Zlatý trojúhelník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: kompoziční pravidlo trojúhelníková kompozice.
Vyznačené dvě hlavní oblasti v produkci heroinu

Zlatý trojúhelník je označení používané pro přibližně 950 000 km² rozsáhlou oblast jihovýchodní Asie, která se rozkládá mezi hraničními zónami Barmy, Thajska a Laosu.[1] Do oblasti někdy bývá zahrnován i Vietnam a jižní část Číny.[2] Oblast zlatého trojúhelníku je nechvalně známá pěstováním plodin, které slouží k produkci psychoaktivních drog. Převládá pěstování máku setého, jehož nedozrálé makovice se využívají k výrobě opia, ze kterého se dále zpracovává heroin, jenž se potom ilegálně distribuuje do celého světa, především Evropy a Spojených států amerických.[3] Zdejší oblast je ovládána narkomafií, nezasahují zde žádné záchranné složky ani armáda.[zdroj?]

Termín zlatého trojúhelníku použil roku 1971 jako první Marshall Green, který v této době působil jako americký velvyslanec v Indonésii.[2] Ve starší literatuře se lze někdy také setkat s označením Barmský trojúhelník.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň máku setého

První pěstování máku setého v oblasti zlatého trojúhelníku sahá až do 18. století, kdy se opium pěstovalo ve velmi omezeném množství, a to výhradně pro terapeutické účely. Zpočátku byla výroba a spotřeba látky soustředěna v Britském Rádži, nicméně postupem času se spotřeba z něj rozšířila do dalších asijských zemí, zejména do Číny, a to navzdory četným zákazům zavedených císařskou vládou, což ke konci vedlo až k opiovým válkám mezi Čínou a Britskou Východoindickou společností.[4]

V Thajsku byla konzumace opia zakázána již roku 1811 a několik let poté — roku 1839 byl zaveden i trest smrti pro ty, kteří zákaz porušili. Britská východoindická společnost však využila vlivu v Thajsku a přesvědčila thajského krále Mongkuta, aby obchod s opiem legalizoval. Na přelomu 19. a 20. století dosáhly výnosy z obchodu s opiem více než 40% thajských příjmů.[4]

Ke konci 19. století zahájili kolonialisté francouzské Indočíny výrobu opia na severu Laosu a Vietnamu, kde se na ní podíleli místní kmeny. Obchod s opiem posléze tvořil polovinu příjmu francouzské Indočíny, k čemuž napomohla vysoká poptávka čínských obyvatel ve Vietnamu.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Какие страны входят в «Золотой треугольник»?. TourWeek.ru [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b ŘEHÁK, Michal. Legalizace | Magazín, který vám rozšíří zorničky [online]. 2013-08-15 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  3. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce : pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. vyd. Praha: Fragment 184 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-253-0585-0, ISBN 80-253-0585-6. OCLC 236562081 
  4. a b c LINTNER, Bertil. The Golden Triangle Opium Trade-An Overview. http://asiapacificms.com/ [online]. 2020-09-06 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.