Věroslav Neumann

Věroslav Neumann (27. května 1931, Citoliby – 28. listopadu 2006, Praha) byl český hudební skladatel.

Život

Po matiště na gymnáziu v Praze studoval skladbu na Akademii múzických umění v Praze u Jaroslava Řídkého. Již během studia byl sbormistrem několika pěveckých souborů (Vysokoškolský soubor Zdeňka Nejedlého, ČKD Stalingrad, Soubor S. K. Neumanna, Umělecký soubor ministerstva vnitra). Pracoval jako zahraniční referent v Československém hudebním fondu i jako tajemník a člen Ústředního výboru Svazu československých skladatelů. V té době zkomponoval řadu mládežnických, budovatelských a vojenských písní, sborů a obdobných tendenčních skladeb, za něž byl pravidelně odměňován cenami.

Zlom v jeho životě znamenal rok 1969. V létech tzv. normalizace nebyla, kromě skladeb pro děti, jeho díla provozována. Dětské skladby se mezitím staly součástí trvalého repertoáru dětských souborů v Sovětském svazu a dalších zemích východního bloku a bylo je proto obtížné vymazat. To vedlo k větší koncentraci skladatele na ostatní hudební formy. Ocenění přišlo tentokrát z Francie, kde jeho sbor Soleils Couchants byl vyznamenán na mezinárodní sborové soutěži v Tours (1982). Po roce 1989 byl jmenován ředitelem Pražské konzervatoře.

Dílo

Opery

• Opera o komínku. Pěvecko-taneční buffa na text Karla Loose z 18. století (1965-66),
• Gloria. Rozhlasová opera na vlastní libreto podle Karla Čapka (1970)
• Příběh se starou lenoškou (podle Charlese Dickense, 1987)

Orchestrální skladby

• Óda pro symfonický orchestr (1965-66)
• Pozvánka na koktail (1967)
• Věnování komornímu orchestru (1977)
• Koncert pro trubku, smyčce a magnetofonový pásek (1980)
• Symfonické tance (1984)
• Panorama Prahy. Tři symfonické obrazy pro baryton a orchestr na verše českých básníků (1962)
• Komorní symfonie pro 16 zpěváků a 13 instrumentalistů (1972)
• V Čechách. Kantáta pro dívčí (dětský) sbor a orchestr na verše Jana Čarka a Františka Nechvátala (1983)

Komorní skladby

• Hudba pro violu a klavír (1968)
• Pět kusů pro dvoje housle (1968)
• Smyčcový kvartet (1969)
• Tři skladby pro varhany (1977)
• Pět dramatických sekvencí pro violoncello a klavír (1978)
• Proklamace pro tubu a klavír (1981)
• Podobizny muže pro housle a klavír (1987)
• Lázeňské dopoledne stárnoucího elegána. Šot pro klarinet a klavír (1987)
• Čtyři variace na zbojnické téma pro klarinet a klavír (1979)

Sbory

Smíšené sbory

• České poémy (1958),
• A Short Conversation (1966)
• In Memoriam Pablo Neruda (1975)
• Soleils Couchants (slova Paul Verlaine, 1982)
• Atlantida (text Vítězslav Nezval, 1985)

Ženské sbory

• Prstýnek na verše Miroslava Floriana (1961)
• Nářek opuštěné Ariadny podle Monteverdiho (1970)
• Tři ženské sbory s doprovodem flétny na slova Jaroslava Seiferta a Vítězslava Nezvala (1979)
• Svítání (verše Michal Černík, 1983)
• Žaloby (1989)
• Dove Sta Amore, (na slova Lawrence Ferlinghettiho (1985)

Dětské sbory

• Zelená léta (verše František Branislav, 1961)
• Cancáty a jiné fóry pro dětský sbor a klavír (1978)
• Brabenčí polka
• Co je v lese (1979)
• Různá počasí (verše Erich Sojka)
• Vánoce malých zpěváčků, suita českých a moravských lidových koled pro dětský sbor a komorní orchestr (1976)
• Zázračná muzika (písňový cyklus, 1976)
• Tři šňůrky písniček pro děti na slova českých básníků (1976)
• V trávě (verše Ludmila Podjavorinská a Marie Rázusová, 1980),
• Roztančíme celou zem (1980)
• Co je krásy na světě (1983)
• Brzy z jara (1991)

Písně

• Osamělá. Čtyři písně na slova staré čínské poezie v českém překladu Bohumila Mathesia (1964)
• Rýmovačky. Pět písniček pro soprán, flétnu a klavír na verše současných českých básníků (1980)
• Když zmlknou ptáci. Čtyři písně pro střední hlas a klavír na verše J. Seiferta (1985)
• Sbohem, Amadee!, pro koloraturní soprán a klavír (1987)

Literatura

• Československý hudební slovník I (M–Ž), 1965, SHV, Praha

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Věroslav Neumann
• Musica.cz
• Nekrolog
• Wind Repertoir Project (en)
• Seznam skladeb

Portály: Hudba