Městys: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 4. 2015, 14:59

Městys nebo také městečko je typ obcí velikostně a významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí) a zpočátku výjimečně i výroční trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Na rozdíl od města zde bylo mnohem silněji zastoupeno zemědělství a sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné.

Historický vývoj městeček v českých zemích

Středověk a raný novověk

Městečka začala vznikat od 14. století především na majetcích šlechty a církevních vrchností. Status městečka uděloval od 14. století panovník. Od 16. století se tyto sídelní jednotky v pramenech označovaly i jako městyse. Je možné, že se tato sídliště nazývala i „městce“, což by mohly dokládat názvy jako Městec Králové nebo Heřmanův Městec.

Městečka byla rozlohou často velmi malá a na českém území jich během 14. století vzniklo velké množství. Eduard Maur ^[zdroj?] udává, že průměrná vzdálenost mezi dvěma městečky v této době činila 5–20 km.

Městečka ve 20. století

Po vzniku ČSR v roce 1918 udělovala status ministerská rada na základě detailní žádosti obce. Podle „Statistického lexikonu v Republice československé“ byly v roce 1930 na území ČSR 503 městysů.

Od 1. července 2006 uděluje status městyse předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na návrh obce po vyjádření vlády.

Zrušení statusu ve 20. století a jeho následné obnovení

Status městyse přestal být používán komunisty po únorovém vládním převratu (1948), zhruba od roku 1950. Od sametové revoluce (1989) se představitelé obcí, které v minulosti držely status městyse, snažili o jeho obnovení. Jejich několikaleté lobbování bylo úspěšné až roku 2006.

Dne 27. ledna 2006 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena Novela zákona o obcích (obecní zřízení), která mimo jiné obnovuje status městyse. Senát Parlamentu ČR pak toto ustanovení schválil na své 10. schůzi 29. března 2006, prezident zákon podepsal 11. května 2006. Novela zákona nabyla účinnosti 1. července 2006.

Obce, které měly oprávnění užívat označení městys před 17. květnem 1954, jsou městysem, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten tak na žádost obce stanoví a určí den, od kterého se obec opět stává městysem.

Dne 10. října 2006 vydal předseda poslanecké sněmovny rozhodnutí, jímž prvním 108 obcím stanovil, že nadále mohou používat titulu městys.^[1]

Obdoby v zahraničí

V Uhersku – včetně Slovenska – se takovéto sídlo oficiálně označovalo (latinsky) oppidum (od 14.–15. století do roku 1871; maďarsky mezőváros – doslova "polní město").

V Rakousku se nazývá Marktgemeinde (doslova "trhová obec"). V jiných německojazyčných oblastech se nazývá Flecken, Marktflecken, Markt a podobně.

V Dánsku se nazývalo flække, ve Švédsku köping. Francouzský historický ekvivalent je přibližně bourg, anglický borough.

V Estonsku se odpovídající typ sídla nazývá alev. Administrativně se však rozlišuje ještě sídelní mezistupeň mezi vesnicí a městysem, alevik (česky překládáno jako „městečko“ nebo „malý městys“).

Městyse existovaly na území historického polsko-litevského státu (zhruba nynější Polsko, Bělorusko, Litva, část Lotyšska a západ nynější Ukrajiny) i před socialismem, tehdy se používal polský pojem miasteczko (ruský výraz местечко je přibližným přepisem polského výrazu do cyrilice), litevský miestelis, lotyšsky miests, ukrajinsky мiстечко, v jidiši שטעטל (štetl).

Velmi přibližným ekvivalentem v bývalém SSSR byl (a v některých postsovětských zemích dodnes je) pojem sídlo městského typu, rusky посёлок городского типа, ukrajinsky селище міського типу, bělorusky пасёлак гарадскога тыпу. Kritéria pro přiznání tohoto statutu se značně lišila (a v Rusku dodnes liší) v jednotlivých subjektech federace. Největší co do počtu obyvatel je Paškovskij v Krasnodarském kraji se 46 000 obyvatel, nejmenší nedosahují ani stovky obyvatel.

Tato kategorie sídel (Osiedle typu miejskiego) existovala podle sovětského vzoru i v socialistickém Polsku v letech 1954 až 1972.

Reference

↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo městys ve Wikislovníku
Titul městys můžete po 50 letech získat zpět
Myšlenka znovuzavedení titulu městys došla naplnění

[status-1] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[1]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 == Historický vývoj městeček v českých zemích ==
 === Středověk a raný novověk ===
-Městečka začala vznikat od [[14. století|14.&nbsp;století]] především na majetcích šlechty a církevních vrchností. Status městečka uděloval od [[14. století|14.&nbsp;století]] [[panovník]]. Od [[16. století|16.&nbsp;století]] se tyto sídelní jednotky v pramenech označovaly i jako městyse. Je možné, že se tato sídliště nazývala i „městce“, což by mohly dokládat názvy jako [[Městec Králové]] nebo [[Heřmanův Městec]].
+Městečka začala vznikat od 14.&nbsp;století především na majetcích šlechty a církevních vrchností. Status městečka uděloval od 14.&nbsp;století [[panovník]]. Od 16.&nbsp;století se tyto sídelní jednotky v pramenech označovaly i jako městyse. Je možné, že se tato sídliště nazývala i „městce“, což by mohly dokládat názvy jako [[Městec Králové]] nebo [[Heřmanův Městec]].
-Městečka byla rozlohou často velmi malá a na českém území jich během 14. století vzniklo velké množství. [[Eduard Maur]] {{Doplňte zdroj}} udává, že průměrná vzdálenost mezi dvěma městečky v této době činila 5–20&nbsp;km.
+Městečka byla rozlohou často velmi malá a na českém území jich během 14.&nbsp;století vzniklo velké množství. [[Eduard Maur]] {{Doplňte zdroj}} udává, že průměrná vzdálenost mezi dvěma městečky v této době činila 5–20&nbsp;km.
-=== Městečka ve [[20. století]] ===
+=== Městečka ve 20. století ===
-Po vzniku [[Československo|ČSR]] v roce [[1918]] udělovala status [[ministerská rada]] na základě detailní žádosti obce. Podle „Statistického lexikonu v Republice československé“ byly v roce [[1930]] na území ČSR 503 městysů.
+Po vzniku [[Československo|ČSR]] v roce 1918 udělovala status [[ministerská rada]] na základě detailní žádosti obce. Podle „Statistického lexikonu v Republice československé“ byly v roce 1930 na území ČSR 503 městysů.
-Od [[1. červenec|1. července]] [[2006]] uděluje status městyse předseda [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]] na návrh obce po vyjádření [[Vláda České republiky|vlády]].
+Od 1. července 2006 uděluje status městyse předseda [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]] na návrh obce po vyjádření [[Vláda České republiky|vlády]].
 === Zrušení statusu ve 20. století a jeho následné obnovení ===
-Status městyse přestal být používán [[Komunistická strana Československa|komunisty]] po [[Únor 1948|únorovém vládním převratu]] ([[1948]]), zhruba od roku [[1950]]. Od [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] ([[1989]]) se představitelé obcí, které v minulosti držely status městyse, snažili o jeho obnovení. Jejich několikaleté [[lobbování]] bylo úspěšné až roku [[2006]].
+Status městyse přestal být používán [[Komunistická strana Československa|komunisty]] po [[Únor 1948|únorovém vládním převratu]] (1948), zhruba od roku 1950. Od [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] (1989) se představitelé obcí, které v minulosti držely status městyse, snažili o jeho obnovení. Jejich několikaleté [[lobbování]] bylo úspěšné až roku 2006.
-Dne [[27. leden|27.&nbsp;ledna]] [[2006]] byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=987 Novela zákona o obcích (obecní zřízení)], která mimo jiné obnovuje status městyse. [[Senát (Česká republika)|Senát Parlamentu ČR]] pak toto ustanovení schválil na své 10.&nbsp;schůzi dne [[29. březen|29.&nbsp;března]] 2006, prezident zákon podepsal [[11. květen|11.&nbsp;května]] [[2006]]. Novela zákona nabyla účinnosti [[1. červenec|1.&nbsp;července]] [[2006]].
+Dne 27.&nbsp;ledna 2006 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=987 Novela zákona o obcích (obecní zřízení)], která mimo jiné obnovuje status městyse. [[Senát (Česká republika)|Senát Parlamentu ČR]] pak toto ustanovení schválil na své 10.&nbsp;schůzi 29.&nbsp;března 2006, prezident zákon podepsal 11.&nbsp;května 2006. Novela zákona nabyla účinnosti 1.&nbsp;července 2006.
-Obce, které měly oprávnění užívat označení městys před [[17. květen|17.&nbsp;květnem]] [[1954]], jsou městysem, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten tak na žádost obce stanoví a určí den, od kterého se obec opět stává městysem.
+Obce, které měly oprávnění užívat označení městys před 17.&nbsp;květnem 1954, jsou městysem, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten tak na žádost obce stanoví a určí den, od kterého se obec opět stává městysem.
-Dne [[10. říjen|10.&nbsp;října]] [[2006]] vydal předseda poslanecké sněmovny rozhodnutí, jímž prvním 108&nbsp;obcím stanovil, že nadále mohou používat titulu ''městys''.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=26612 Rozhodnutí č.&nbsp;8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10.&nbsp;října 2006</ref>
+Dne 10.&nbsp;října 2006 vydal předseda poslanecké sněmovny rozhodnutí, jímž prvním 108&nbsp;obcím stanovil, že nadále mohou používat titulu ''městys''.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=26612 Rozhodnutí č.&nbsp;8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10.&nbsp;října 2006</ref>
 == Obdoby v zahraničí ==
-V [[Uhersko|Uhersku]] – včetně [[Slovensko|Slovenska]] – se takovéto sídlo oficiálně označovalo (latinsky) ''oppidum'' (od [[14. století|14.]]–[[15. století]] do roku [[1871]]; maďarsky ''mezőváros'' – doslova "polní město").
+V [[Uhersko|Uhersku]] – včetně [[Slovensko|Slovenska]] – se takovéto sídlo oficiálně označovalo (latinsky) ''oppidum'' (od 14.–15.&nbsp;století do roku 1871; maďarsky ''mezőváros'' – doslova "polní město").
 V [[Rakousko|Rakousku]] se nazývá ''Marktgemeinde'' (doslova "trhová obec"). V jiných německojazyčných oblastech se nazývá ''Flecken, Marktflecken, Markt'' a podobně.
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 Velmi přibližným ekvivalentem v bývalém [[Sovětský svaz|SSSR]] byl (a v některých postsovětských zemích dodnes je) pojem ''[[sídlo městského typu]]'', [[ruština|rusky]] ''посёлок городского типа'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''селище міського типу'', [[běloruština|bělorusky]] ''пасёлак гарадскога тыпу''. Kritéria pro přiznání tohoto statutu se značně lišila (a v [[Rusko|Rusku]] dodnes liší) v jednotlivých [[Členění Ruska|subjektech]] [[federace]]. Největší co do počtu obyvatel je Paškovskij v [[Krasnodarský kraj|Krasnodarském kraji]] se 46 000 obyvatel, nejmenší nedosahují ani stovky obyvatel.
-Tato kategorie sídel (''Osiedle typu miejskiego'') existovala podle sovětského vzoru i v socialistickém [[Polsko|Polsku]] v letech [[1954]] až [[1972]].
+Tato kategorie sídel (''Osiedle typu miejskiego'') existovala podle sovětského vzoru i v socialistickém [[Polsko|Polsku]] v letech 1954 až 1972.
 == Reference ==