Přeskočit na obsah

Witterich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Witterich
Narození570
Úmrtíduben 610 (ve věku 39–40 let)
Toledo
Místo pohřbeníEspirdo
Povolánípanovník
Nábož. vyznáníariánství
DětiErmenberga[1]
Funkcevizigótský král (603–610)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Witterich (španělsky Witerico, portugalsky Viterico) (565?610 Toledo) byl vizigótský král v Hispánii, Septimanii a Galicii v letech 603 až 610.

První zmínky o Witterichovi jsou z doby, kdy se spiknul s arianským biskupem Sunnou z Méridy, aby obnovil ariánství ve Vizigótské říši. Za toto spiknutí byl biskup Sunna poslán do vyhnanství, co se stalo Witterichem není známo.[2] V roce 602 bylo Witterichovi svěřeno velení armády k odražení Byzantinců, ale své pozice v čele vojsk využil k tomu, aby získal vlivné lidi z armády i z řad vizigótských šlechticů, kteří byli v opozici vůči Leovigildově dynastii. Na jaře roku 603, kdy mělo po zimním období dojít k vyhnání Byzantinců, tak s vojsky zaútočil na královský palác v Toledu, kde zajal mladého krále Liuvu II., uvěznil ho v toledské kobce,[3] a nechal mu utnout pravou ruku, (podle vizigótské tradice, mohl vládnout jen tělesně zdravý král[4]) Po té Witterich nechal Liuvu odsoudit[5] a někdy mezi 12. červnem a 7. srpnem roku 603 popravit.[3] Sám pak byl zvolen novým králem.

Za jeho vlády Vizigóti bojovali z Byzantinci. Podle Isidora ze Sevilly za jeho vlády neměly vizigótské boje výrazné úspěchy. Ve dvanáctém roce své vlády, král Theuderich II. poslal biskupa Aridiuse Lyonse s konstáblem Eborinem[6] požádat Wittericha o ruku jeho dcery Ermenbergy. Witterich vyslancům ruku své dcery přislíbil. V roce 606 Ermenberga přijela za Theuderichem do v Chalon-sur-Saône, ale regentka, královna a babička Brunhilda s Theuderichovou sestrou Teudilou (nebo Teudilanou) neměly Ermenbergu v oblibě a tak v roce 607 ji Theuderich zostudil tím, že ji posílal zpět bez jejího věna.

Tremissis ražený v Tarachu za vlády Wittericha

Tím proti sobě popudil Wittericha, který sestavil alianci s Theudebertem II., Chlotharem II. a Agilulfem z kmene Langobardů[7] k tažení proti Theuderichovi. Pro jejich vzájemnémý strach z Theudericha, jejich aliance neměla úspěch. Podle Fredegarovy kroniky „Theuderich dostal vítr z této aliance, ale choval se k ní s naprostým opovržením.“[8]

V dubnu 610 byl Witterich během banketu zavražděn frakcí katolických šlechticů. Jeho tělo táhli potupně ulicemi Toleda. Byl pohřben beze cti.[9] Katoličtí šlechtici pak prohlásili novým králem Gundemara, vévodu z Narbonne.

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. HEATHER, Peter. [s.l.]: Wiley, 1998. 378 s. ISBN 9780631209324. S. 282. (anglicky) 
  3. a b http://www.mcnbiografias.com/app-bio/do/show?key=liuva-ii-rey-visigodo (španělsky)
  4. The Etymologies of Isidore of Seville. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 9781139456166. (anglicky) 
  5. COLLINS, Roger. Visigothic Spain 409 - 711, 1. edice. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2004. 272 s. Dostupné online. ISBN 978-0631181859. S. 73. (anglicky) 
  6. Mémoires de Grégoire de Tours. Chronique de Frédégaire. Vie de Dagobert Ier. Vie de Saint Léger. Vie de Pepin-le-vieux [online]. A. Belin, z originálu v Rakouské národní knihovně [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Histoire d'Espagne [online]. Oxfordská univerzita, 1839, rev. 2006-04-28 [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. WALLACE-HADRILL, J.M. The Fourth Book of the Chronicle of Fredegar: With its Continuations.. [s.l.]: Praeger, 1981. 137 s. Dostupné online. ISBN 978-0313227417. S. 21. (anglicky) 
  9. STOCKING, Rachel L. Bishops, Councils, and Consensus in the Visigothic Kingdom, 589-633. [s.l.]: University of Michigan Press, 2000. 217 s. Dostupné online. ISBN 9780472111336. S. 119. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vizigótští králové
Předchůdce:
Liuva II.
603610
Witterich
Nástupce:
Gundemar