Gemersko-malohontská župa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 830 editací
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - region
{{Infobox - region
| úřední název česky = Gemersko-malohontská župa
| úřední název česky = Gemersko-malohontská župa
| úřední název = Gömör és Kis-Hont vármegye
| úřední název = Gömör és Kis-Hont vármegye
| vlajka =
| vlajka =
| velikost vlajky =
| velikost vlajky =
| článek o vlajce =
| článek o vlajce =
| znak = Gemer-Malohont coatofarms.jpg
| znak = Gemer-Malohont coatofarms.jpg
| velikost znaku = 155px
| velikost znaku = 155px
| článek o znaku =
| článek o znaku =
| hymna =
| hymna =
| článek o hymně =
| článek o hymně =
| motto =
| motto =
| článek o mottu =
| článek o mottu =
| překlad motta =
| překlad motta =
| umístění mapy = Gömör.png
| umístění mapy = Gömör.png
| velikost mapy =
| velikost mapy =
| hlavní město = [[Rimavská Sobota]]
| hlavní město = [[Rimavská Sobota]]
| rozloha = 4279
| rozloha = 4279
| nejvyšší hora =
| nejvyšší hora =
| výška nejvyšší hory =
| výška nejvyšší hory =
| časové pásmo =
| časové pásmo =
| obyvatel = 188100
| obyvatel = 188100
| obyvatel datum = [[1910]]
| obyvatel datum = [[1910]]
| jazyk = [[Maďarština]], [[Slovenština]]
| jazyk = [[Maďarština]], [[Slovenština]]
| národnosti = [[Maďaři]], [[Slováci]], [[Němci]]
| národnosti = [[Maďaři]], [[Slováci]], [[Němci]]
| náboženství =
| náboženství =
| součást státu = [[Uhersko]]
| součást státu = [[Uhersko]]
| forma administrativní jednotky = župa
| forma administrativní jednotky = župa
| dělení jednotky =
| dělení jednotky =
| titul představitele =
| titul představitele =
| představitel =
| představitel =
| titul představitele 2 =
| titul představitele 2 =
| představitel 2 =
| představitel 2 =
| zkratka =
| zkratka =
| předvolba =
| předvolba =
| doména =
| doména =
| web =
| web =
}}
}}
'''Gemer''' ([[Maďarština|maďarsky]]: ''Gömör''), '''Gemersko-malohontská župa''' ([[Maďarština|maďarsky]]: ''Gömör és Kis-Hont vármegye'') je historické území a bývalá [[župa]] [[Uhersko|Uherského království]] nacházející se na území dnešního [[Slovensko|Slovenska]] a [[Maďarsko|Maďarska]].
'''Gemer''' ([[Maďarština|maďarsky]]: ''Gömör''), '''Gemersko-malohontská župa''' ([[Maďarština|maďarsky]]: ''Gömör és Kis-Hont vármegye'') je historické území a bývalá [[župa]] [[Uhersko|Uherského království]] nacházející se na území dnešního [[Slovensko|Slovenska]] a [[Maďarsko|Maďarska]].
Řádek 120: Řádek 120:
* [http://lazarus.elte.hu/hun/maps/1910/gomork.jpg Mapa v měřítku 1:390 000]
* [http://lazarus.elte.hu/hun/maps/1910/gomork.jpg Mapa v měřítku 1:390 000]
* [http://lazarus.elte.hu/hun/maps/1910/gonczy/gomoreskishont.htm Mapa v měřítku 1:500 000]
* [http://lazarus.elte.hu/hun/maps/1910/gonczy/gomoreskishont.htm Mapa v měřítku 1:500 000]
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Gemer|Župa]]
[[Kategorie:Gemer|Župa]]

Verze z 5. 10. 2017, 11:40

Gemersko-malohontská župa
Gömör és Kis-Hont vármegye
Gemersko-malohontská župa – znak
znak
Geografie
Hlavní městoRimavská Sobota
Souřadnice48°23′ s. š., 20°1′ v. d.
Rozloha4 279 km²
Obyvatelstvo
JazykMaďarština, Slovenština
Národnostní složeníMaďaři, Slováci, Němci
Správa regionu
StátUherskoUhersko Uhersko
Nadřazený celekUhersko
Druh celkužupa
Vznik1786
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gemer (maďarsky: Gömör), Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye) je historické území a bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska a Maďarska.

Gemer-Malohont

Gemersko-malohontská župa vznikla sloučením Gemeru a Malohontu. Existovala v letech:

Centrum

Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, po kterém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem se hlavním městem stala Rimavská Sobota (do té doby centrum Malohontu), v roce 1790 se centrem stal opět Plešivec. V roce 1802, po opětovném spojení Gemeru a Malohontu se Rimavská Sobota stala centrem Gemersko-malohontské župy.

Historie

Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornali a Slovenského krasu.

V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznivci Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavovských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj těžebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podpořila i výstavba železnic.

Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.

Mapa Gemeru

Ke konci 19. století sice započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudných dolů a řemeslné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye, dnešní župy Borsod-Abaúj-Zemplén v Maďarsku. Gemersko-Malohontská župa existovala, v rámci ČSR, do 31. prosince 1922. Obnovena byla až po připojení oblasti k Maďarskému království v roce 1938. Gemer byl osvobozen sovětskou Rudou armádou v lednu 1945. Dnes je Gemer jedním ze slovenských regionů a regionů cestovného ruchu.

Vnitřní dělení župy

Ve 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:

Města s magistrátem

Obyvatelstvo

Národnostní složení Gemeru v roce 1910:

Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská Sobota - Rožňava. Slováci se soustřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.

Náboženství

Kostel sv. Anny v Rožňavě

Náboženské složení z roku 1910:

  • Římskokatolické 45,4%
  • Evangelické a.v. 30,7%
  • Reformovaná k.c. 18,5%
  • Řeckokatolické 2,3%
  • Židovské 3,0%

Současný region

Podrobnější informace naleznete v článku Gemer (region).

Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.

Odkazy

Reference


V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gemersko-malohontská_župa&oldid=15414082“