Marmeláda: Porovnání verzí
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
V české kuchyni se marmeláda často maže na [[chléb|chleba]], a to buď s [[máslo|máslem]], či z něho udělá chutného kubu v v housce. |
V české kuchyni se marmeláda často maže na [[chléb|chleba]], a to buď s [[máslo|máslem]], či z něho udělá chutného kubu v v housce. |
||
== |
== Etymlogie a legistiva == |
||
Slovo marmeláda má svůj původ v [[portugalština|portugalském]] {{cizojazyčně|pt|''marmelada''}}, které vzniklo z portugalského označení [[kdouloň obecná|kdoule]] (''{{cizojazyčně|pt|marmelo}}''), neboť v [[Portugalsko|Portugalsku]] se pod tímto názvem rozumí kdoulové zavařeniny. Podobně i ve [[Španělsko|Španělsku]] nacházíme {{cizojazyčně|sp|''dulce de membrillo''}}, které se jí s tvrdým sýrem a lze je nejčastěji zakoupit v řeznictví. Samotnou kdoulovou směs už přitom připravovali [[Starověký Řím|Staří Římané]] a naopak našla své zákazníky i v novověké [[Spojené království|Británii]], kde ovšem časem došlo k jejímu nastavování [[citrus]]ovými plody ([[citron]]y, [[pomeranč]]e, [[mandarinka|mandarinky]] a další). Později se v Británii dokonce samotné kdoule z receptů vytratily a dnešní britská marmeláda je převážně citrusová. Toto chápání slova {{cizojazyčně|en|marmelade}} je dnes kodifikováno předpisy [[Evropská unie|Evropské unie]], které povolují prodávat pod tímto názvem jen takové výrobky, kde jsou alespoň pětinou surovin citrusové plody.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Slovo marmeláda má svůj původ v [[portugalština|portugalském]] {{cizojazyčně|pt|''marmelada''}}, které vzniklo z portugalského označení [[kdouloň obecná|kdoule]] (''{{cizojazyčně|pt|marmelo}}''), neboť v [[Portugalsko|Portugalsku]] se pod tímto názvem rozumí kdoulové zavařeniny. Podobně i ve [[Španělsko|Španělsku]] nacházíme {{cizojazyčně|sp|''dulce de membrillo''}}, které se jí s tvrdým sýrem a lze je nejčastěji zakoupit v řeznictví. Samotnou kdoulovou směs už přitom připravovali [[Starověký Řím|Staří Římané]] a naopak našla své zákazníky i v novověké [[Spojené království|Británii]], kde ovšem časem došlo k jejímu nastavování [[citrus]]ovými plody ([[citron]]y, [[pomeranč]]e, [[mandarinka|mandarinky]] a další). Později se v Británii dokonce samotné kdoule z receptů vytratily a dnešní britská marmeláda je převážně citrusová. Toto chápání slova {{cizojazyčně|en|marmelade}} je dnes kodifikováno předpisy [[Evropská unie|Evropské unie]], které povolují prodávat pod tímto názvem jen takové výrobky, kde jsou alespoň pětinou surovin citrusové plody.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Džemy a marmelády - co jste možná nevěděli |
| titul = Džemy a marmelády - co jste možná nevěděli |
||
Verze z 7. 10. 2014, 08:32
Marmeláda (z portugalského marmelo – kdoule) je druh sladké polotekuté ovocné směsi, která vzniká vařením a želírováním ovocných šťáv a využívá se jako doplněk jídla, či na mazání na pečivo a sladké pokrmy. České marmelády jsou tradičně vyráběny z místních plodů, jako jsou jahody, jablka, třešně, meruňky, ostružiny, borůvky, ale v legislativě Evropské unie byl v roce 2004 kodifikován britský význam slova, který označuje výrobky z citrusových plodů. Proto jsou v současnosti marmelády bez předepsaného podílu citrusových plodů při prodeji označovány jinými termíny, jako ovocná směs, ovocná pomazánka, ovocné želé, zavařenina apod.
Marmeláda má být hustá[1] a může se připravovat lisováním nebo i bez lisování, jen rozvařením, ovšem v rámci jedné marmelády se všechno ovoce zpracovává stejným způsobem. Pokud se část ovoce rozmělní a část nechává v celku, jedná se spíše o džem.[2] Marmeláda se vyrábí svařením ovocné šťávy a následným želírováním (přirozeným působením pektinu obsaženého v ovoci nebo doplněním želírovacího přípravku) a má podobu jednolitého rosolu bez kousků ovoce.
V české kuchyni se marmeláda často maže na chleba, a to buď s máslem, či z něho udělá chutného kubu v v housce.
Etymlogie a legistiva
Slovo marmeláda má svůj původ v portugalském marmelada, které vzniklo z portugalského označení kdoule (marmelo), neboť v Portugalsku se pod tímto názvem rozumí kdoulové zavařeniny. Podobně i ve Španělsku nacházíme dulce de membrillo, které se jí s tvrdým sýrem a lze je nejčastěji zakoupit v řeznictví. Samotnou kdoulovou směs už přitom připravovali Staří Římané a naopak našla své zákazníky i v novověké Británii, kde ovšem časem došlo k jejímu nastavování citrusovými plody (citrony, pomeranče, mandarinky a další). Později se v Británii dokonce samotné kdoule z receptů vytratily a dnešní britská marmeláda je převážně citrusová. Toto chápání slova marmelade je dnes kodifikováno předpisy Evropské unie, které povolují prodávat pod tímto názvem jen takové výrobky, kde jsou alespoň pětinou surovin citrusové plody.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ SCHWARZ, Oded. Konzervování. Praha: Euromedia Group, k. s., 2010. ISBN 979-80-249-1492-3.
- ↑ HAVELKOVÁ, Marie; KLIMENTOVÁ, Maryna. Konservování ovoce a zeleniny. In: BŘÍZOVÁ, Joza. Vaříme zdravě, chutně a hospodárně. Praha: Vydavatelství a nakladatelství ROH – Práce, 1958. S. 511, 515.
- ↑ Džemy a marmelády - co jste možná nevěděli [online]. 2009-11-6 [cit. 2010-04-24]. Dostupné online.
- ↑ KURAS, Benjamin. Konec cirkusů [online]. 2009-5-23 [cit. 2010-04-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Slovníkové heslo marmeláda ve Wikislovníku- SMĚRNICE RADY 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě
- Recept na domácí rybízovou marmeládu
Šablona:Link FAdobrý den zajděte si do krámu pro marmeládu