2. ukrajinský front: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 8. 2015, 08:39

2. ukrajinský front byla vojenská formace Rudé armády za druhé světové války.

Historie

2. ukrajinský front vznikl 20. října 1943 přejmenováním Stepního frontu. V říjnu - prosinci rozšířil předmostí na Dněpru až ke Kirovogradu a Krivom Rogu. Následně ve spolupráci s 1. ukrajinským frontem v Kirovogradské, Korsuň-ševčenkovské a Umaňsko-Botošanská operaci osvobodil pravobřežní Ukrajinu až k rumunské hranici.

Od dubna do začátku června 1944 se společně s 3. ukrajinským frontem neúspěšně pokoušel prorazit do Moldávie. Úspěch přišel až v srpnu (Jasko-Kišiněvská operace), sovětská vojska rychle prošla Rumunskem a v říjnu 1944 v Debrecínské operaci vtrhla do Maďarska. V Budapešťské operaci společně s 3. ukrajinským frontem obsadil Budapešť a překročil Dunaj. V březnu - dubnu 1945 ve Vídeňské operaci dobyla sovětská vojska východ Rakouska s přilehlými oblastmi Moravy, v dubnu pokračovala bratislavsko-brněnskou operací hlouběji na Moravu a v květnu v Pražské operaci společně s 1. a 4. ukrajinským frontem osvobodila většinu Čech.

Po skončení války byl front zrušen, velitelství bylo přejmenováno na velitelství Oděského vojenského okruhu, ale nejvyšší důstojníci byli v čele s maršálem Malinovským a částí vojsk (především 6. gardovou tankovou armádou) převeleni k Zabajkalskému frontu.

Podřízené jednotky

4. gardová armáda (20. října 1943 - 1944)
5. gardová armáda (20. října 1943 - 13. července 1944)
7. gardová armáda (20. října 1943 - 10. června 1945)
37. armáda (20. října 1943 - leden 1944)
46. armáda (20. října 1943 - ?, 20. září - 11. prosince 1944 a 21. února - 10. května 1945)
52. armáda (20. října 1943 - září 1944)
53. armáda (20. října 1943 - 10. května 1945)
57. armáda (20. října 1943 - 22. února 1944)
5. letecká armáda (20. října 1943 - 10. června 1945)

5. gardová tanková armáda (20. října 1943 - 1945)
6. (od září 1944 gardová) tanková armáda (22. února 1944 - březen 1945 a duben - 10. května 1945)
40. armáda (březen 1944 - 10. června 1945)
27. armáda (1944 - 1945)
2. tanková armáda (1944 - červen 1944)
9. gardová armáda (duben - 10. května 1945)
1.gardová jezdecko-mechanizovaná skupina [1945]
rumunská 1. armáda
rumunská 4. armáda
Dunajská válečná flotila

Velení

Velitel

20. října 1943 - 22. května 1944 - armádní generál (od 20. února 1944 maršál Sovětského svazu) Ivan Stěpanovič Koněv
22. května 1944 - 10. června 1945 - armádní generál (od 10. září 1944 maršál Sovětského svazu) Rodion Jakovlevič Malinovskij

Člen vojenské rady

20. října 1943 - březen 1945 - generálporučík (od 13. září 1944 generálplukovník) Ivan Zacharovič Susajkov
březen - 10. července 1945 - generálporučík Alexandr Nikolajevič Těvčenkov

Náčelník štábu

20. října 1943 - 10. července 1945 - generálplukovník (od 29. května 1945 armádní generál) Matvej Vasiljevič Zacharov

Odkazy

Literatura

GLANTZ, David M. Bouře směřuje na Balkán. Překlad Jiří Fidler. 1. vyd. Brno: JOTA, 2008. 464 s., 16 str. fotogr. přílohy. ISBN 978-80-7217-516-1.

Externí odkazy

Předchůdce	'	Nástupce
velitelství Stepního frontu	velitelství 2. ukrajinského frontu 20. října 1943 - 10. června 1945	velitelství Oděského vojenského okruhu

Předchůdce	'	Nástupce
Stepní front	2. ukrajinský front 20. října 1943 - 10. června 1945	-

Šablona:Interwiki konflikt

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 . ukrajinský front vznikl 20. října 1943 přejmenováním [[Stepní front|Stepního frontu]]. V říjnu - prosinci rozšířil předmostí na [[Dněpr]]u až ke [[Kirovograd]]u a [[Krivoj Rog|Krivom Rogu]]. Následně ve spolupráci s [[1. ukrajinský front|1. ukrajinským frontem]] v Kirovogradské, [[Korsuň-ševčenkovská operace|Korsuň-ševčenkovské]] a Umaňsko-Botošanská operaci osvobodil pravobřežní [[Ukrajina|Ukrajinu]] až k [[Rumunsko|rumunské]] hranici.
-Od dubna do začátku června [[1944]] se společně s [[3. ukrajinský front|3. ukrajinským frontem]] neúspěšně pokoušel prorazit do [[Moldávie]]. Úspěch přišel až v srpnu ([[Jasko-Kišiněvská operace]]), sovětská vojska rychle prošla Rumunskem a v říjnu [[1944]] v [[Debrecínská operace|Debrecínské operaci]] vtrhla do [[Maďarsko|Maďarska]]. V [[Budapešťská operace|Budapešťské operaci]] společně s 3. ukrajinským frontem obsadil [[Budapešť]] a překročil [[Dunaj]]. V březnu - dubnu [[1945]] ve [[Vídeňská operace|Vídeňské operaci]] dobyla sovětská vojska východ [[Rakousko|Rakouska]] s přilehlými oblastmi Moravy, v dubno pokračovala [[Bratislavsko-brněnská operace|bratislavsko-brněnskou operací]] hlouběji na Moravu a v květnu v [[Pražská ofenzíva|Pražské operaci]] společně s 1. a 4. ukrajinským frontem osvobodila většinu Čech.
+Od dubna do začátku června [[1944]] se společně s [[3. ukrajinský front|3. ukrajinským frontem]] neúspěšně pokoušel prorazit do [[Moldávie]]. Úspěch přišel až v srpnu ([[Jasko-Kišiněvská operace]]), sovětská vojska rychle prošla Rumunskem a v říjnu [[1944]] v [[Debrecínská operace|Debrecínské operaci]] vtrhla do [[Maďarsko|Maďarska]]. V [[Budapešťská operace|Budapešťské operaci]] společně s 3. ukrajinským frontem obsadil [[Budapešť]] a překročil [[Dunaj]]. V březnu - dubnu [[1945]] ve [[Vídeňská operace|Vídeňské operaci]] dobyla sovětská vojska východ [[Rakousko|Rakouska]] s přilehlými oblastmi Moravy, v dubnu pokračovala [[Bratislavsko-brněnská operace|bratislavsko-brněnskou operací]] hlouběji na Moravu a v květnu v [[Pražská ofenzíva|Pražské operaci]] společně s 1. a 4. ukrajinským frontem osvobodila většinu Čech.
 Po skončení války byl front zrušen, velitelství bylo přejmenováno na velitelství [[Oděský vojenský okruh|Oděského vojenského okruhu]], ale nejvyšší důstojníci byli v čele s [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|maršálem Malinovským]] a částí vojsk (především 6. gardovou tankovou armádou) převeleni k [[Zabajkalský front|Zabajkalskému frontu]].