Amalarich: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.43b - Opraveno pomocí WP:WCW (Šablona s prefixem - Opravy pravopisu a typografie)
Propojení 1 knih pro ověřitelnosti.) #IABot (v2.1alpha3
Řádek 2: Řádek 2:
'''Amalarich''' ([[španělština|esp.]] ''Amalarico'') ([[502]]–[[531]] [[Barcelona]]) byl [[Seznam vizigótských králů|vizigótský král]]. Jeho otec [[Alarich II.]] v roce [[507]] padl v bitvě s [[Frankové|Franky]].
'''Amalarich''' ([[španělština|esp.]] ''Amalarico'') ([[502]]–[[531]] [[Barcelona]]) byl [[Seznam vizigótských králů|vizigótský král]]. Jeho otec [[Alarich II.]] v roce [[507]] padl v bitvě s [[Frankové|Franky]].


Amalarich, právoplatný dědic trůnu, byl ještě dítě a tak vlády nad [[Vizigótská říše|Vizigótskou říší]] se ujal neprávoplatný dědic trůnu jeho bratr [[Gesalich]]. Vizigóti nepoužívali systém [[Primogenitura|primogenitury]], který by umožnil Gesalichovi legitimně vládnout. V roce 511 přesto nezletilý Amalarich na trůn neformálně dosedl s pomocí [[Ostrogóti|ostrogótského]] krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha Velikého]], který se stal jeho [[regent]]em. Za právoplatného krále byl prohlášen v roce 522, plnou moc však převzal až po Theodorichově smrti v roce [[526]]. Za manželku si vzal [[Chlodvík I.|Chlodvíkovu]] dceru [[Clotilda|Clotildu]], která byla [[Katolická církev|katolického]] vyznání. Tím nastaly spory, protože Amalarich byl vyznání [[Ariánství|ariánského]]. Amalarich ji nutil, aby opustila svou římskokatolickou víru a přešla k ariánskému křesťanství. Dopouštěl se na ní krvavého násilí a tak Clotilda poslala svému bratrovi [[Childebert I.|Childebertovi]], který byl krále v Paříži, svůj ručník obarveny vlastní krví.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Řehoř z Tours | jméno = | odkaz na autora = Řehoř z Tours | titul = The History of the Franks - Penguin classics – Svazek 295 | url = | vydavatel = Penguin Books | místo = | rok = 1974 | počet stran = 709 | kapitola = | strany = 179 | isbn = 0393098451 | jazyk = anglicky }}</ref><ref group="pozn." name="Poznámka1">Britský historik Ian S. Wood připomíná, že ačkoli [[Řehoř z Tours]] poskytuje nejúplnější informace z tohoto období, přesto pokud se události týkaly [[Merovejci|Merovejských záležitostí]], často "dovolil svému náboženskému předsudků popisovat výklad událostí podle svého".</ref>
Amalarich, právoplatný dědic trůnu, byl ještě dítě a tak vlády nad [[Vizigótská říše|Vizigótskou říší]] se ujal neprávoplatný dědic trůnu jeho bratr [[Gesalich]]. Vizigóti nepoužívali systém [[Primogenitura|primogenitury]], který by umožnil Gesalichovi legitimně vládnout. V roce 511 přesto nezletilý Amalarich na trůn neformálně dosedl s pomocí [[Ostrogóti|ostrogótského]] krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha Velikého]], který se stal jeho [[regent]]em. Za právoplatného krále byl prohlášen v roce 522, plnou moc však převzal až po Theodorichově smrti v roce [[526]]. Za manželku si vzal [[Chlodvík I.|Chlodvíkovu]] dceru [[Clotilda|Clotildu]], která byla [[Katolická církev|katolického]] vyznání. Tím nastaly spory, protože Amalarich byl vyznání [[Ariánství|ariánského]]. Amalarich ji nutil, aby opustila svou římskokatolickou víru a přešla k ariánskému křesťanství. Dopouštěl se na ní krvavého násilí a tak Clotilda poslala svému bratrovi [[Childebert I.|Childebertovi]], který byl krále v Paříži, svůj ručník obarveny vlastní krví.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Řehoř z Tours | jméno = | odkaz na autora = Řehoř z Tours | titul = The History of the Franks - Penguin classics – Svazek 295 | url = https://archive.org/details/isbn_0393098451 | vydavatel = Penguin Books | místo = | rok = 1974 | počet stran = 709 | kapitola = | strany = 179 | isbn = 0393098451 | jazyk = anglicky | url-access = registration }}</ref><ref group="pozn." name="Poznámka1">Britský historik Ian S. Wood připomíná, že ačkoli [[Řehoř z Tours]] poskytuje nejúplnější informace z tohoto období, přesto pokud se události týkaly [[Merovejci|Merovejských záležitostí]], často "dovolil svému náboženskému předsudků popisovat výklad událostí podle svého".</ref>


Childebert poslal své sestře na pomoc svou armádu, která Vizigóty porazila nedaleko [[Narbonne]]. Amalarich uprchl na jih do [[Barcelona|Barcelony]], kde byl podle [[Isidor ze Sevilly|Isidora ze Sevilly]] zavražděn jeho vlastními muži.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Isidor ze Sevilly | jméno = | odkaz na autora = Isidor ze Sevilly | titul = History of the Goths | url = | datum vydání = 2009/01/23 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2016/10/25 | vydavatel = E. J. Brill 1970| místo = | jazyk = anglicky}}</ref> Podle britského historika Petera Heathera byl do vraždy Amalaricha zapleten Theodorichův bývalý guvernér [[Theudes]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Heather | jméno = Peter | odkaz na autora = | titul = The Goths | url = | vydavatel = Wiley | místo = | rok = 1998 | počet stran = 378 | kapitola = | strany = 277 | isbn = 9780631209324 | jazyk = anglicky }}</ref> který věděl, že Amalarich nemá svého mužského potomka a případnou vraždou vymře gótský rod [[Balthové|Balthů]], proto také po jeho smrti obsadil královský trůn a ujal se vlády nad [[Vizigótská říše|Vizigótskou říší]]. Pokud jde o Clotildu, pak Řehoř z Tours uvádí, že zemřela na cestě domů, do Paříže, "''nějakou špatnou náhodou''". Childebert její tělo přivezl do Paříže, kde bylo pohřbeno po boku jejího otce [[Chlodvík I.|Chlodvíka I.]] v [[Klášter Sainte-Geneviève|klášteře Sainte-Geneviève]].
Childebert poslal své sestře na pomoc svou armádu, která Vizigóty porazila nedaleko [[Narbonne]]. Amalarich uprchl na jih do [[Barcelona|Barcelony]], kde byl podle [[Isidor ze Sevilly|Isidora ze Sevilly]] zavražděn jeho vlastními muži.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Isidor ze Sevilly | jméno = | odkaz na autora = Isidor ze Sevilly | titul = History of the Goths | url = | datum vydání = 2009/01/23 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2016/10/25 | vydavatel = E. J. Brill 1970| místo = | jazyk = anglicky}}</ref> Podle britského historika Petera Heathera byl do vraždy Amalaricha zapleten Theodorichův bývalý guvernér [[Theudes]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Heather | jméno = Peter | odkaz na autora = | titul = The Goths | url = | vydavatel = Wiley | místo = | rok = 1998 | počet stran = 378 | kapitola = | strany = 277 | isbn = 9780631209324 | jazyk = anglicky }}</ref> který věděl, že Amalarich nemá svého mužského potomka a případnou vraždou vymře gótský rod [[Balthové|Balthů]], proto také po jeho smrti obsadil královský trůn a ujal se vlády nad [[Vizigótská říše|Vizigótskou říší]]. Pokud jde o Clotildu, pak Řehoř z Tours uvádí, že zemřela na cestě domů, do Paříže, "''nějakou špatnou náhodou''". Childebert její tělo přivezl do Paříže, kde bylo pohřbeno po boku jejího otce [[Chlodvík I.|Chlodvíka I.]] v [[Klášter Sainte-Geneviève|klášteře Sainte-Geneviève]].

Verze z 22. 12. 2019, 19:44

Amalarich
Narození502
Úmrtí531 (ve věku 28–29 let)
Barcelona
Povolánípanovník
Nábož. vyznáníariánství
ChoťKlotylda[1][2][3]
RodičeAlarich II.[2][3] a Theodegota
RodBalthiové
PříbuzníGesalich (sourozenec)
Funkcevizigótský král (510–531)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amalarich (esp. Amalarico) (502531 Barcelona) byl vizigótský král. Jeho otec Alarich II. v roce 507 padl v bitvě s Franky.

Amalarich, právoplatný dědic trůnu, byl ještě dítě a tak vlády nad Vizigótskou říší se ujal neprávoplatný dědic trůnu jeho bratr Gesalich. Vizigóti nepoužívali systém primogenitury, který by umožnil Gesalichovi legitimně vládnout. V roce 511 přesto nezletilý Amalarich na trůn neformálně dosedl s pomocí ostrogótského krále Theodoricha Velikého, který se stal jeho regentem. Za právoplatného krále byl prohlášen v roce 522, plnou moc však převzal až po Theodorichově smrti v roce 526. Za manželku si vzal Chlodvíkovu dceru Clotildu, která byla katolického vyznání. Tím nastaly spory, protože Amalarich byl vyznání ariánského. Amalarich ji nutil, aby opustila svou římskokatolickou víru a přešla k ariánskému křesťanství. Dopouštěl se na ní krvavého násilí a tak Clotilda poslala svému bratrovi Childebertovi, který byl krále v Paříži, svůj ručník obarveny vlastní krví.[4][pozn. 1]

Childebert poslal své sestře na pomoc svou armádu, která Vizigóty porazila nedaleko Narbonne. Amalarich uprchl na jih do Barcelony, kde byl podle Isidora ze Sevilly zavražděn jeho vlastními muži.[5] Podle britského historika Petera Heathera byl do vraždy Amalaricha zapleten Theodorichův bývalý guvernér Theudes,[6] který věděl, že Amalarich nemá svého mužského potomka a případnou vraždou vymře gótský rod Balthů, proto také po jeho smrti obsadil královský trůn a ujal se vlády nad Vizigótskou říší. Pokud jde o Clotildu, pak Řehoř z Tours uvádí, že zemřela na cestě domů, do Paříže, "nějakou špatnou náhodou". Childebert její tělo přivezl do Paříže, kde bylo pohřbeno po boku jejího otce Chlodvíka I. v klášteře Sainte-Geneviève.

Poznámky

  1. Britský historik Ian S. Wood připomíná, že ačkoli Řehoř z Tours poskytuje nejúplnější informace z tohoto období, přesto pokud se události týkaly Merovejských záležitostí, často "dovolil svému náboženskému předsudků popisovat výklad událostí podle svého".

Reference

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. a b Амаларихъ. In: Encyklopedický lexikon, svazek 2.
  3. a b Amalaric. In: Encyklopedie Britannica 1911.
  4. ŘEHOŘ Z TOURS. The History of the Franks - Penguin classics – Svazek 295. [s.l.]: Penguin Books, 1974. 709 s. Dostupné online. ISBN 0393098451. S. 179. (anglicky) 
  5. ISIDOR ZE SEVILLY. History of the Goths [online]. E. J. Brill 1970, 2009/01/23 [cit. 2016-10-25]. (anglicky) 
  6. HEATHER, Peter. The Goths. [s.l.]: Wiley, 1998. 378 s. ISBN 9780631209324. S. 277. (anglicky) 
Vizigótští králové
Předchůdce:
Gesalich
511531
Amalarich
Nástupce:
Theudes