Mekong: Porovnání verzí
m →Laos |
Doplnění, nové obrázky a formát Průběhu toku, + update dat z enwiki |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| velikost obrázku = 200 |
| velikost obrázku = 200 |
||
| řeka = Mekong |
| řeka = Mekong |
||
| obrázek = |
| obrázek = Mekong_dawn.jpg |
||
| popisek = řeka u [[Chiang Khong]]u, |
| popisek = řeka u [[Chiang Khong]]u, na hranicích Thajska do Laosu |
||
| alt = |
| alt = |
||
| délka = 4350 |
| délka = 4350 |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| plocha = 795 000 |
| plocha = 795 000 |
||
| světadíl = [[Asie]] |
| světadíl = [[Asie]] |
||
| pramen = [[Tangla]] |
| pramen = pohoří [[Tangla]] |
||
| souřadnice1 = |
| souřadnice1 = |
||
| výška1 = |
| výška1 = 5220 |
||
| ústí = [[Jihočínské moře]] |
| ústí = [[Jihočínské moře]] |
||
| souřadnice2 = |
| souřadnice2 = |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
| hčp = |
| hčp = |
||
}} |
}} |
||
'''Mekong''' ([[čínština|čínsky]] 澜沧江, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Láncāng Jiāng,'' [[český přepis čínštiny|český přepis]] ''Lan-cchang-ťiang,'' [[laoština|laosky]] ແມ່ນ້ຳຂອງ, ''Mènam Khong,'' [[thajština|thajsky]] แม่น้ำโขง, ''Mae Nam Khong,'' [[khmerština|khmersky]] ទន្លេមេគង្គ, ''Tonolo Mo Kongoko,'' [[vietnamština|vietnamsky]] ''Cửu Long Giang)'' je [[řeka]] v [[Tibet]]u, [[Čína|Číně]] a [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]]. Protéká [[Čínská lidová republika|ČLR]], [[Laos]]em, [[Kambodža|Kambodžou]] a [[Vietnam]]em a také tvoří hranici ''Laosu'' s [[Myanmar]]em a [[Thajsko|Thajskem]]. Je největší řekou na [[poloostrov]]ě [[Zadní Indie]] a také jednou z nejvýznamnějších světových řek, [[Seznam nejdelších řek|10. nejdelší řekou světa]] a [[Nejvodnatější řeky světa|10. největší z hlediska objemu průtoku]]. Její odhadovaná délka je |
'''Mekong''' ([[čínština|čínsky]] 澜沧江, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Láncāng Jiāng,'' [[český přepis čínštiny|český přepis]] ''Lan-cchang-ťiang,'' [[laoština|laosky]] ແມ່ນ້ຳຂອງ, ''Mènam Khong,'' [[thajština|thajsky]] แม่น้ำโขง, ''Mae Nam Khong,'' [[khmerština|khmersky]] ទន្លេមេគង្គ, ''Tonolo Mo Kongoko,'' [[vietnamština|vietnamsky]] ''Cửu Long Giang)'' je [[řeka]] v [[Tibet]]u, [[Čína|Číně]] a [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]]. Protéká [[Čínská lidová republika|ČLR]], [[Laos]]em, [[Kambodža|Kambodžou]] a [[Vietnam]]em a také tvoří hranici ''Laosu'' s [[Myanmar]]em a [[Thajsko|Thajskem]]. Je největší řekou na [[poloostrov]]ě [[Zadní Indie]] a také jednou z nejvýznamnějších světových řek, [[Seznam nejdelších řek|10. nejdelší řekou světa]] a [[Nejvodnatější řeky světa|10. největší z hlediska objemu průtoku]]. Její odhadovaná délka je 4 350 [[kilometr]]ů. [[Povodí]] má rozlohu 795 000 [[kilometr čtvereční|km²]]. |
||
== Průběh toku == |
== Průběh toku == |
||
=== Tibet a Jün-nan === |
|||
⚫ | |||
Pramení na [[hřbet (geomorfologie)|hřbetu]] [[Tangla]] na [[Tibetská náhorní planina|Tibetské náhorní planině]] v nadmořské výšce asi 5200 m. Na horním toku v [[Tibet]]u se nazývá ''Dzaču'', v tibetském [[Čhamdo]] se stéká s řekou ''Ngomču'' a vzniká tok nazývaný ''Lancang'' (Lan-cchang-ťiang). Z [[Tibetská náhorní planina|Tibetské náhorní planiny]] Mekong stéká do čínské provincie [[Jün-nan]], kterou protéká od severu k jihu. |
|||
=== Myanmar, Laos a Thajsko === |
|||
Když Mekong opustí území Číny tvoří hranici mezi [[Myanmar]]em a [[Laos]]em. Na horním a středním toku protéká převážně po dnech horských [[soutěska|soutěsek]] a překonává mnohé [[peřej]]e. Od [[soutok]]u s řekou [[Ruak]] ve [[Zlatý trojúhelník|Zlatém trojúhelníku]] začíná dolní tok řeky. Jeho horní část z velké části tvoří hranici [[Thajsko|Thajska]] s [[Laos]]em. Na dvou místech se však thajsko-laoská hranice od toku řeky odklání a ta vtéká do [[Laos]]u. V místech, kde vtéká do [[Kambodžská rovina|Kambodžské roviny]] vytváří jeden z největších vodopádů na světě [[Khone Phapheng]], vysoký 21 m. |
|||
=== Kambodža a Vietnam === |
|||
⚫ | Z [[Laos]]u vtéká do [[Kambodža|Kambodže]], kde se poblíž města [[Kratié]] nacházejí poslední peřeje na jeho toku. Pod [[Phnompenh|Phnom Penhem]] se rozděluje na dvě hlavní ramena - řeku [[Bassac]] a vlastní ''Mekong'' (''Tonletom''). Z [[Kambodža|Kambodže]] Mekong vtéká do [[Vietnam]]u, kde se vlévá do [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]], přičemž vytváří [[říční delta|deltu]]. Ta má rozlohu přibližně 70 000 km². Dvě hlavní ramena jsou spojena množstvím [[průtok (kanál)|průtoků]]. Po hlavním [[říční rameno|rameni]] protékají tři čtvrtiny vody. Delta je protažena ve tvaru [[oblouk]]u na vzdálenost 600 km po pobřeží. Každý rok se protahuje do [[moře]] o 80 až 100 m v důsledku usazování pevných částic unášených řekou. Delta je [[bažina]]tá a na mnoha místech je porostlá [[mangrové porosty|mangrovými porosty]]. |
||
=== Přítoky === |
=== Přítoky === |
||
Řádek 34: | Řádek 39: | ||
[[Soubor:Mekong Luang Prabang.jpg|right|thumb|Mekong u města [[Luang Prabang]] (severní [[Laos]])]] |
[[Soubor:Mekong Luang Prabang.jpg|right|thumb|Mekong u města [[Luang Prabang]] (severní [[Laos]])]] |
||
[[Soubor: |
[[Soubor:Khone_Phapheng_Falls_-_1.jpg|right|thumb|Vodopády [[Khone Phapheng]] v jižním [[Laos]]u]] |
||
[[Soubor:Mekong Champasak.jpg|right|thumb|Mekong u města [[Čampasak (město)|Čampasak]] (jižní [[Laos]])]] |
|||
Zdroj vody je převážně [[déšť|dešťový]], na horním toku také [[sníh|sněhový]] a [[ledovec|ledovcový]]. Nejvyšších vodních stavů dosahuje na přelomu [[léto|léta]] a [[podzim]]u. Na středním toku dosahuje maxima obvykle v [[srpen|srpnu]] a na dolním toku v [[říjen|říjnu]]. Minima dosahuje v [[duben|dubnu]]. Rozsah kolísání úrovně hladiny dosahuje v horách 10 až 15 m, v [[Kambodžská rovina|Kambodžské rovině]] a v deltě do 10 m. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody na středním toku u [[Vientiane]] činí přibližně 4600 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]] a maximální přibližně 21 000 m³/s. Na dolním toku u města [[Kratié]] je to pak přibližně 14 800 m³/s (průměr) a 33 000 m³/s (maximum). V některých letech to může činit až 67 000 m³/s. Mekong zamrzá jen na horním toku na 1 až 2 měsíce. Unáší průměrně 1,5 [[kilometr krychlový|km³]] [[nános]]ů ročně. Velký vliv na průtok na dolním toku má [[jezero]] [[Tonlesap]], které ho reguluje prostřednictvím [[Tonlesap (řeka)|stejnojmenné řeky]]. V [[období dešťů]] ([[červen]] až [[listopad]]) se jezero naplňuje vodami ''Mekongu'' a v [[období sucha]] (listopad až červen) je úroveň hladiny v ''Mekongu'' níže než v jezeře a voda se vrací z jezera do řeky, čímž se obnažují rozsáhlá území úrodné země. |
Zdroj vody je převážně [[déšť|dešťový]], na horním toku také [[sníh|sněhový]] a [[ledovec|ledovcový]]. Nejvyšších vodních stavů dosahuje na přelomu [[léto|léta]] a [[podzim]]u. Na středním toku dosahuje maxima obvykle v [[srpen|srpnu]] a na dolním toku v [[říjen|říjnu]]. Minima dosahuje v [[duben|dubnu]]. Rozsah kolísání úrovně hladiny dosahuje v horách 10 až 15 m, v [[Kambodžská rovina|Kambodžské rovině]] a v deltě do 10 m. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody na středním toku u [[Vientiane]] činí přibližně 4600 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]] a maximální přibližně 21 000 m³/s. Na dolním toku u města [[Kratié]] je to pak přibližně 14 800 m³/s (průměr) a 33 000 m³/s (maximum). V některých letech to může činit až 67 000 m³/s. Mekong zamrzá jen na horním toku na 1 až 2 měsíce. Unáší průměrně 1,5 [[kilometr krychlový|km³]] [[nános]]ů ročně. Velký vliv na průtok na dolním toku má [[jezero]] [[Tonlesap]], které ho reguluje prostřednictvím [[Tonlesap (řeka)|stejnojmenné řeky]]. V [[období dešťů]] ([[červen]] až [[listopad]]) se jezero naplňuje vodami ''Mekongu'' a v [[období sucha]] (listopad až červen) je úroveň hladiny v ''Mekongu'' níže než v jezeře a voda se vrací z jezera do řeky, čímž se obnažují rozsáhlá území úrodné země. |
||
Řádek 45: | Řádek 49: | ||
Členové tzv. [[Mekongská komise|Mekongské komise]] (zástupci [[Laos]]u, [[Kambodža|Kambodže]], [[Vietnam]]u a [[Thajsko|Thajska]]) jsou všeobecně proti přehradám na toku, protože ohrožují [[Migrace ryb|migraci ryb]] a zabraňují přesunu nánosů v řece, které tvoří její hustě obydlenou [[Delta|deltu]]. |
Členové tzv. [[Mekongská komise|Mekongské komise]] (zástupci [[Laos]]u, [[Kambodža|Kambodže]], [[Vietnam]]u a [[Thajsko|Thajska]]) jsou všeobecně proti přehradám na toku, protože ohrožují [[Migrace ryb|migraci ryb]] a zabraňují přesunu nánosů v řece, které tvoří její hustě obydlenou [[Delta|deltu]]. |
||
=== Čína === |
=== Čína === |
||
[[Čínská lidová republika|Čína]] již na horním toku v [[Tibet]]u postavila čtyři přehrady |
[[Čínská lidová republika|Čína]] již na horním toku v [[Tibet]]u a v provincii [[Jün-nan]] postavila čtyři přehrady ([[Dachaoshan]] - s instalovaným výkonem 1350 [[MW]], [[Jinghong]] - 1750 MW, [[Manwan]] - 1550 MW a [[Gongguoqiao]] - 750 MW ) a plánuje stejný počet nových vystavět. |
||
=== Laos === |
=== Laos === |
||
[[Soubor:Mekong_Delta_Vietnam(1).jpg|right|thumb|Přeprava sklizně [[rambutan]]ů v deltě Mekongu]] |
|||
Na přelomu roku [[2010]] a [[2011]] se začalo mluvit o přehradě Xayaburi, kdy [[Laos]] přišel se záměrem vybudovat [[Hydroenergetický zdroj|hydroenergetický]] zdroj. Přehrada by měla být 810 m dlouhá, 32 m široká a tvořit vodní plochu o rozloze 49 km<sup>2</sup>. Elektrický proud by do [[Thajsko|Thajska]] měl odvádět 200 km dlouhý přivaděč. V případě,že by pokračovalo je předpokládané uvedení do provozu a dokončení v roce [[2019]]. Celkové náklady na výstavbu se odhadují na 3, |
Na přelomu roku [[2010]] a [[2011]] se začalo mluvit o přehradě [[Xayaburi]], kdy [[Laos]] přišel se záměrem vybudovat [[Hydroenergetický zdroj|hydroenergetický]] zdroj. Přehrada by měla být 810 m dlouhá, 32 m široká a tvořit vodní plochu o rozloze 49 km<sup>2</sup>. Elektrický proud by do [[Thajsko|Thajska]] měl odvádět 200 km dlouhý přivaděč. V případě, že by pokračovalo je předpokládané uvedení do provozu a dokončení v roce [[2019]]. Celkové náklady na výstavbu se odhadují na 3,8 miliardy [[dolar]]ů a projektovaný výkon je 1285 MW. Mekongská komise tento projekt projednávala a shodla se pouze na posunutí jednání na ministerskou úroveň a zhodnocení dopadů na ŽP. Podle dohody z roku [[1995]] musí státy, kterými Mekong protéká, své hydroenergetické plány konzultovat s ostatními, komise však zároveň nemá žádné možnosti, jak stavbu zakázat a tak je dost pravděpodobné,že stavbě nic nezabrání. |
||
Laos v roce [[2012]] oficiálně oznámil zahájení stavby, součástí přípravných prací bude i přestěhování asi 2 100 obyvatel a budování [[Infrastruktura|infrastruktury]] v oblasti.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/laos-zacal-potaji-budovat-vodni-veledilo-ktere-ohrozi-miliony-asijcu-123-/zahranicni.asp? Laos začal potají budovat vodní veledílo, které ohrozí miliony Asijců]</ref> Pokud by se přehrada postavila jednalo by se o první z 11 projektovaných na celém toku. |
|||
== Historie poznávání == |
== Historie poznávání == |
Verze z 27. 8. 2014, 16:41
Šablona:Infobox - řeka Mekong (čínsky 澜沧江, pinyin Láncāng Jiāng, český přepis Lan-cchang-ťiang, laosky ແມ່ນ້ຳຂອງ, Mènam Khong, thajsky แม่น้ำโขง, Mae Nam Khong, khmersky ទន្លេមេគង្គ, Tonolo Mo Kongoko, vietnamsky Cửu Long Giang) je řeka v Tibetu, Číně a Jihovýchodní Asii. Protéká ČLR, Laosem, Kambodžou a Vietnamem a také tvoří hranici Laosu s Myanmarem a Thajskem. Je největší řekou na poloostrově Zadní Indie a také jednou z nejvýznamnějších světových řek, 10. nejdelší řekou světa a 10. největší z hlediska objemu průtoku. Její odhadovaná délka je 4 350 kilometrů. Povodí má rozlohu 795 000 km².
Průběh toku
Tibet a Jün-nan
Pramení na hřbetu Tangla na Tibetské náhorní planině v nadmořské výšce asi 5200 m. Na horním toku v Tibetu se nazývá Dzaču, v tibetském Čhamdo se stéká s řekou Ngomču a vzniká tok nazývaný Lancang (Lan-cchang-ťiang). Z Tibetské náhorní planiny Mekong stéká do čínské provincie Jün-nan, kterou protéká od severu k jihu.
Myanmar, Laos a Thajsko
Když Mekong opustí území Číny tvoří hranici mezi Myanmarem a Laosem. Na horním a středním toku protéká převážně po dnech horských soutěsek a překonává mnohé peřeje. Od soutoku s řekou Ruak ve Zlatém trojúhelníku začíná dolní tok řeky. Jeho horní část z velké části tvoří hranici Thajska s Laosem. Na dvou místech se však thajsko-laoská hranice od toku řeky odklání a ta vtéká do Laosu. V místech, kde vtéká do Kambodžské roviny vytváří jeden z největších vodopádů na světě Khone Phapheng, vysoký 21 m.
Kambodža a Vietnam
Z Laosu vtéká do Kambodže, kde se poblíž města Kratié nacházejí poslední peřeje na jeho toku. Pod Phnom Penhem se rozděluje na dvě hlavní ramena - řeku Bassac a vlastní Mekong (Tonletom). Z Kambodže Mekong vtéká do Vietnamu, kde se vlévá do Jihočínského moře, přičemž vytváří deltu. Ta má rozlohu přibližně 70 000 km². Dvě hlavní ramena jsou spojena množstvím průtoků. Po hlavním rameni protékají tři čtvrtiny vody. Delta je protažena ve tvaru oblouku na vzdálenost 600 km po pobřeží. Každý rok se protahuje do moře o 80 až 100 m v důsledku usazování pevných částic unášených řekou. Delta je bažinatá a na mnoha místech je porostlá mangrovými porosty.
Přítoky
Vodní režim
Zdroj vody je převážně dešťový, na horním toku také sněhový a ledovcový. Nejvyšších vodních stavů dosahuje na přelomu léta a podzimu. Na středním toku dosahuje maxima obvykle v srpnu a na dolním toku v říjnu. Minima dosahuje v dubnu. Rozsah kolísání úrovně hladiny dosahuje v horách 10 až 15 m, v Kambodžské rovině a v deltě do 10 m. Průměrný roční průtok vody na středním toku u Vientiane činí přibližně 4600 m³/s a maximální přibližně 21 000 m³/s. Na dolním toku u města Kratié je to pak přibližně 14 800 m³/s (průměr) a 33 000 m³/s (maximum). V některých letech to může činit až 67 000 m³/s. Mekong zamrzá jen na horním toku na 1 až 2 měsíce. Unáší průměrně 1,5 km³ nánosů ročně. Velký vliv na průtok na dolním toku má jezero Tonlesap, které ho reguluje prostřednictvím stejnojmenné řeky. V období dešťů (červen až listopad) se jezero naplňuje vodami Mekongu a v období sucha (listopad až červen) je úroveň hladiny v Mekongu níže než v jezeře a voda se vrací z jezera do řeky, čímž se obnažují rozsáhlá území úrodné země.
Využití
Na dolním toku se využívá na zavlažování. Široké rozlévání řeky vytváří vhodné podmínky k pěstování rýže. Velké hydroenergetické zdroje řeky se téměř nevyužívají. Řeky a jezera v povodí Mekongu oplývají množstvím ryb, převážně kaprovití, na řece se vyskytuje mnoho vodního ptactva a vyskytují se v ní také krokodýli. V důsledku prudkého sezónního kolísání hladiny a četných peřejí a vodopádů je vodní doprava na převážné části toku možná jen s obtížemi. Je to možné v délce 700 km a při velké vodě až do Vientiane (1600 km). Námořní lodě mohou plout do Phnom Penhu (350 km). Na řece leží města Huay Xai, Luang Prabang, Vientiane, Savannakhet, Pakse (Laos) a Phnom Penh (Kambodža).
Přehrady
Členové tzv. Mekongské komise (zástupci Laosu, Kambodže, Vietnamu a Thajska) jsou všeobecně proti přehradám na toku, protože ohrožují migraci ryb a zabraňují přesunu nánosů v řece, které tvoří její hustě obydlenou deltu.
Čína
Čína již na horním toku v Tibetu a v provincii Jün-nan postavila čtyři přehrady (Dachaoshan - s instalovaným výkonem 1350 MW, Jinghong - 1750 MW, Manwan - 1550 MW a Gongguoqiao - 750 MW ) a plánuje stejný počet nových vystavět.
Laos
Na přelomu roku 2010 a 2011 se začalo mluvit o přehradě Xayaburi, kdy Laos přišel se záměrem vybudovat hydroenergetický zdroj. Přehrada by měla být 810 m dlouhá, 32 m široká a tvořit vodní plochu o rozloze 49 km2. Elektrický proud by do Thajska měl odvádět 200 km dlouhý přivaděč. V případě, že by pokračovalo je předpokládané uvedení do provozu a dokončení v roce 2019. Celkové náklady na výstavbu se odhadují na 3,8 miliardy dolarů a projektovaný výkon je 1285 MW. Mekongská komise tento projekt projednávala a shodla se pouze na posunutí jednání na ministerskou úroveň a zhodnocení dopadů na ŽP. Podle dohody z roku 1995 musí státy, kterými Mekong protéká, své hydroenergetické plány konzultovat s ostatními, komise však zároveň nemá žádné možnosti, jak stavbu zakázat a tak je dost pravděpodobné,že stavbě nic nezabrání.
Laos v roce 2012 oficiálně oznámil zahájení stavby, součástí přípravných prací bude i přestěhování asi 2 100 obyvatel a budování infrastruktury v oblasti.[1] Pokud by se přehrada postavila jednalo by se o první z 11 projektovaných na celém toku.
Historie poznávání
Systematický výzkum dolního toku Mekongu zahájila francouzská expedice vedená Ernestem Doudardem de Lagréem. Tato expedice se plavila v letech 1866 až 1868 od ústí Mekongu do Jün-nanu.
Reference
Literatura
V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Меконг“.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mekong na Wikimedia Commons