Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 12. 2014, 23:10

Šablona:Infobox budova Zámek Červený hrádek je raně barokní zámek ležící 2 km severně od Jirkova uprostřed lesů na úpatí Krušných hor v okrese Chomutov. Stojí na ostrožně, v místech zaniklého hradu Borku, v nadmořské výšce 410 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.^[1]

Historie

Červený hrádek stojící na místě původního středověkého hradu Borek získal svůj název v 1. polovině 15. století, kdy byl opraven a fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Poprvé se v pramenech objevilo roku 1422.^[2]

Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14. a 15. století a jeho prvním jistým majitelem byl Dětřich Kraa. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či Lobkoviců. Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal hrad přestavět na renesanční zámek. Jiří Popel z Lobkovic potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během třicetileté války byl zámek velmi poškozen a stal se neobyvatelným.

Dnešní podobu získal zámek v 17. století, kdy ho vlastnil rod Hrzánů. Zakladatelem zámku byl Jan Adam Hrzán z Harasova, který nechal roku 1655 strhnout staré zdivo a zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z větší části v období 1669 až 1675.^[3] V letech 1687–1688 působil na zámku sochař Jan Brokoff, který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn Ferdinand Maxmilián, v Evropě proslulý barokní sochař.

Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu 1938 umožnil Max Egon předáku sudetských Němců Konrádu Henleinovi a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce 1945 zabaven.

V průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila léčebna dlouhodobě nemocných. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945–1946 Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší inventář velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.

Od roku 1996 je zámek majetkem města Jirkova. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov, které zámek spravuje.

Architektura a zámecký park

Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z původního hradu.^[2]

Zámek je barokní čtyřkřídlá uzavřená budova kolem obdélníkového nádvoří krytá mansardovou střechou. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní fasády dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří arkádami, ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné schodiště se zábradlím z balustrů, zdobené vázami. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s jednodušším portálem. V obou vchodech je bohatá štuková a malovaná výzdoba stropu.

V okolí zámku je rozsáhlý park a zámecká obora. Park byl původně doplněn plastikami a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná magnolie u schodiště zámku.

Prohlídkový okruh

Návštěvníci mají možnost navštívit s průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a nejzajímavější prostory zámecké kaple a rytířského sálu.

Zámecká kaple je zasvěcena svatému Janu Křtiteli, nachází se v ní původní dřevěné lavice a zpovědnice. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční zelektrizované varhany z 18. století. V hlavní části s oltářem, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, vitráže a nástěnné malby s výjevy ze života svatého Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z něj byly zcizeny a jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V roce 1998 byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat mše i církevní svatební obřady.

Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy antických bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s Turky a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat (např. obraz slona nad prostředním oknem, který patrně souvisí s tureckými válkami).

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 137744 : Zámek Červený Hrádek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Červený Hrádek, s. 99.
↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený Hrádek – zámek, s. 75–77.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený Hrádek na Wikimedia Commons
www.zamek-cerveny-hradek.cz
Červený Hrádek na Hrady.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 137744 : Zámek Červený Hrádek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[durdik-2] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Červený Hrádek, s. 99.

[3] ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený Hrádek – zámek, s. 75–77.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Infobox budova
-[[Soubor:Cerveny hradek 01.jpg|thumb|Čelní pohled]]
+ | název = Červený Hrádek
-''' Zámek Červený hrádek''' je [[baroko|raně barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] ležící 2 km severně od [[Jirkov]]a uprostřed lesů na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]].
+ | typ = zámek
+ | obrázek = Červený Hrádek - zámek.jpg
+ | popisek = Východní průčelí
+ | využití = hotel, prohlídkový okruh
+ | poloha = [[Červený Hrádek (Jirkov)|Červený Hrádek]]&nbsp;1
+ | obec = Jirkov
+ | země = Česká republika
+ | zeměpisná šířka = 50.51225
+ | zeměpisná délka = 13.443889
+ | loc-map = {{LocMap | Česko | mark = Castlesymbol.svg | marksize = 12 | label = Červený Hrádek | position = right | lat = 50.51225 | lon = 13.443889 | float = center | relief = 1 | caption =}}
+ | stavitel = [[Jan Adam Hrzán z Harasova]]
+ | další majitelé = [[Lichtenštejnové]],<br/>[[Rottenhanové]],<br/>[[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]]
+ | současný majitel = Město Jirkov
+ | sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
+ | architekt = snad [[Antonio da Porta]]
+ | výstavba = [[1669]]–[[1675]]
+ | přestavba =
+ | zánik =
+ | commons = Category:Červený Hrádek Castle (Jirkov)
+ | rejstřík památek = 26556/5-490
+ | www = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky]
+}}
+''' Zámek Červený hrádek''' je [[baroko|raně barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] ležící 2 km severně od [[Jirkov]]a uprostřed lesů na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]] v&nbsp;[[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Stojí na ostrožně, v&nbsp;místech zaniklého hradu ''Borku'', v&nbsp;nadmořské výšce 410 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek Červený Hrádek|ID=137744|datum=2014-12-12}}</ref>
 == Historie ==
-Červený hrádek stojící na místě původního [[středověk]]ého [[hrad]]u Borek získal svůj název v 1. polovině [[15. století]], kdy byl opraven a fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Na hradu a následně zámku Červený hrádek se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku jistě stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců.
+Červený hrádek stojící na místě původního [[středověk]]ého [[hrad]]u Borek získal svůj název v 1.&nbsp;polovině [[15. století]], kdy byl opraven a&nbsp;fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Poprvé se v&nbsp;pramenech objevilo roku [[1422]].<ref name="durdik"/>
+Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14.&nbsp;a&nbsp;15.&nbsp;století a&nbsp;jeho prvním jistým majitelem byl [[Dětřich Kraa]]. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. [[Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic]] nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a&nbsp;stal se neobyvatelným.
-Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]] kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. V letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař.
+Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]], kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. Zakladatelem zámku byl [[Jan Adam Hrzán z Harasova]], který nechal roku [[1655]] strhnout staré zdivo a&nbsp;zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z&nbsp;větší části v&nbsp;období [[1669]] až [[1675]].<ref>{{Citace monografie
-Rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu [[1938]] umožnil Max Egon předáku [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] [[Konrad Henlein|Konrádu Henleinovi]] a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce [[1945]] zabaven.
+ | příjmení = Anděl
+ | jméno = Rudolf
+ | odkaz na autora = Rudolf Anděl
+ | spoluautoři = a kol.
+ | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy
+ | vydavatel = Nakladatelství Svoboda
+ | místo = Praha
+ | rok = 1984
+ | počet stran = 664
+ | kapitola = Červený Hrádek – zámek
+ | strany = 75–77
+ | svazek = III}}</ref> V&nbsp;letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař.
+Rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu [[1938]] umožnil Max Egon předáku [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] [[Konrad Henlein|Konrádu Henleinovi]] a&nbsp;anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v&nbsp;roce [[1945]] zabaven.
-V průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila LDN. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945–[[1946]] Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší [[inventář]] velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.
+V&nbsp;průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila [[léčebna dlouhodobě nemocných]]. O&nbsp;zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v&nbsp;letech 1945–[[1946]] Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a&nbsp;rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší [[inventář]] velmi těžko dohledává. Přehled je jen o&nbsp;zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a&nbsp;v&nbsp;Okresním muzeu v&nbsp;Chomutově, obrazy z&nbsp;Krásného Dvora se na zámek vrátily.
-Od roku [[1996]] je zámek majetkem města Jirkova. V roce [[2006]] byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov příspěvková organizace, která zámek spravuje.
+Od roku [[1996]] je zámek majetkem města Jirkova. V&nbsp;roce [[2006]] byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a&nbsp;bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a&nbsp;centrum cestovního ruchu. Sídlí zde ''Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov,'' které zámek spravuje.
 == Architektura a zámecký park ==
+Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z&nbsp;původního hradu.<ref name="durdik">{{Citace monografie
-Zámek je barokní [[Křídlo (architektura)|čtyřkřídlá]] uzavřená budova kolem obdélníkového [[nádvoří]] krytá mansardovou [[střecha|střechou]]. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní [[fasáda|fasády]] dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří [[Arkáda (architektura)|arkádami]], ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné [[schodiště]] se [[zábradlí]]m z balustrů, zdobené [[váza]]mi. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s jednodušším [[Portál (architektura)|portálem]]. V obou vchodech je bohatá [[štuk]]ová a malovaná výzdoba [[strop]]u. V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná [[Šácholan|magnolie]] u schodiště zámku. Dnes je park kulturní památkou a je zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek.
+ | příjmení = Durdík
+ | jméno = Tomáš
+ | odkaz na autora = Tomáš Durdík
+ | titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů
+ | vydavatel = Libri
+ | místo = Praha
+ | rok = 2002
+ | isbn = 80-7277-003-9
+ | počet stran = 736
+ | kapitola = Červený Hrádek
+ | strany = 99
+}}</ref>
+Zámek je barokní [[Křídlo (architektura)|čtyřkřídlá]] uzavřená budova kolem obdélníkového [[nádvoří]] krytá mansardovou [[střecha|střechou]]. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní [[fasáda|fasády]] dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří [[Arkáda (architektura)|arkádami]], ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné [[schodiště]] se [[zábradlí]]m z&nbsp;balustrů, zdobené [[váza]]mi. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s&nbsp;jednodušším [[Portál (architektura)|portálem]]. V obou vchodech je bohatá [[štuk]]ová a malovaná výzdoba [[strop]]u.
+V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a&nbsp;zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a&nbsp;zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná [[Šácholan|magnolie]] u schodiště zámku.
 == Prohlídkový okruh ==
-Návštěvníci mají možnost navštívit s průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a nejzajímavější prostory zámecké [[kaple]] a rytířského sálu.
+Návštěvníci mají možnost navštívit s&nbsp;průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a&nbsp;nejzajímavější prostory zámecké [[kaple]] a&nbsp;rytířského sálu.
-Zámecká kaple je zasvěcena sv. Janu Křtiteli, nachází se v ní původní dřevěné lavice a [[zpovědnice]]. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční [[varhany]] z [[18. století]], které už nejsou na měchy – byly zelektrizovány. V hlavní části s [[oltář]]em, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, [[vitráž]]e a nástěnné malby s výjevy ze života sv. Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z něj byly zcizeny a jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V roce [[1998]] byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat [[mše]] i církevní svatební obřady.<br />
+Zámecká kaple je zasvěcena svatému Janu Křtiteli, nachází se v&nbsp;ní původní dřevěné lavice a&nbsp;[[zpovědnice]]. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční zelektrizované [[varhany]] z&nbsp;[[18. století]]. V&nbsp;hlavní části s&nbsp;[[oltář]]em, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, [[vitráž]]e a&nbsp;nástěnné malby s&nbsp;výjevy ze života svatého Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z&nbsp;něj byly zcizeny a&nbsp;jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V&nbsp;roce [[1998]] byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat [[mše]] i&nbsp;církevní svatební obřady.
-Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy [[Starověk|antických]] bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s [[Osmanská říše|Turky]] a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat, z nich je bezesporu nejzajímavější obrázek [[slon]]a nad prostředním oknem. Ten patrně souvisí s tureckými válkami.
+Rytířský sál je hlavním sálem zámku a&nbsp;místem konání svatebních obřadů a&nbsp;společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a&nbsp;jeho výzdobu tvoří sochy [[Starověk|antických]] bohů a&nbsp;sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s&nbsp;[[Osmanská říše|Turky]] a&nbsp;na štukové výzdobě pak scény z&nbsp;lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat (např.&nbsp;obraz [[slon]]a nad prostředním oknem, který patrně souvisí s&nbsp;tureckými válkami).
+== Reference ==
+<references/>
 == Externí odkazy ==
 * {{Commonscat|Červený Hrádek Castle (Jirkov)|Červený Hrádek}}
 * [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz www.zamek-cerveny-hradek.cz]
+* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1309 Červený Hrádek na Hrady.cz]
-{{geo cz|50|30|44.1|13|26|38|landmark}}
 [[Kategorie:Zámky v okrese Chomutov]]
+[[Kategorie:Hrady v Krušných horách]]
 [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Chomutov]]
 [[Kategorie:Jirkov]]