web/20110226042933/http://hogarth_scholar.fortunecity.com/ The Site for Research on William Hogarth] {{en}}
⚫
* [http://www.litencyc.com/php/sworks.php?rec=true&UID=12984 Print series in detail] {{en}}
* [https://web.archive.org/web/20110226042933/http://hogarth_scholar.fortunecity.com/ The Site for Research on William Hogarth]
⚫
* [http://www.tate.org.uk/britain/exhibitions/hogarth Hogarthova výstava v Tate Britain 2007] {{en}}
⚫
* [http://www.litencyc.com/php/sworks.php?rec=true&UID=12984 Print series in detail]
⚫
* [http://www.youtube.com/watch?v=QMtz9ciE9M0 „The Analysis of Beauty“ tribute by Disinformation] {{en}}
⚫
* [http://www.tate.org.uk/britain/exhibitions/hogarth Hogarthova výstava v Tate Britain 2007]
⚫
* [http://www.wikigallery.org/wiki/artist37721/William-Hogarth/page-1 William Hogarth na Wikigallery] {{en}}
⚫
* [http://www.youtube.com/watch?v=QMtz9ciE9M0 "The Analysis of Beauty" tribute by Disinformation]
⚫
* [https://khanovaskola.cz/video/42/313/1931-william-hogarth-manzeltsvi-dneska-kolem-1743 William Hogarth: Manželství podle módy {{en}}
⚫
* [http://www.wikigallery.org/wiki/artist37721/William-Hogarth/page-1 William Hogarth na Wikigallery]
⚫
*[https://khanovaskola.cz/video/42/313/1931-william-hogarth-manzeltsvi-dneska-kolem-1743 William Hogarth: Manželství podle módy (anglicky)]


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
Řádek 106: Řádek 103:
[[Kategorie:Narození 1697]]
[[Kategorie:Narození 1697]]
[[Kategorie:Úmrtí 1764]]
[[Kategorie:Úmrtí 1764]]
⚫
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 10. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 10. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 26. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 26. října]]
[[Kategorie:Narození v Londýně]]
[[Kategorie:Narození v Londýně]]
[[Kategorie:Úmrtí v Londýně]]
[[Kategorie:Úmrtí v Londýně]]
⚫
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 16. 2. 2020, 13:04

William Hogarth
Autoportrét se psem (1745)
Autoportrét se psem (1745)
Narození10. listopadu 1697
Londýn
Úmrtí26. října 1764 (ve věku 66 let) nebo 25. října 1764 (ve věku 66 let)
Londýn
Místo pohřbeníSt. Nicholas Church, Chiswick
BydlištěLondýn
Hogarth's House
NárodnostAngličané
Povolánímalíř, karikaturista, ilustrátor, tiskař, exlibrista, kreslíř a korektor
Nábož. vyznánídeismus
ChoťJane Hogarth
RodičeRichard Hogarth[1] a Anne Gibbons[1]
Funkcedvorní malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Hogarth [viljem hogárt] (10. listopadu 1697 Londýn – 26. října 1764 tamtéž) byl anglický malíř a grafik, považovaný za předchůdce karikatury.

Život a dílo

Narodil se v rodině zchudlého učitele latiny a v roce 1712 vstoupil do učení jako rytec.[2] Už v mládí musel živit rodinu, protože jeho otec byl ve vězení pro dlužníky ve Fleet Street. V roce 1720 si otevřel ryteckou dílnu s vlastní tiskárnou a brzy si získal popularitu svými rytinami a návrhy knih.[3] Samostatně začal tvořit satirické kresby a rytiny, které karikovaly život lepší společnosti, svět londýnských divadel a plesů i veřejné dobové skandály. Pověst si získal ilustracemi básnické knihy Hudibras Samuela Butlera v roce 1726 a cestopisu Voyages en Europe, Asie et Afrique, který napsal Aubry de La Motraye v roce 1723.[4] Zapsal se do malířské školy v Covent Garden a navštěvoval i dvorního malíře Jamese Thornhilla. Roku 1729 se zamiloval do jeho dcery, unesl ji a tajně se s ní oženil. Teprve když dosáhl úspěchu, mohl se se svým tchánem smířit.

Od konce 20. let maloval skupinové portréty zámožných rodin, ale proslavil se svými „Modern moral subjects“, sériemi sarkastických obrazů o životě například prostitutky, zhýralce nebo o nešťastném manželství. Vydával je také jako mědirytiny a měly nesmírný úspěch. Mezi jeho nejznámější cykly patří Život prostitutky (1731–1732), Život prostopášníka (1733), Manželství podle módy (1742–1744), Volby (1755–1758). Prodávaly se po celé Evropě a německý spisovatel Georg Christoph Lichtenberg napsal celou knihu kousavých komentářů k Hogarthovým rytinám. Protože byly tak úspěšné, objevila se řada padělků a Hogarth si roku 1735 vymohl zákon na ochranu autorských práv (tzv. Hogarthův zákon). Otevřel si vlastní malířskou akademii, která byla ve své době nejdůležitější uměleckou školou v Londýně.[2] Roku 1757 byl jmenován dvorním malířem, stal se však také terčem difamací a polemik, které jeho životní pesimismus a skepsi jen prohloubily.

Obrazy a zejména rytinami pranýřoval různé zlořády soudobé anglické společnosti, jako snobismus, korupci, pouliční hluk nebo týrání zvířat, kdežto jeho náboženské a historické obrazy neměly velký úspěch. Snažil se proto založit samostatnou britskou tradici satirického malířství, která se stala předchůdcem karikatury i komiksu.[5] Byl jedním z prvních britských umělců, kteří mohli pracovat bez podpory mecenášů.

Své názory na umění shrnul v knize Analýza krásy (The Analysis of Beauty) z roku 1753.[6]

Jeho blízkým přítelem byl spisovatel Henry Fielding.

Galerie

  • Exekuce pro dluhy
    Exekuce pro dluhy
  • Zhýralec v hospodě (1735)
    Zhýralec v hospodě (1735)
  • Hogartovi služebníci (1750)
    Hogartovi služebníci (1750)
  • Pivní ulice (1751)
    Pivní ulice (1751)
  • Manžlelství podle módy: Mezi čtyřma očima (asi 1743)
    Manžlelství podle módy: Mezi čtyřma očima (asi 1743)
  • Prodavačka krevet (1740)
    Prodavačka krevet (1740)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Hogarth na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ a b Slovník světového malířství. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0023-4. S. 290-291. 
  3. ↑ HOSACK JAMESOVÁ, Karen. Slavné ovrazy. Překlad Tomáš Nedvěd. Praha: Euromedia Group, 2019. ISBN 978-80-7617-785-7. S. 115-119. 
  4. ↑ William Hogarth – Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Úpadek nezastavíš. William Hogarth by měl co karikovat i dnes. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-05-27]. 
  6. ↑ William Hogarth | Biography, Art, & Facts. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-05-27]. (anglicky) 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Hogarth, William. Sv. 11, str. 464.
  • Bendová Eva – Váša Ondřej. Proměny Williama Hogartha. Nezřízenost bídy. Praha : Národní galerie 2013. ISBN 978-80-7035-543-5.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=William_Hogarth&oldid=18156205“