Marijci: Porovnání verzí

Marijci
	Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El.
Populace
	613 000
Ruská federace	604 298 (2002)
Kazachstán	5 000 (1999)
Ukrajina	4 130 (2001)
Jazyk(y)
	Ruština, Marijština
Náboženství
	Pravoslavná církev, pohanství

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 22. 6. 2019, 21:37

Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v Marijsku a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije na Ukrajině a v Kazachstánu.

Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, Marijce luční, žijící podél levého břehu Volhy a Marijce východní žijící převážně v Baškortostánu.^[3]

Jazyk

Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.

Náboženství

Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.

Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.^[4] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (kognát finského slova jumala znamenající „Bůh“)^[5].

Významní Marijci

Vjačeslav Bykov — hokejista, trenér ruské reprezentace
Ivan Kyrlija — básník a herec
Vjačeslav Kislicyn — 2. prezident Marijska
Valentin Kolumb — básník
Ivan Palantaj — hudební skladatel
Oleg Taktarov — zápasník a herec
Sergej Čavajn — básník a dramaturg
Andrej Ešpaj — hudební skladatel
Jakov Ešpaj — hudební skladatel a etnograf

Odkazy

Reference

↑ Etnické skupiny Ruské federace - 2002
↑ Sčítání lidu 2001 - Ukrajina. www.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01.
↑ Jazyky Evropy - Volžské jazyky
↑ Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
↑ Severské listy Archivováno 2. 7. 2007 na Wayback Machine. - výprava k jezeru Světlojar

Literatura

HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.
ROPPONEN, Ville. Uralské okno. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. ISBN 978-80-7465-308-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marijci na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Čeremisové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] Etnické skupiny Ruské federace - 2002

[2] Sčítání lidu 2001 - Ukrajina. www.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01.

[3] Jazyky Evropy - Volžské jazyky

[4] Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397

[5] Severské listy Archivováno 2. 7. 2007 na Wayback Machine. - výprava k jezeru Světlojar

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 Marijci kromě [[pravoslaví]] vyznávají svoji tradiční [[Pohanství|pohanskou]] víru spočívající v uctívání přírody.
-Tato víra - ''Kuga sorta'' (z překladu ''Velká svíce'') vznikla v 19. století na vzdor proti [[christianizace|christianizaci]], avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky [[křesťanství]].<ref>Robert Winston: ''Člověk'', Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397</ref> Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných ''keremet'', kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského [[pantheon]]u stojí Bílý bůh – ''Jumo'' ([[kognát]] finského slova ''jumala'' znamenající „Bůh“)<ref> [http://www.severskelisty.cz/tv/tv0206.htm Severské listy] - výprava k jezeru Světlojar</ref>.
+Tato víra - ''Kuga sorta'' (z překladu ''Velká svíce'') vznikla v 19. století na vzdor proti [[christianizace|christianizaci]], avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky [[křesťanství]].<ref>Robert Winston: ''Člověk'', Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397</ref> Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných ''keremet'', kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského [[pantheon]]u stojí Bílý bůh – ''Jumo'' ([[kognát]] finského slova ''jumala'' znamenající „Bůh“)<ref>[http://www.severskelisty.cz/tv/tv0206.htm Severské listy] {{Wayback|url=http://www.severskelisty.cz/tv/tv0206.htm |date=20070702173932 }} - výprava k jezeru Světlojar</ref>.
 == Významní Marijci ==