Vladimír Kovářík: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m {{Autoritní data}}
Peche (diskuse | příspěvky)
1 057 editací
m Oprava roku, odkazy, typo.
Řádek 18: Řádek 18:


== Život ==
== Život ==
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě University Karlovy]] (1933–1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]], vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v [[Československá televize|Československé televizi]]. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce ''Dětský svět Marie Majerové'', v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací ''Nerudova cesta k pramenům dětství''. V roce 1980 byl jmenován profesorem.
Po maturitě na reálném gymnáziu v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]] v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě University Karlovy]] (1933–1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v [[Tábor|Táboře]] (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]], vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v [[Československá televize|Československé televizi]]. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství [[Univerzita Karlova|University Karlovy]]. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce ''Dětský svět Marie Majerové'', v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací ''Nerudova cesta k pramenům dětství''. V roce 1980 byl jmenován profesorem.


Jeho oba synové, [[Vladimír Kovářík (spisovatel)|Vladimír Kovářík]] (* 1946) a [[Jan Kovářík]] (*1950), působili mimo jiné jako publicisté.
Jeho oba synové, [[Vladimír Kovářík (spisovatel)|Vladimír Kovářík]] (* 1946) a [[Jan Kovářík]] (*1950), působili mimo jiné jako publicisté.
Řádek 25: Řádek 25:
=== Studie a populárně naučné knihy ===
=== Studie a populárně naučné knihy ===
* ''Mládí Jana Nerudy'' (1955), populárně naučná studie pro mládež.
* ''Mládí Jana Nerudy'' (1955), populárně naučná studie pro mládež.
* ''Otec české Thálie'' (1060), populárně naučná studie pro mládež o [[Václav Kliment Klicpera|Václavu Klimentu Klicperovi]] a o počátcích českého divadla.
* ''Otec české Thálie'' (1960), populárně naučná studie pro mládež o [[Václav Kliment Klicpera|Václavu Klimentu Klicperovi]] a o počátcích českého divadla.
* ''Dětský svět Marie Majerové''(1962), studie.
* ''Dětský svět Marie Majerové'' (1962), studie.
* ''Hlasy a tváře'' (1965), čtení o umění a umělcích, populárně naučná studie pro mládež.
* ''Hlasy a tváře'' (1965), čtení o umění a umělcích, populárně naučná studie pro mládež.
* ''Staropražská romance'' (1969, rozšířeno 1973), čtení o tom, jak se žilo před sto lety,
* ''Staropražská romance'' (1969, rozšířeno 1973), čtení o tom, jak se žilo před sto lety,
* ''Nerudova cesta k pramenům dětství'' (1971).
* ''Nerudova cesta k pramenům dětství'' (1971).
* ''Slavní a zapomenutí'' (1983), čtení o životě a díle českých spisovatelů, vydáno posmrtně.
* ''Slavní a zapomenutí'' (1983), čtení o životě a díle českých spisovatelů, vydáno posmrtně.
* ''Besedy'' (1983),¨Vydáno v roce autorových nedožitých sedmdesátin
* ''Besedy'' (1983), vydáno v roce autorových nedožitých sedmdesátin.
* ''Daleká, široká pole'' (1984), čtení o [[Jan Neruda|Janu Nerudovi]], vydáno posmrtně..
* ''Daleká, široká pole'' (1984), čtení o [[Jan Neruda|Janu Nerudovi]], vydáno posmrtně.
=== Skripta ===
=== Skripta ===
* ''Vývoj rozhlasové publicistiky 1'' (1969).
* ''Vývoj rozhlasové publicistiky 1'' (1969).

Verze z 20. 2. 2017, 20:30

Prof. PhDr. Vladimír Kovářík, CSc.
Narození12. října 1913
Čelákovice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. června 1982 (ve věku 68 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníliterární vědec
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Tématažurnalistika, literatura pro děti a mládež, literární historie, rozhlas a publicistika
Dětisynové Vladimír Kovářík
a Jan Kovářík, dcera Marcela
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PhDr. Vladimír Kovářík, CSc., (12. října 1913 Čelákovice – 7. června 1982 Praha) byl český literární vědec, který většinu svých popularizujících knih z oblasti historie věnoval mládeži. Zabýval se zejména literárními dějinami 19. století, obdobím budování Národního divadla a Nerudovým životem a dílem. Vycházel vstříc zájmu mladých čtenářů o umělecko-naučnou literaturu a hledal cesty, jak jim přístupnou a zábavnou formou přiblížit znalost dějin české literatury. Sem je možné například zařadit díla Mládí Jana Nerudy, Otec české Thálie o Josefu Kajetánu Tylovi a knížku vzpomínek českých spisovatelů na jejich mládí Když velcí byli malí.

Život

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na Filosofické fakultě University Karlovy (1933–1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem Československého rozhlasu, vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v Československé televizi. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce Dětský svět Marie Majerové, v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací Nerudova cesta k pramenům dětství. V roce 1980 byl jmenován profesorem.

Jeho oba synové, Vladimír Kovářík (* 1946) a Jan Kovářík (*1950), působili mimo jiné jako publicisté.

Spisy

Studie a populárně naučné knihy

  • Mládí Jana Nerudy (1955), populárně naučná studie pro mládež.
  • Otec české Thálie (1960), populárně naučná studie pro mládež o Václavu Klimentu Klicperovi a o počátcích českého divadla.
  • Dětský svět Marie Majerové (1962), studie.
  • Hlasy a tváře (1965), čtení o umění a umělcích, populárně naučná studie pro mládež.
  • Staropražská romance (1969, rozšířeno 1973), čtení o tom, jak se žilo před sto lety,
  • Nerudova cesta k pramenům dětství (1971).
  • Slavní a zapomenutí (1983), čtení o životě a díle českých spisovatelů, vydáno posmrtně.
  • Besedy (1983), vydáno v roce autorových nedožitých sedmdesátin.
  • Daleká, široká pole (1984), čtení o Janu Nerudovi, vydáno posmrtně.

Skripta

  • Vývoj rozhlasové publicistiky 1 (1969).
  • Proměny rozhlasové publicistiky 2 (1975).

Povídky

  • Chytráci (1973), povídka pro mládež.
  • Jiříkovo vidění a jiné příběhy (1973, rozšířeno 1978), vyprávění podle Josefa Kajetána Tyla.

Literární místopis

Zcela výjimečné postavení mají tři svazky literárního místopisu, kde vedle nejrůznějších údajů ze života českých spisovatelů připomíná Kovářík i vliv kraje na vznik a podobu literárního díla. Jsou to knihy Literární toulky po Čechách (Albatros, Praha 1977), Literární toulky Moravou (Albatros, Praha 1978) a Literární toulky Prahou (Albatros, Praha 1980).

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Kovářík&oldid=14719613“